Vltava

Vltava je s délkou 430,2 km nejdelší řekou na území Česka. Pramení na Šumavě, u obce Černý Kříž, soutokem Teplé Vltavy a Studené Vltavy. Protéká mimo jiné Českým Krumlovem, Českými Budějovicemi a Prahou a ústí zleva do Labe v Mělníku. Povodí Vltavy s přítoky Malší, Lužnicí, Otavou, Sázavou a Berounkou zaujímá jižní část Čech a spolu s Labem, jehož přítokem Vltava je, vytváří systém odvodňující téměř celé Čechy. Povodí řeky je 28 090 km² (z toho 27 047,59 km² v Česku). Své jméno „Vltava“ řeka dostala od starých Germánů, kteří ji nazývali Wilt-ahwa - divoká voda, přičemž Germáni jméno pro Vltavu převzali nejspíše od Keltů.

Etymologie

Název řeky pochází ze starogermánského slovního spojení „Wilth“-„ahwa“, „divoká, dravá voda“. Ve Fuldských análech z roku 872 je tento název doložen jako „Fuldaha“ (srov. +more s řekou Fulda), v roce 1113 jako „Wultha“. V Kosmově kronice se roku 1125 poprvé objevuje v počeštěné podobě jako „Wlitaua“.

Průběh toku

Meandry Teplé Vltavy jihozápadně od Volar Řeka Teplá Vltava, která je považována za jeden ze dvou hlavních zdrojů Vltavy, pramení na východním svahu Černé hory (1 316 m n. +more m. ) na Šumavě ve výšce 1 172 m n. m. jako Černý potok. Jeho pramen je znám jako chráněné území Pramen Vltavy. Prvních 5 km teče severním směrem, od soutoku s Kvildským potokem v Kvildě obrací nadlouho svůj tok k jihovýchodu. Od ústí Vydřího potoka v obci Borová Lada (890 m n. m. ) nese říčka název Teplá Vltava, záhy přibírá Vltavský potok, známý též jako Malá Vltava. Ten pramení v Pláňském polesí ve výšce 1 158 m n. m. Protéká Horní Vltavicí a poté v Lenoře (756 m n. m. ) získává vody Řasnice, zvané také Travnatá Vltava. Za Lenorou má řeka jen nepatrný spád a vytváří v ploché krajině rozsáhlé mokřady s mnoha meandry, souhrnně zvané Vltavský luh. Zde uprostřed 1. zóny NP Šumava Mrtvý luh se v nadmořské výšce 731 m u osady Chlum stékají Teplá a Studená Vltava. Ta pramení na druhé straně hranic v Bavorsku západně od obce Haidmühle pod německým názvem Altwasser nebo Kalte Moldau. Od soutoku obou hlavních pramenných toků Teplé a Studené Vltavy pak řeka po zbytek své cesty má jméno Vltava.

+more8'>Vltava před nádrží Lipno U Nové Pece se Vltava rozlévá do širokého a dlouhého přehradního jezera, které vzniklo přehrazením jejího toku u obce Lipno nad Vltavou. Za Lipnem protéká řeka romantickým skalnatým údolím pod Čertovou stěnou (tento její úsek se nazývá Čertovy proudy) a směřuje k vyrovnávací nádrži Lipno II, těsně před Vyšším Brodem. V úseku mezi přehradní hrází Lipno a Vyšším Brodem je koryto řeky téměř bez vody (přehrada je povinna udržovat minimální průtok 2 krychlové metry vody za sekundu), protože většina vod z Lipenského jezera je odváděna kanálem od podzemní elektrárny do vyrovnávací nádrže Lipno II. Pouze výjimečně se průtok zvyšuje - buďto za přebytku vody v nádrži, nebo u příležitosti vodáckých závodů, neboť úsek Čertových proudů je považován za jednu z nejtěžších vodáckých a slalomových tras na světě. Takové akce ovšem vyžadují průtok 20-30 m3 vody za sekundu.

Vltava v Českém Krumlově +morejpg|náhled|Hráz_Vodní_nádrž_Orlík'>Orlické přehrady vodní nádrží Štěchovice Branického mostu, levý břeh lemují Barrandovské skály Řeka Vltava a Karlův most v Praze Vltava z Bohnické vyhlídky. Pohled z Mělníka na soutok Labe a Vltavy, na rovinatém území sevřeném oběma řekami lužní les Úpor-Černínovsko.

Za Vyšším Brodem protéká Vltava otevřenější krajinou a stáčí svůj tok k severu. Četnými zákruty protéká turisticky atraktivní oblastí s řadou kulturně historických památek, které jsou obvykle v těsné blízkosti řeky. +more Její tok směřuje k hradu Rožmberk, protéká městečkem Větřní a skalnatým údolím vstupuje do Českého Krumlova.

Tok Vltavy směřuje odtud dále na sever, protéká kolem kláštera Zlatá Koruna, míjí bývalé keltské oppidum Třísov a obtéká skalnatý ostroh se zříceninou hradu Dívčí kámen. Pak již pokračuje rovinatou Českobudějovickou pánví k Českým Budějovicím (řkm 239,6). +more Zde přibírá vody řeky Malše. Za městem pokračuje tok Vltavy kolem obce Hluboká nad Vltavou a směřuje k Hněvkovické přehradě. Ta zajišťuje vodu pro Jadernou elektrárnu Temelín. Odtud až za Prahu vytváří řeka hluboké a úzké údolí, které se rozšiřuje jen na několika místech. Protéká Týnem nad Vltavou a za ním přibírá vody řeky Lužnice.

Až k Týnu nad Vltavou však již zasahuje hladina dalšího stupně Vltavské kaskády, Orlické přehrady, pojmenované podle známého zámku Orlík. Jezero pohltilo i soutok Vltavy s Otavou u hradu Zvíkova. +more Pod hrází Orlické přehrady pokračuje tok Vltavy dále k severu. V úseku před Prahou zadržují vody Vltavy ještě další čtyři přehrady Vltavské kaskády - Kamýcká, Slapská, Štěchovická a Vranská.

U Davle leží v řece Ostrov sv. Kiliána, na němž do roku 1419 stával Ostrovský klášter. +more V těchto místech se zprava vlévá řeka Sázava, o něco dále na okraji Prahy za Zbraslaví se zleva připojuje řeka Berounka. Po průtoku hlavním městem se Vltava teprve v Kralupech nad Vltavou vymaňuje z úzkého údolí do roviny a u Mělníka ve výšce 156 m n. m. se vlévá do Labe. Ačkoliv je Vltava k místu soutoku delší a vodnější, nese tok dále oproti zvyklostem jméno Labe. To protéká Německem a ústí do Severního moře.

Před několika milióny let odtékala horní část Vltavy do Dunaje. Města ležící u Vltavy

Větší přítoky

(levý / pravý, říční kilometr od pramene k ústí)

* Kvildský potok (L, řkm 424,1) * Bučina (P, řkm 422,6) * Vydří potok (L, řkm 416,8) * Vltavský potok (Malá Vltava) (P, řkm 416,0) * Račí potok (L, řkm 404,5) * Kubohuťský potok (L, řkm 402,8) * Kaplický potok (L, řkm 396,5) * Řasnice (Travnatá Vltava) (P, řkm 394,3) * Volarský potok (L, řkm 378,9) * Studená Vltava (P, řkm 376,7) * Jezerní potok (P) * Olšina (L) * Větší Vltavice (P, řkm 314,5) * Branná (L, řkm 297,9) * Polečnice (L, řkm 281,3) * Jílecký potok (P) * Křemžský potok (Křemže) (L, řkm 258,6) * Malše (P, řkm 240,0) * Dehtářský potok (L, řkm 231,9) * Bezdrevský potok (L, řkm 231,0) * Lužnice (P, řkm 202,2) * Hrejkovický potok (P) * Otava (L, řkm 169,1) * Brzina (P, řkm 126,9) * Musík (P, řkm 106,8) * Mastník (P, řkm 104,6) * Kocába (L, řkm 82,8) * Sázava (P, řkm 78,3) * Bojovský potok (L, řkm 75,2) * Berounka (L, řkm 63,4) * (viz též Seznam řek a potoků v Praze) * Botič (P, řkm 55,2) * Rokytka (P, řkm 47,4) * Litovický potok (Šárecký potok) (L, řkm 42,7) * Zákolanský potok (L) * Bakovský potok (L)

Plocha povodí podle zemí

Vodní režim

Vybrané hlásné profily:

Využití

Vodní nádrž Lipno

Závod Horní Vltava

řkm 329,54 - Přehrada Lipno I (1952-1959), plocha nádrže 48,7 km2, 725,6 m n. m. +more * řkm 319,12 - Přehrada Lipno II * řkm 233,00 - jez České Vrbné (1968), plavební komora postavena roku 2010, na místě vorové propusti postavena elektrárna. V blízkosti nová slalomová dráha. * řkm 228,80 - jez Hluboká nad Vltavou (1935), plavební komora dokončena v roce 2013. * řkm 210,39 - Přehrada Hněvkovice (1986-1992), plavební komora byla dokončena a uvedena do provozu roku 2010, plocha nádrže 2,68 - 3,21 km2. * řkm 208,90 - starý jez Hněvkovice, 354,79 m n. m. , provedena modernizace jezu s výstavbou plavební komory. Uvedeno do provozu 2017. * řkm 200,41 - Přehrada Kořensko (1986-1991), plavební komora dokončena roku 2000, 2016-2017 komora modernizována.

Závod Dolní Vltava

Schema vltavské vodní cesty +morejpg|náhled'>Naučná stezka Svatojánské proudy nad vodní nádrží Štěchovice * řkm 159,90 - Žďákovský most * řkm 144,70 - Přehrada Orlík (1954-1966), plavební zařízení pro velká plavidla (šikmé kolejové zdvihadlo doplněné v horní části plavební komorou) nedokončeno, pouze šikmé kolejové zdvihadlo pro sportovní plavidla do 3,5 t; plocha nádrže 27,3 km2, hladina max. 354 m n. m. , min. 347,6 m n. m. * řkm 134,73 - Přehrada Kamýk (1956-1962), s plavební komorou * řkm 91,69 - Přehrada Slapy (1951-1954), výtah pro lodě (svislé nebo šikmé zdvihadlo) není dokončen, plocha nádrže 13,92 km2 * řkm 84,44 - Přehrada Štěchovice (1937-1945), s plavební komorou délkově přizpůsobenou pro plavení vorů, plocha nádrže 1,14 km2 * řkm 71,33 - Přehrada Vrané nad Vltavou (1930-1936) s plavební komorou, plocha nádrže 2,51 km2 * řkm 62,90 - plavební komora Modřany (jez Modřany) * řkm 53,70 - plavební komora Smíchov (oddělený kanál od Šítkovského jezu k jezu u Sovových mlýnů) * řkm 50,50 - plavební komora Štvanice (jez u začátku ostrova Štvanice) * řkm 43,50 - plavební komora Podbaba, plavební kanál Podbaba - Troja, délka 3,5 km (Trojský jez a sportovní kanál na pravé straně) * řkm 35,90 - plavební komora Roztoky, plavební kanál Roztoky - Klecany, délka 1,4 km (jez Klecany) * řkm 26,70 - plavební komora Dolánky (jez Dolany) * řkm 17,90 - plavební komora Miřejovice (jez Nelahozeves - Veltrusy) * řkm 00,90 - plavební komora Hořín, plavební kanál Mělník - Vraňany, délka 10,1 km.

Vodáctví

Rožmberku nad Vltavou Vodácky nejvyužívanější je Vltava v úseku z Vyššího Brodu do Boršova nad Vltavou. +more V souvislosti s velkým množstvím kempů, restaurací a dalších různých služeb spojených s vodáctvím se často o Vltavě mluví jako o nejkomerčnější řece světa. Roční návštěvnost Vltavy se v roce 2020 pohybovala kolem 130 tisíc lidí.

Mlýny

Mlýny jsou řazeny po toku řeky. * Mrázkův mlýn - Český Krumlov, Kájovská, okres Český Krumlov, kulturní památka * Krumlovský mlýn - Český Krumlov, Široká, okres Český Krumlov, kulturní památka * Klášterní mlýn - Zlatá Koruna, okres Český Krumlov * Stecherův mlýn - Litvínovice, okres České Budějovice * Ungnadův mlýn * Královcův mlýn (208,95 km) - Týn nad Vltavou-Hněvkovice, okres České Budějovice * Fiedlerův mlýn (208,95 km) - Hněvkovice, okres České Budějovice * Seznam vodních mlýnů v Praze při Vltavě * Dol - Máslovice, okres Praha-východ * Zámecký mlýn - Hořín, okres Mělník, kulturní památka

V kultuře

Alegorie Vltavy s přítoky, Dětský ostrov * Vltava - symfonická báseň Bedřicha Smetany z cyklu Má vlast, která hudebně ztvárňuje tok řeky * Alegorické sochy Vltavy, například: ** bronzová Alegorie Vltavy a jejích 4 přítoků - secesní od Josefa V. +more Pekárka na Dětském ostrově v Praze ** kašna zvaná Terezka - klasicistní od Václava Prachnera, v Praze na Mariánském náměstí ** Alegorie Vltavy od Józy Nováka na Podolské vodárně v Praze ** Alegorie Vltavy u nohou Čechie na rampě Národního muzea - od Antonína Pavla Wagnera ** fontána Faun a Vltava - keramická plastika, Olga a Miroslav Hudečkovi 1984, stanice metra Vltavská.

Odkazy

Poznámky

Reference

Související články

Osobní vodní doprava na Vltavě * Povodeň v Česku (2002) * Přívozy na Vltavě * Seznam mostů přes Vltavu * Seznam pražských mostů * Vltavská kaskáda * Vltavín

Externí odkazy

[url=http://vltava. logout. +morecz/]Album současných a historických fotografií řeky Vltavy[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20090306134020/http://hydro. chmi. cz/hpps/main. php. kat=HLPRF]Hlásné profily[/url] * [url=http://www. pvl. cz/]Povodí Vltavy[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20110522060047/http://www. cityplan. cz/doprava/mmr/A2/textA2. pdf]Potenciál splavnění vltavské vodní cesty[/url] (CityPlan 2004-2005) * [url=https://web. archive. org/web/20110903045742/http://www. vena. cz/poznamky/vodactvi/kilometraz-vltavy]Kilometráž Vltavy (vodácká)[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20081228114706/http://www. vuv. cz/oddeleni-gis/index. php. id=24&PHPSESSID=e9dee82d9c59d6090561a7a6f1ed740e]VÚV T. G. Masaryka - Oddělení GIS - Charakteristiky toků a povodí ČR (Vltava, Teplá Vltava)[/url] * Vltava (Cyklus České televize Vodácká putování) - [url=http://www. ceskatelevize. cz/ivysilani/407233100141002-vodacka-putovani/]video on-line v archivu ČT[/url] * [url=http://www. tv-adams. wz. cz/vltava-ve. html]Seznam vodních elektráren na Vltavě[/url] * Horáčková J. , Ložek V. , Beran L. , Juřičková L. , Podroužková Š. , Peterka J. & Čech M. (2014). „[url=http://mollusca. sav. sk/pdf/13/13. Horackova. pdf]Měkkýši údolí Vltavy (Čechy). Mollusc fauna of the Vltava River valley (Bohemia)[/url]“. Malacologica Bohemoslovaca 13: 12-105.

Kategorie:Řeky v okrese Prachatice Kategorie:Řeky v okrese Český Krumlov Kategorie:Řeky v okrese České Budějovice Kategorie:Řeky v okrese Písek Kategorie:Řeky v okrese Příbram Kategorie:Řeky v okrese Praha-západ Kategorie:Řeky v Praze Kategorie:Řeky v okrese Praha-východ Kategorie:Řeky v okrese Mělník Kategorie:Řeky na Šumavě Kategorie:Řeky v Šumavském podhůří Kategorie:Řeky v Českobudějovické pánvi Kategorie:Řeky v Táborské pahorkatině Kategorie:Řeky v Benešovské pahorkatině Kategorie:Řeky ve Středolabské tabuli Kategorie:Přítoky Labe Kategorie:Vodní cesty třídy IV Kategorie:Vodní cesty třídy I Kategorie:Vodstvo Českých Budějovic Kategorie:Vodstvo v Pražské plošině Kategorie:Praha 1 Kategorie:Praha 2 Kategorie:Praha 4 Kategorie:Praha 5 Kategorie:Praha 6 Kategorie:Praha 7 Kategorie:Praha 8