Vladimir Nazor

Život

Vladimir Nazor se narodil jako syn státního úředníka ve vsi Postira na dalmátském ostrově Brač, zde absolvoval základní školu. Od roku 1886 navštěvoval gymnázium ve Splitu, kde v roce 1894 maturoval. +more Následně studoval přírodní vědy, matematiku a fyziku ve Štýrském Hradci a jeden semestr v Záhřebu.

Po promoci v roce 1902 působil jako učitelský praktikant ve Splitu, jako učitel v letech 1901-1903 v Zadaru, mezi lety 1903-1906 v Pazinu, poté v období 1906-1908 v Koparu, následně v letech 1908-1918 ve městě Kastav a poté v období 1918-1920 v Záhřebu. Poté byl ředitelem dětského domova (sirotčince) v Crikvenici, nakrátko v roce 1926 působil v Sušaku. +more Poslední aktivní léta před odchodem do penze strávil v Záhřebu (1931-1933). Vladimir Nazor žil, s výjimkou krátkého pobytu na domovském ostrově Brač, trvale v Záhřebu. Od 30. prosince roku 1940 byl na základě vládního dekretu členem Chorvatské akademie věd a umění (HAZU, členem-korespondentem byl už od roku 1919, potvrzen byl v roce 1947). Od 22. března 1948 byl členem Srbské akademie věd a umění (SANU) v sekci literatury a jazyka.

V parlamentních volbách v roce 1938 podporoval opozici vedenou Vladko Mačekem. Přestože už byl ve vyšším věku, koncem roku 1942 uprchl společně s Ivanem Kovačićem ze Záhřebu na lodi přes řeku Kupa k Titovým partyzánům, kde působil ve vedoucí funkci. +more Útěk později ztvárnil v díle Čamac na Kupi. V letech 1943 až 1945 byl předsedou Zemského protifašistického výboru národního osvobození Chorvatska a po druhé světové válce byl až do své smrti předsedou předsednictva Saboru (parlamentu) Lidové republiky Chorvatsko. Vladimir Nazor je pohřben na záhřebském hřbitově Mirogoj.

Dílo

Nazor byl velmi plodný chorvatský autor. Jeho dílo obsahuje básně, balady, povídky, romány i eseje. +more Mnoho jeho děl se zabývá národní historií a mytologií, legendami a ságami. Za hlavní dílo je považován román Pastir Loda (Pastýř Loda'), dílo oslavující jeho rodný ostrov Brač, vyprávěné nesmrtelným starořeckým faunem, pastýřem Lodou. Dalším známým příběhem je Veli Jože (Velikán Jože); který se odehrává v oblasti kolem istrijského městečka Motovun a kde vystupuje dobromyslný obr-nevolník.

Nazor hovořil několika jazyky a přeložil do chorvatštiny četná díla světové literatury, z italštiny (Dante Alighieri - Božská komedie, Giosuè Carducci, Giovanni Pascoli, Gabriele d'Annunzio), z němčiny (Johann Wolfgang von Goethe, Heinrich Heine), z francouzštiny (Victor Hugo, Alfred de Musset) a angličtiny (William Shakespeare).

Hrob Vladimira Nazora na záhřebském hřbitově Mirogoj * Slavenske legende. +more Zadar, 1900. * Pjesma o narodu hrvatskomu. Odjek Marulićevoj proslavi. Naklada Rikarda Katalinića Jeretova. Zadar, 1902. * Živana. mytický epos, Zadar, 1902. * Knjiga o kraljevima hrvatskijem. Zadar, 1904. * Krvava košulja. Pula, 1905. * Krvavi dani. román, Zagreb, 1908. * Veli Jože. Istarska priča. Hrvatska knjižnica Matice slovenske. Ilustrirao Saša Šantel. Ljubljana, 1908. * Lirika. Izdanje Društva hrvatskih književnika. Zagreb, 1910. * Nove pjesme. Zagreb, 1913. * Istarske priče. Zagreb, 1913. * Mrtvo ostrvo. Zagreb, 1914. * Intima (1913-1914). Zagreb, 1915. * Pjesni ljuvene. Zagreb, 1915. * Utva zlatokrila. romantický epos. Úvod napsal A. Bazala. Zagreb, 1916. * Medvjed Brundo. epos. Zagreb, 1918. * Stoimena. povídky. Zagreb, 1916. * Pabirci (1892-1917). Zagreb, 1917. * Gospa od Snijega. povídka. 1918. * Lirika I, II, III. Izdanje Branko Vodnik. Zagreb, 1918. * Epika I. Izdanje Branko Vodnik. Zagreb, 1918. * Arkun. povídka ze slovanské minulosti. Zagreb, 1920. * Niza od koralja. Zagreb, 1922. * Priče iz djetinjstva. Zagreb, 1924. * Pjesme o četiri arhanđela. Sušak. 1927. * Priče s ostrva, iz grada i sa planine. Zagreb, 1927. * Boškarina. Istarska priča. Gorica, 1928. * Istarski gradovi. Zagreb, 1930. * Deseterci (1923-1925). Zagreb, 1930. * Šarko. Příběh jednoho psa. Zagreb, 1930. * Pjesme u šikari, iz močvare i nad usjevima (1915-1920). Zagreb, 1931. * Pjesme o bratu Gavanu i seki Siromaštini (1930-1931). Zagreb, 1931. * Topuske elegije. Zagreb, 1933. * O hrvatskom jedanaestercu 1838-1900. Prilog proučavanju srpskohrvatske umjetne metrike. Zagreb, 1935. * Pastir Loda. Zgode i nezgode bračkog fauna. Dio I. Zagreb, 1938. (do němčiny přeložil Alfred von Buttlar-Moscon: Der Hirte Loda, Zsolnay, Wien, 1949) * Dedek Kajbumščak. Novo pričanje o drevnom Krapinskom čovjeku. Zagreb, 1939. * Knjiga pjesama. Zagreb, 1942. * Zagrebačke novele. Zagreb, 1942. * Putopisi. Zagreb, 1942. * Na vrhu jezika i pera. Zagreb, 1942. * Eseji i članci.

Ocenění

Trajekt společnosti Jadrolinija „Vladimir Nazor“ u Splitu Od roku 1959 uděluje chorvatské Ministerstvo kultury Cenu Vladimira Nazora , jako nejvyšší ocenění za nejlepší umělecké výkony v literatuře, hudbě, filmu, vizuálním a užitém umění, divadle a architektuře a urbanismu.

V roce 2008, neslo Nazorovo jméno v Chorvatsku celkem 306 ulic. Vladimir Nazor je tak v pořadí druhou osobou, po níž jsou v Chorvatsku pojmenovány ulice. +more Oblíbený chorvatský spisovatel Vladimir Nazor se v anketě Největší Chorvat , kterou podle vzoru britské soutěže Great Britons vyhlásil v roce 2003 chorvatský týdeník Nacional, umístil na 44. místě.

Jugoslávská pošta vydala v roce 1976 poštovní známku s podobiznou Vladimira Nazora. Chorvatská pošta v roce 1997 vydala poštovní známku v roce 1997 s motivem knihy Veli Jože a v roce 1999 razítko u příležitosti 50. +more výročí úmrtí Vladimíra Nazora. Chorvatská společnost Jadrolinija provozuje trajekt s názvem „Vladimir Nazor“.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Chorvatští spisovatelé Kategorie:Chorvatští básníci Kategorie:Chorvatští politici Kategorie:Překladatelé Kategorie:Jugoslávští politici Kategorie:Jugoslávští partyzáni Kategorie:Narození 1876 Kategorie:Úmrtí 1949 Kategorie:Úmrtí v Záhřebu Kategorie:Pohřbení na hřbitově Mirogoj Kategorie:Muži