Cesko.wiki Vnitřní Východní Karpaty
Author
Albert FloresVnitřní Východní Karpaty jsou geomorfologická subprovincie v provincii Východní Karpaty na Slovensku, Ukrajině a v Rumunsku. Nejvyšším bodem je rumunský Pietrosul - 2 303 m n. m.
Člení se na geomorfologické oblasti: * Vihorlatsko-gutinská oblast (Slovensko, Ukrajina, Rumunsko) ** Vihorlatské vrchy (Vihorlat 1076 m) ** Makovycja (Makovycja 976 m) ** Synjak (Dunavka 1018 m) ** Velykyj Dil (Bužora 1085 m) ** Tupyj (878 m) ** Oaș (Sâmbra Oilor 824 m) ** Gutâi (1443 m) ** Țibleș (1839 m) * Maramurešsko-rodenská oblast (Ukrajina, Rumunsko) ** Maramureš / Rachivs'ki hory (Farcău 1956 m) ** Depresiunea Maramureșului / Marmaros'ka ulohovyna ** Rodna (Pietrosul Rodnei 2303 m) ** Suhard (Omul 1932 m) ** Giumălău (1856 m) ** Rarău (1650 m) * Bistrická oblast (Rumunsko) ** Bistrița (Budacu 1859 m) ** Giurgeu (1491 m) ** Hăghimaș (Hășmașul Mare 1792 m) * Călimansko-harghitská oblast (Rumunsko) ** Bârgau (1362 m) ** Căliman (Pietrosul Călimanilor 2100 m) ** Gurghiu (Fincel 1684 m) ** Harghita (Harghita-Mădăraș 1800 m) * Depresiunea Giurgeu-Brașovului (Rumunsko) ** Bodoc ** Baraolt ** Perșani
Polské členění podle Jerzyho Kondrackiego nepovažuje celky jižně od Harghity za součást Východních Karpat. Vnitřní Východní Karpaty člení na tyto makroregiony: * 523. +more1 Karpaty Marmaroskie (Maramurešské Karpaty) * 523. 2 Kotlina Marmaroska (Maramurešská kotlina) * 523. 3 Góry Rodniańskie (Rodenská hornatina) * 523. 4 Góry Bystrzyckie (Bystřická hornatina) * 523. 5 Łańcuch Wyhorlacko-Gutyński (Vihorlatsko-gutinská oblast) * 523. 6 Łańcuch Kelimeńsko-Hargicki (Kalimansko-hargitská oblast) * 523. 7 Obniżenie Gheorgeńsko-Braszowskie (Giurgijsko-brašovská sníženina).
Rumunské členění nepočítá s hierarchií podobnou té české, slovenské a polské. Rumunskou část Východních Karpat nedělí na vnitřní a vnější pásmo, ale na tři skupiny pohoří od severu k jihu: * Carpații Maramureșului și Bucovinei (Maramurešské a Bukovinské Karpaty) ** Munții Oaș ** Munții Gutâi ** Munții Țibleș ** Munții Bârgău ** Munții Maramureșului ** Munții Rodnei ** Munții Suhard ** Obcina Feredeu (Vnější Východní Karpaty) ** Obcina Mare (Vnější Východní Karpaty) ** Obcina Mestecăniș (Vnější Východní Karpaty) ** Munții Igniș ** Munții Lăpușului * Carpații Moldo-Transilvani (Moldavsko-transylvánské Karpaty) ** Sopečná oblast *** Munții Căliman (Pietrosul 2102 m) *** Munții Gurghiu *** Depresiunea Vărșag *** Munții Harghita (Mădăraș 1800 m) *** Muntele Ciomatu *** Depresiunea Giurgeu *** Depresiunea Ciuc *** Depresiunea Baraolt ** Moldavská oblast *** Munții Giumalău (1857 m) *** Munții Rarău (1653 m) *** Munții Bistriței *** Munții Giurgeu *** Munții Hășmașu Mare (Hășmașul Mare / Hăghimașul Mare 1793 m) *** Munții Ciucului (Ciucaș 1959 m) *** Munții Nemira *** Depresiunea Cașin *** Depresiunea Bilbor *** Depresiunea Borsec *** Munții Ceahlău (Toaca 1904 m) *** Munții Tarcău *** Munții Stânișoarei (Vnější Východní Karpaty) *** Munții Goșmanu (Vnější Východní Karpaty) *** Munții Brezunț (Vnější Východní Karpaty) *** Depresiunea Comănești ** Jižní oblast *** Munții Bodoc *** Munții Baraolt *** Munții Perșani * Carpații de Curbură (Obloukové Karpaty) (Vnější Východní Karpaty) ** Munții Vrancei ** Munții Întorsurii ** Munții Buzăului ** Munții Bârsei ** Munții Siriu ** Masivul Ciucaș
Podle členění uvedeného v Čížkovi a kol. (1986, str. +more 9) se „za rozhraní mezi Východními a Jižními Karpatami dnes neuznává tzv. klasická hranice, tj. údolí řeky Prahova a posunuje se do údolí řeky Dîmbovița a kuloáru Rucar - Bran. “ V tom případě do Východních Karpat patří ještě i pohoří Bucegi a jeho nejvyšší vrchol Omul (2505 m) se stává nejvyšším bodem Východních Karpat. Podle tohoto členění mezi jádrová pohoří rumunských vnitřních východních Karpat (z krystalických hornin) patří mimo jiné: * Maramureš (Farcău 1956 m) * Rodna (Pietrosul 2303 m) * Suhard (Omul 1932 m) * Giumălău (1856 m) * Rarău (1650 m) * Bistrița (Budacu 1859 m) * Hăghimaș * Perșani (Vârful Cetății 1104 m) * Piatra Mare * Postăvarul * Bucegi (Omu 2507 m) Při západním obvodu probíhá sopečné pásmo tvořené pohořími: * Gutîi (1443 m) * Țibleș (1839 m) * Bârgau (1362 m) * Căliman (Pietrosul 2100 m) * Gurghiu (Fincel 1684 m) * Harghita (Harghita-Mădăraș 1800 m).
Související články
Literatura
# Jerzy Kondracki: Fizycznogeograficzna regionalizacja Czech, Słowacji, Węgier i Rumunii w układzie dziesiętnym, „Przegląd Geograficzny“, tom LXVIII, z. 3-4, 1996, s. +more 457-466 # Jiří Čížek a kolektiv: Rumunské a bulharské hory. Olympia, Praha, 1986.