Vodní elektrárna Strž
Author
Albert FloresJez na Strži
Jez "strhával" vodu do náhonu pro panský mlýn stávající na Sladovnickém předměstí mezi biskupským pivovarem a biskupskou mincovnou, v pozdějších letech pro potřeby Podzámecké zahrady. Už v roce 1552 byl jez předmětem sporu mezi biskupem Janem Doubravským a Václavem z Ludanic na Chropyni, v roce 1556 mezi biskupem Markem Khuenem a Janem z Ludanic, v roce 1560 opět, právě v době, kdy se chystal biskup k jeho opravě. +more Také ji opravil dosti pevně, neboť příští reparaturu vykonal až roku 1606 kardinál František z Ditrichštejna.
Řeka Morava jej však často strhla. Kardinál Maxmilián Josef Sommerau-Beckh jej dvakrát vystavil a dvakrát mu jej voda strhla. +more Proto si vyžádal v roce 1841 oddělení pionýrů, kteří vykonali nákladem 100 000 zlatých stř. dílo trvalé, s nímž měla v roce 1910 regulační správa řeky Moravy těžkou práci, než jej odstranila.
Na památku svého díla dal kardinál postavit u Strže pyramidu s nápisem v latině, němčině i češtině.
Vodní elektrárna
Nyní je na Strži jez sloužící ke stabilizaci dna s vodní elektrárnou zbudovanou v letech 1920 - 1923 společným nákladem státu a Moravského zemského výboru. Jez se nachází na 114. +more ř. km. , kóta jeho pevné koruny je ve výšce 188,6 m n. m. a betonovým tělesem je tvořen spádový stupeň výšky 3,95 m. Celková výška jezu je 6,11 m a má maximální průtok 750 m³/s.
Snaha po využití vodních sil pro výrobu elektrické energie v prvních desetiletích 20. století vedla ke světovému zápolení o zvětšení rychloběžnosti vodních turbín, do něhož se úspěšně zapojil Dr. +more Ing. Viktor Kaplan, působící na Německé vysoké škole technické v Brně.
V roce 1919 byla první kaplanova turbína uvedena do provozu v přádelně v dolnorakouském městě Velmu, pokusná turbína byla zbudována také v Poděbradech, výsledky zkoušek vedly k rozhodnutí použít kaplanových turbín v nově budované vodní elektrárně na Strži v Kroměříži.
S výstavbou elektrárny bylo započato v roce 1920. Do provozu byla dána v červenci 1923. +more Dvě tehdy instalované turbíny vyráběly ročně pět miliónů kilowatthodin elektrické energie. Oběžná kola kaplanových turbín o průměru 2,2 metru znamenala výrazný pokrok proti dosavadním. V roce 1948 byla elektrárna doplněna o třetí turbínu. Náklady na její výstavbu ve výši téměř 14 milionů korun byly na svou dobu enormní. Na její elektrifikaci se podílela i slavná firma Františka Křižíka z Prahy.
Vodní elektrárna na Strži představovala ve své době vrcholné energetické dílo v Československu a patřila k nejmodernějším svého druhu na světě. Stala se vzorem pro pozdější vodní elektrárny v naší zemi. +more Nebyla však ceněna pouze pro svou technickou úroveň, ale již ve své době byla obdivována pro svou elegantní architekturu a stala se oblíbeným výletním místem. Projekt vypracovali zemští úředníci, inženýři Gustav Madlmayr a Karel Mikeš, kteří strojovnu ukryli do kultivovaného klasicizujícího pláště s „jednoduchou, ale výraznou fasádou“. Pilastry a půlkruhově klenutá okna nižšího křídla evokují renesanční altány, ve vyšším křídle se protažené arkády spojují do odlehčené podoby empírových staveb. Objekt má přehledné technické uspořádání, jedná se o účelnou a esteticky dobře působící stavbu. Je umístěna na pravém břehu řeky. K ní odbočuje široký náhon, opatřený ledolamy a hrubými česly.
Malou vodní elektrárnu na Strži provozovala společnost Energo-Pro. Začátkem roku 2016 dochází ve společnosti Energo-Pro ke změně vlastnických vztahu a vlastníkem se stává společnost Czech Hydro s. +morer. o. Elektrárna má výkon 2,8 MW a v roce 2009 vyprodukovala 9,2 GWh.
Dostupnost
Kolem Vodní elektrárny Strž je vedena z kroměřížského nádraží modrá turistická trasa KČT, která vede ve směru na Chropyni po břehu řeky Moravy. Od Vodní elektrárny pokračuje přes miňůvský most kolem přírodní památky ev. +more č. 1764 Rameno Moravy. V opačném směru od nádraží vede kolem letiště přes místní část Trávník kolem přírodní památky Bašnov do Kvasic. V lokalitě přírodní památky se nachází pamětní deska Ladislava Zlatušky.
U miňůvského mostu se modrá turistická trasa KČT kříží se zelenou turistickou trasou KČT vedoucí z asi osm set metrů vzdálené železniční zastávky v místní části Postoupky do Kojetína.
Odkazy
Literatura
Reference
Externí odkazy
[url=http://www.geocaching.com/geocache/GC1TV0V_vodni-elektrarna-strz|]Popis s fotogalerií[/url]
Strž Kategorie:Vodní stavby v okrese Kroměříž Kategorie:Povodí Moravy Kategorie:Kulturní památky v Kroměříži Kategorie:Stavby v Kroměříži Kategorie:Postaveno v Česku 1923 Kategorie:Elektrárny v okrese Kroměříž