Cesko.wiki Vodní dílo Santa Giustina
Author
Albert FloresVodní dílo Santa Giustina je soustava vodohospodářských a energetických staveb na řece Noce v severní Itálii. Je stěžejní součástí energetické kaskády Santa Giustina-Taio-Mollaro-Mezzocorona. Instalovaný výkon 105 MW představuje téměř polovinu celkového výkonu elektráren na řece. Přehradní nádrž je nejrozlehlejším umělým jezerem v provincii Trentino. Oblouková přehrada byla ve své době nejvyšší přehradou v Evropě.
Historie projektu a výstavby
Budování vodních děl na řece Noce spadá do období horečné industrializace, podporované Mussoliniho vládou. Unikátní technická díla Malga Mare a Cogolo ve vysokohorských oblastech a elektrárna Mezzocorona na dolním toku byly dostavěny do roku 1931. +more Světová hospodářská krize překotnou industrializaci zastavila a další dílo muselo na svou existenci čekat až do dalších poválečných let. Inspirován klenbovou přehradou Santa Chiara na Sicílii, navrhl v roce 1939 Ing. Claudio Marcello vysokou klenbovou hráz v místech hlubokého a úzkého koryta, charakteristického pro celý úsek středního toku. Vodní dílo dostalo název Santa Giustina podle poustevny z 10. století, která se nacházela nad místem plánovaného přehrazení a která byla známa jako poutní místo.
Soubor:Il Trentino 6. tif|1890 Soubor:Photo Santa Giustina Dam 1948 - Touring Club Italiano 2 6339. +morejpg|1948 Soubor:Photo Santa Giustina Dam 1950 - Touring Club Italiano 2 6340. jpg|1950 Soubor:Photo Santa Giustina Dam discharge 1951 - Touring Club Italiano 2 6338. jpg|1951.
Soubor:Photo Santa Giustina Dam and reservoir 1951 - Touring Club Italiano 2 6358. jpg|1951 Soubor:Photo Santa Giustina Dam 1958 - Touring Club Italiano 2 6337. +morejpg|1958 Válka zpomalila tempo prací, přesto byla v letech 1942-1943, asi 300 m nad plánovaným místem hráze, postavena pomocná hráz, odkud byla voda převáděna potrubím nad místo zhruba 250 m pod staveništěm. V suchém korytě tak mohla být vybudována stavební jáma. V průběhu roku 1943 bylo vytěženo 110 000 m3 kamene ze dne i ze stěn kaňonu a pro betonáž tak byla připravena základová jáma spolu s bočními zápustmi. Po válce došlo ke stavbě hráze a elektrárny. Rychlost stavby byla zaplacena 220 smrtelnými úrazy. V roce 1951 bylo dílo uvedeno do provozu.
Popis
Přehrada
Jednoduše klenutá hráz je vysoká 152,5 m. Koruna hráze o délce 124 m se nachází v nadmořské výšce 532,5 m. +more V základu je široká 16,5 m, ve stometrové výši je zúžena již na 8,6 m a konečná šířka v koruně je pouhých 3,5 m. Podél obou stěn přehrady v intervalech 15 metrů se nachází žebříky, které vedou podél celé zápusti klenby. Horní, mezilehlá a dolní propust jsou schopny do údolí převést povodeň 1 080 m3/s. .
Elektrárna Taio - Santa Giustina
K elektrárně vodu přivádí potrubí o průřezu 21 m2, délce 2 052 m a hltnosti 66 m3/s. Vtokový objekt se nachází na levém břehu 93 m pod maximální hladinou. +more Tlakové rázy vyrovnává studna o hloubce 105 m a průměru 6 m. Podzemní elektrárna o objemu 25 000 m3 se nachází 16 m pod korytem řeky pod městem Taio . V ní se nachází strojovna i transformovna. Tři vertikální Francisovy turbíny po 35 MW poskytují celkový výkon 105 MW. Průměrný pracovní spád 151 m se nachází v rozmezí 85 m. Z turbín voda odchází tunelem o délce 1 917 m do přehradní nádrže Mollaro, která vytváří spád pro elektrárnu v Mezzocoroně. Roční produkce elektrické energie se pohybuje kolem 290 GWh a spolu s tandemovou elektrárnou Mezzocorona dodávají do sítě ročně kolem 500 GWh.
Přehradní nádrž
Po napuštění na maximální kótu 530 m n. m. +more vzniklo jezero o objemu 183 milionů m3 o délce 7,5 km, maximální šířce 1,5 km a obvodu 34 km. Tyto parametry se však v průběhu roku mění s výraznou proměnlivostí stavu napuštění. Užitečný objem nádrže je dán výškovým rozpětím hladin 85 metrů. V okolí nádrže se střídají lesy, pastviny a vinice. Samotné břehy se během roku mění od pláží navazujících na vodní hladinu až po vysoké skalnaté srázy s častými sesuvy.
Vznikem jezera vzniklo atraktivní prostředí pro turistiku. Oblíbené jsou plavby úzkým kaňonem přítoku Novella. +more Kaňony řeky Noce a jejich přítoků jsou velice úzké (podle pověsti je ve středověku přeskočila mula) a od starověku byly překlenuty mosty. Všechny později zmizely pod hladinou, ale při nižších stavech se některé z vody vynořují a stávají se vyhledávanou atrakcí. Soubor:Lago e diga di Santa Giustina - Cles-Dermulo TN Italia. JPG|alt=|Panoráma s přehradou Soubor:Sbarramento - panoramio. jpg|alt=|Za hrází při průměrné hladině Soubor:PANORAMA SU CLES E BRENTA - panoramio. jpg|alt=|V pozadí horský masiv Brenta Soubor:Castel Cles - panoramio. jpg|alt=|Hrad Cles Soubor:Ponte del Castellaz. jpg|alt=|Ponte de Castellaz Soubor:Lago santa giustina cles. JPG|alt=|Začátek při vtoku Noce u Mostizzolo Soubor:Lake s giustina cles. JPG|alt=|Nízký stav na konci zimy Soubor:Suggestiva visione dall'interno. jpg|alt=|Poustevna Santa Giustina Soubor:Ponte della Mula, lago di Santa Giustina, Val di Non, 2017 2. jpg|alt=|Most Ponte della Mula Soubor:Ponte della Mula, lago di Santa Giustina, Val di Non, 2017. jpg|alt=|Pohled do obnažené štěrbiny kaňonu Soubor:Ponte sulla strada dei Regai, lago di Santa Giustina, Val di Non, 2017. jpg|alt=|Most Ponte dei Regai obnažený v dubnu Soubor:Naunia 1829 Ponte Alto sul Noce-thumb. jpg|alt=|Vysoký most Ponte Alto zmizel trvale.