Vlnožil velký

Technology

12 hours ago

Author

Vlnožil velký (Emberiza caesia) je středně velký pták z čeledi pěnkavovitých. Tento druh je rozšířený v Eurasii, včetně Evropy a Asie. Vlnožil velký se vyskytuje v otevřených travnatých a polních biotopech, především na vlhkých loukách a pastvinách. Je charakteristický svým modrozeleným peřím na hlavě a hřbetě, oranžovým očním kroužkem a černými znaky na hrudi. Samec a samice vlnožila velkého se od sebe barevně značně liší. Samec má nápadné zbarvení hlavně v období námluv, kdy je jeho modrozelené peří na hřbetě vysoce výrazné. Samice je nenápadně zbarvená, s hnědou hlavou a světlejšími boky. Vlnožil velký je vysoce sociální druh ptáka a žije v koloniích, často s jinými druhy pěnkav. Je to převážně semenožravec, ale také se živí hmyzem a jinými drobnými bezobratlými. Hnízdí na zemi nebo v nízké vegetaci, kde staví pletivé hnízdo. Samice klade 4-5 vejce, která inkubuje po dobu přibližně 14 dnů. Mláďata opouštějí hnízdo asi po 12 dnech a jsou závislá na rodičích ještě dalších 10-14 dnů. Vlnožil velký je stále poměrně běžný druh ptáka s velkou populací. I přesto však čelí určitým hrozbám, jako je ztráta přirozených biotopů, intenzifikace zemědělství a nadměrná pastva. Vlnožil velký je chráněn mezinárodními i místními právními předpisy a je monitorován jako indikátor stavu přírodního prostředí.

Vlnožil velký (Laticauda semifasciata), v Japonsku známý jako erabu umi hebi (japonsky エラブウミヘビ) a na Okinawě jako irabu, je mořský had, patřící do rodu Laticauda. Vyskytuje se v teplých vodách západního Pacifiku, především v oblastech korálových útesů. Had má krátkou hlavu, tlustý trup a sotva rozeznatelnou krční část. Ocas je tvořen jednoduše vytaženou kůží ve tvaru rybího ocasu, a není v něm již žádná podpora. Pouze u jednoho ze tří jedinců se vyvinou jedové zuby. Žaludek je poměrně velký. V období rozmnožování se tito hadi přesouvají ve velkém množství do pobřežních vod, kde se páří v proláklinách útesů a různých dutinách. Je to noční had, kterého lze jen výjimečně spatřit během dne. Dýchá vzdušný kyslík, takže se potřebuje vynořit pro nadechnutí nejméně každých 6 hodin.

Je příliš pomalý na to, aby ulovil kořist (rybu) při přímém útoku, takže loví především ze zálohy skrytý v korálech. V některých případech také loví v hejnech společně parmicemi žlutopruhými a kranasy modroploutvými a vyhánějí potenciální kořist z úzkých proláklin v útesech podobným způsobem jako murény. +more Kousnutí je vysoce jedovaté a kořist je paralyzována. Jeho jed je desetkrát silnější než jed kobry, což z něj dělá extrémně nebezpečného hada. Obyčejně neútočí na člověka, pouze v případech kdy se cítí v ohrožení, i tak jsou ovšem známy dva případy úmrtí člověka. Samice kladou vejce na souši.

Tento had se během zimy hojně konzumuje v jižním Japonsku, kde věří, že posiluje ženství. Polévka irabu-jiru (japonsky イラブー汁) prý chutná podobně jako polévka miso a trochu jako tuňák. +more Tato polévka je součástí královské kuchyně království Rjúkjú. Věří se, že má analeptické účinky.

Život

Samci a samice dosahují pohlavní dospělosti, jakmile dorostou 70, resp. 80 cm. Samice kladou 3-7 vajec, z nichž se háďata líhnou za 4-5 měsíců. Had dorůstá maximální délky 170 cm.

Rozšíření

Vlnožil velký se vyskytuje v teplých vodách západního Tichého oceánu, převážně na Fidži, v jižním Japonsku a Singapuru. Nedávno ale vědci objevili tyto hady také ve vodách kolem Jižní Korey. +more Tato lokalita je mimo jejich obvyklé rozšíření (Japonsko, Čína a Taiwan, Filipíny a Indonésie). Vědci se domnívají, že tito hadi se přesouvají více na sever v důsledku klimatických změn, které způsobují destrukci jejich původního prostředí (korálové útesy).