Vlajka (hnutí)

Vlajka bylo československé nacionalistické a z části i fašistické hnutí a stejnojmenný časopis.

Meziválečná činnost

Předchůdcem bylo Fašistické studentské sdružení. Časopis Vlajka byl založen roku 1928 a jeho prvním redaktorem byl Miloš Maixner. +more Hnutí samotné zahájilo svoji politickou činnost ve 30. letech, kdy roku 1930 byla založena Vlajka jako politický klub, jehož programem byl stavovský stát. Členy byly i osobnosti jako Viktor Dyk či František Mareš a Karel Schwarzenberg. V hnutí byl i Jan Lobkowicz. Jako ostatní české fašistické organizace se inspirovala především Mussoliniho italským fašismem.

V roce 1936 došlo ke sloučení s politickou skupinou Za Nové Československo a Vlajka používala rozšířený název Vlajka - Hnutí za Nové Československo. Vlajka vystupovala proti Židům a její antisemitismus se vystupňoval v období druhé republiky a během Protektorátu.

Hnutí vydávalo od roku 1935 týdeník Národní výzva kde vycházely útočné články proti levici, články oslavující Mussoliniho Itálii nebo články zaměřené na podporu boje generála Franca v občanské válce ve Španělsku. Hnutí vydávalo i publikace "knihovny Vlajka".

Dne 11. listopadu 1938 byla její činnost úředně zastavena, členové však pokračovali v činnosti dál, značně se zradikalizovali a začali užívat násilné metody. +more 25. února 1939 spáchali bombové útoky na dva pražské obchody. 6. března se v Plzni pokusili provést bombové útoky na Starou synagogu, Velkou synagogu a židovský hřbitov, ale akce se nezdařila: dva vlajkaři zahynuli při výbuchu na hřbitově a sedm dopadla policie.

Činnost za protektorátu

V době německé okupace se z Vlajky stala kolaborantská organizace. Používala název Český národně socialistický tábor - Vlajka. +more Mezi prvorepublikovou a protektorátní Vlajkou je značná personální i ideová diskontinuita, ale často je o nich pojednáváno jako o jedné organizaci. Vlajka byla roku 1943 na popud ministra Emanuela Moravce rozpuštěna. Několik bývalých významných vlajkařů se následně angažovalo při vzniku a rozvoji Kuratoria pro výchovu mládeže v Čechách a na Moravě, které okupační úřady naopak začaly intenzivně podporovat. Polovojenskou organizací Vlajky byla Svatoplukova garda.

Poválečné vypořádání

Po válce byla Vlajka označena za kolaborantskou organizaci, přičemž mezi jejími předválečnými aktivitami a činností za okupace se v poválečné atmosféře prakticky nerozlišovalo. Toto zjednodušené, ne zcela pravdivé hodnocení na činnost hnutí/organizace Vlajky, přetrvává dodnes.

Jan Rys-Rozsévač, předseda protektorátní Vlajky, byl v rámci retribuce odsouzen k trestu smrti a popraven. Ze členů vedení Vlajky byli také Josef Burda, Otakar Polívka a Jaroslav Čermák odsouzeni k trestu smrti, Jindřich Thun-Hohenstein byl odsouzen na doživotí, Václav Cyphelly dostal trest 20 let, Jindřich Streibl byl potrestán osmi lety vězení.

Poválečné odkazy

Tato organizace se dočkala i ztvárnění a připomenutí v knize Jaroslava Foglara Strach nad Bobří řekou. Děj této knihy se odehrává právě v době protektorátu. +more Nikde v knize není naznačeno ani letopočty ani jmény cokoliv, co by s tímto obdobím souviselo, avšak používaná (a na první pohled neutrální) synonyma jsou dostatečně vypovídající. V knize je přítomen jak Nepřítel (nacistické Německo) tak i domácí, s nepřítelem sympatizující a spolupracující organizace Prapor (Vlajka).

Odkazy

Reference

Literatura

Milan Nakonečný: Vlajka - k historii a ideologii českého nacionalismu, Chvojkovo nakladatelství. Praha, 2001, s. 332; 2. vyd. Sol Noctis, Zvolen 2021, s. 472.

Související články

Jan Černý (student) * Jan Rys-Rozsévač * Alois Bohdan Brixius * Stanislav Nikolau

Kategorie:Politické strany v Československu Kategorie:Fašistické strany Kategorie:Politické strany za první republiky Kategorie:Organizace v Protektorátu Čechy a Morava Kategorie:Český nacionalismus Kategorie:Antisemitismus v Česku Kategorie:Fašismus v Česku Kategorie:Politické strany založené roku 1928 Kategorie:Zaniklo 1943