Cesko.wiki Višeň obecná
Author
Albert FloresVišeň obecná nebo pouze višeň (Prunus cerasus) je ovocný strom z čeledi růžovitých (Rosaceae).
_-_Prunus_cerasus_-_Keila.jpg)
Popis
Višeň obecná dorůstá výšky okolo 10 m. Koruna stromu je kuželovitá až kulovitá. +more Větvičky jsou na konci převislé; listy jsou střídavé, lesklé a jemně vejčité, vypadají skoro stejně jako u třešně. Bílé květy rostou ve svazcích. Plody jsou tmavočervené peckovice. Kvete začátkem května.
Višně, které se nejčastěji pěstují, jsou děleny do tří hlavních skupin: * amarelky - jsou světle zbarvené višně, lehce zploštělé a mají bezbarvou šťávu (třešňovišně) * kyselky - jsou tmavě zbarvené višně srdcovitého nebo sférického tvaru a mají tmavou šťávu * skleněnky (skleňovky) - jsou světle zbarvené višně, chuť nakyslá
Areál rozšíření
Květy +morejpg|náhled'>Včela opylující květ višně Kvetoucí višeň Zralé plody višně Ilustrace květů a plodů višně obecné Původní oblast výskytu višně obecné byla v jihovýchodní Evropě, západní Asii a severní Indii. Pěstováním se rozšířila do celého světa. Roste v mírném podnebném pásu.
Pěstování
Lokalita
Výběr správného místa pro sad je velmi důležitý, protože žádné jiné ovoce (mimo višní) není tak náchylné k poškození mrazem nebo studenými dešti během kvetení. Ideální místo je ve vyšší nadmořské výšce, kde je dobré proudění vzduchu v propustných půdách. +more Takové místo může snížit nebezpečí úrazu pozdních jarních mrazů a také snižuje napadení moniliózou. Pokud má pěstitel na výběr stejně žádoucí pozemky svažující se v různých směrech, měla by být upřednostněn severní svah. Blízkost velkých vodních ploch také snižuje nebezpečí pozdních mrazů.
Množení
Obvyklý způsob šíření višní je očkování. Jednoleté podnože jsou vysazeny a následující léto očkovány. +more Ve školce je založena korunka s terminálem, ačkoliv lze višně úspěšně pěstovat i s dutou korunou.
Půda
Když stromy přicházejí do plodnosti, je zpravidla vhodné udržovat sad dobrou kultivací, v některých případech je výhodné zasít jetel a nechat jej dvě nebo tři sezony, a to zejména v případě, že stromy ještě hodně rostou. Je bezpečné říci, že je vhodné pěstování v písčitých půdách. +more Je velmi důležité, aby kultivace půdy byla zahájena co nejdříve na jaře, aby se udržel co největší díl vlhkosti v půdě.
Řez
Ve srovnání s většinou ostatních stromů postačí slabší řez, a to zejména po prvních dvou nebo třech letech. Může být však někdy nezbytné omezit růst na polovinu každý rok, než strom začne plodit. +more Pokud se tak stane, že musí být řez prováděn uváženě, protože je hlubokým řezem vyvolán růst. Poté, co stromy dosáhnou vrcholu plodnosti, je třeba řez omezit na nezbytné zásahy jako je odstranění napadených větví.
Hnojení
Otázka vhodnosti hnojení višňových sadů do značné míry závisí na místních podmínkách. Obecně však platí, že jeteloviny mohou být pěstovány jako meziplodiny a na jaře použity jako zelené hnojení. +more Pak bude malá potřeba aplikovat dusíkatá hnojiva. Uvádí se, že někteří pěstitelé používají fosfátová hnojiva, a to zejména ve formě citrofosfátu.
Sklizeň
Organizace sklizně může být vážný problém, protože ovoce zraje velmi rychle a musí být rychle sklizeno, nebo se bude kazit. Z tohoto důvodu by měl pěstitel zasadit velký višňový sad tam, kde si je jistý, že může zajistit dostatek sběračů v termínu sklizně.
Využití
Plody se zpracovávají na kompoty, džemy, šťávy a používají se jako přísada do ovocných koláčů.
V Maďarsku se z plodů višní dělá studená polévka hideg meggyleves.
Višňové dřevo se zpracovává v nábytkářském průmyslu.
Reference
Literatura
VOLÁK, Jan, STODOLA, Jiří a SEVERA, František. Veľká kniha liečivých rastlín. Překlad Ľubica Krajčovičová. 1. vyd. Bratislava: Príroda, 1983. 319 stran.