Vnímání (Jan Šépka)

Černín 2002-2004: „Vila v Berouně“ (2004) „Pokoj v krajině“, Modrava 2011 - 2013: Jízdárna v Litomyšli „Dům v sadu“

Vnímání byla dočasná kontroverzní umělecká site-specific instalace realizovaná podle projektu českého architekta Jana Šépky na podzim 2016 v historickém jádru Českých Budějovicích na náměstí Přemysla Otakara II. +more kolem barokní Samsonovy kašny. Jednalo se o architektonicko-kulturní projekt „experimentálního typu“, jehož cílem bylo podnítit u široké veřejnosti debatu o otázkách mimoděčného vnímání / nevnímání nezpochybnitelně významných, dominantních uměleckých nebo kulturních památek v kontrastu s vnímáním / nevnímáním „objektů veřejnosti skrytých“ a to za současného hektického všednodenního koloběhu života.

Podrobněji

Ideové pozadí instalace

Šépkova instalace „Vnímání“ dala do souvislosti dvě entity:

* Na jedné straně barokní Samsonovu kašnu na náměstí Přemysla Otakara II. v Českých Budějovicích, která je jednou z největší svého druhu v České republice a zároveň představuje významnou památku a symbol Českých Budějovic. +more Uměleckou kvalitou je tento objekt nezpochybnitelný a je nedílnou součástí historického centra města. Nelze popřít, že tato kašna je jak historicky, tak i prostorově jednoznačně „ukotvena“. Je ale tato veřejně vizuálně přístupná dominanta vnímána při každodenním průchodu kolem ní nebo je míjena veřejností aniž by kolemjdoucím vytanula na mysli její podstata a vztah k českobudějovickému náměstí. * Nepříliš vzdálené prostory prvního patra českobudějovického Domu umění jsou oproti kašně před zraky veřejnosti poněkud skryty a méně znalí návštěvníci Českých Budějovic galerii obtížněji hledají, neboť je prostor galerie určitým způsobem před každodenními zraky kolemjdoucích „utajen“.

„Vnímání“ bylo Šépkovo přínosem k všeobecné diskusi na téma, jak lidé vnímají (nebo spíše nevnímají) dominantní či skrytá místa nepříliš vzdálená od sebe, jež mají společný atribut - společenský a kulturní zážitek. Smyslem tohoto architektova neotřelého experimentu bylo především zamyšlení a diskuse o těchto tématech jakož i nabourání stereotypního vnímání obdobných hodnot.

Prostory instalace

Architekt Jan Šépka zvolil pro svůj záměr dva prostory: * Tím prvním byl pod otevřeným nebem zbudovaný dřevěný kruhový prostor, kterým na dobu tří týdnů vizuálně „odřízl“ barokní Samsonovu kašnu od Náměstí Přemysla Otakara II. +more Tím vytvořil pro kašnu do té doby nezvyklé neutrální, klidné až „intimní“ pozadí a zároveň ji tím akcentoval jako šperk na černém sametu ve výstavní vitríně. * Druhým prostorem pak bylo první patro českobudějovického Domu umění, kde v interiéru zdejší galerie byla pro návštěvníky vymezena (taktéž pomocí dřevěných materiálů) kruhová cesta.

Oba kruhové prostory byly spojeny co nejkratší jedenkráte lomenou nadzemní dřevěnou chodbou. Ta návštěvníky přivedla skrz okno v prvním podlaží galerie posléze až k sestupným schodům vedoucím ke kašně. +more Výrazné spojení okna Domu umění se záměrně a „provokativně“ odcizenou kašnou realizovalo nosnou ideu celého projektu a konfrontovalo tak tyto dva zdánlivě nesouvisející prostory.

Jádrem instalace „Vnímání“ nebylo pouze vytvoření neobvyklého výstavního prostoru, ale v rámci této vlastní výtvarně architektonické intervence se uskutečnily i tři debatní večery. Těch se účastnili hosté z řad odborníků, umělců, architektů i politiků. +more Také proběhly bloky přednášek a diskusních pořadů určených pro veřejnost, jejichž tematickou náplní byla historie a současnost českobudějovického náměstí a jeho využití jakož i obecnější otázky vztahu současného umění a architektury. Za dobu trvání (tří týdnů) celé instalace ji shlédlo přes 36 tisíc návštěvníků.

Zdroje inspirace

Celý projekt byl inspirován podobnými počiny realizovanými v zahraničí a to například tvorbou uměleckého manželského páru Christo a Jeanne-Claude, kteří se proslavili zejména instalacemi příbuznými uměleckému směru land art, při nichž dočasně balili či zahalovali předměty denní potřeby, přírodní objekty a budovy, aby je po krátké době několika dní či týdnů opět navracely do původního stavu. Umělecký pár se v Paříži stýkal s umělci sdruženými v hnutí Nouveaux Réalistes (Noví realisté), kteří již v 60. +more letech 20. století začínali přemýšlet o vstupu výtvarného umění do veřejného prostoru. Dalším inspiračním zdrojem pro Šépkovo „Vnímání“ byla i díla japonského umělce Tadeshi Kawamata (* 1953) žijícího v Tokiu a v Paříži. Tento malíř a fotograf s celosvětovou působností realizuje svá díla cíleně zasazená do jejich okolí. Příkladem mohou být jeho stavební konstrukce z obložených nosníků a desek, pro jejichž výrobu se používají místně dostupné materiály. Kawamatova dočasná architektura z dřevěných latí obklopuje kostely, nemocnice, domy a opuštěné hangáry. Těmto a dalším umělcům se postupem doby podařilo přenášet umění ze sterilního prostředí galerií do živého prostoru měst a též do volné přírody.

Dojmy autora (s odstupem času)

Když architekt Jan Šépka přijal pozvání ředitele Domu umění v Českých Budějovicích Michala Škody, dlouho galerii na rozlehlém náměstí nemohl najít. To jej přivedlo k záměru tuto instituci zviditelnit. +more Při dalších procházkách městem jej zaujalo množství památek - mezi nimi též Samsonova kašna. Uvědomil si, že památky lidé míjejí a vnímají je jen tak mimoděk, stereotypně. Proto ve své instalaci uzavřel kašnu do válce a propojil ji s Domem umění tak, aby každý návštěvník musel nejdřív projít domem, aby se dostal po lávce ke kašně, kde mohl strávit zdarma tolik času, kolik chtěl.

Záměr instalace (obalit kašnu a lávkou ji propojit s Domem umění) ještě před její realizací vyvolal ve veřejnosti absolutní vlnu odmítnutí, neboť to bylo nesprávně interpretováno jako snaha vytvořit na náměstí jakýsi cizorodý výrazný monumentální objekt. Architekt v té době obdržel i mnoho nepříjemných e-mailů a telefonátů. +more Postoj veřejnosti se ale radikálně změnil po zpřístupnění instalace, když veřejnost Šépkův záměr pochopila a na návštěvníky čekal zážitek, kdy se ocitli s kašnou o samotě, slyšeli zurčení její vody a to vše bez rušivých zvuků z okolní dopravy.

Řada teoretiků nazývala instalaci v pozitivním slova smyslu „Duchampovskou akcí“. Celkové pojetí instalace mělo ale nejblíže k pohledu ruského teoretika 20. +more století Viktora Šklovského, který se zabýval tím, jak něco opomíjíme a následně to nahlédneme v jiném světle a jinýma očima. Oplocení kašny válcem a pobyt s ní uvnitř válce měl divákovi zajistit nový zážitek a to byl i cíl instalace „Vnímání“.

Odkazy

Reference

Související články

Jan Šépka * Samsonova kašna * „Dům v sadu“ * Vila Hermína * Vila v Berouně * „Pokoj v krajině“

Externí odkazy

- Datum: 13. 9. +more 2016; Autor videa: Studentský kostel; Popis videa: Záznam z přednášky architekta Jana Šépky o jeho tvorbě ze dne 7. září 2016. Přednáška se konala ve Studentském kostele; Stopáž videa: 48:53 * - Datum: 15. září 2016; Autor videa: Number House; Popis videa: INTERVENCE VNÍMÁNÍ - JAN ŠÉPKA, GALERIE SOUČASNÉHO UMĚNÍ A ARCHITEKTURY, DŮM UMĚNÍ MĚSTA ČESKÉ BUDĚJOVICE; Stopáž videa: 51:49 * - Datum: 17. října 2016; Autor videa: Studentský kostel; Popis videa: Záznam z přednášky a následné debaty čtyř architektů na téma intervence ve veřejném prostoru. Debata proběhla v rámci projektu Vnímání Jana Šépky. Moderoval Osamu Okamura. 27. 9. 2016; Stopáž: 1:39:29 * - Datum: 18. listopadu 2017; Autor videa: Veronika Kastlová; Popis videa: 11. listopadu 2017, Jan Šépka: Instalace a projekt Vnímání (umění v kontextu Fakulta architektury ČVUT); Stopáž: 22:11.

Kategorie:Česká výtvarná díla Kategorie:Dřevěné stavby v okrese České Budějovice Kategorie:Náměstí Přemysla Otakara II. +more Kategorie:Kašny v Jihočeském kraji Kategorie:Kultura v Českých Budějovicích.