Cesko.wiki Vojenský puč v Jugoslávii 27. března 1941
Author
Albert FloresVojenský puč v Jugoslávii dne 27. března 1941 byl převrat, který vedl ke svržení jugoslávské vlády a následnému rozpadu země. Povstání bylo organizováno skupinou armádních důstojníků, kteří odmítli spolupracovat s nacistickým Německem a jejich přístupem k Jugoslávii. Puč začal v Bělehradě, kde byla provedena okupace klíčových strategických míst, včetně rozhlasového vysílače a kasáren. Poté byl zatčen jugoslávský regent princ Pavel, který byl považován za německy nakloněného a nepřátelského vůči jugoslávskému odporem. Po puči bylo prohlášeno vyhlášení nezávislosti a formování nového jugoslávského státu, který byl spojením monarchie a federace zemí slovanského původu. Vojenský puč v Jugoslávii se však setkal s rychlou a tvrdou reakcí osi sil (Německa, Itálie) a invazí na Jugoslávii se pučistům podařilo čelit pouhých deset dní. Po porážce nově ustavené jugoslávské armády převzala moc provizorní vláda, která podepsala příměří s osou. Toto podepsání příměří vedlo k rozpadu země, přičemž Německo a jeho spojenci okupovali nejrůznější části Jugoslávie.
Jedna z demonstrací z 27. března 1941 Vojenský puč v Jugoslávii 27. března 1941 svrhl regentskou radu v čele s knížetem Pavlem Karađorđevićem a dále vládu Dragišy Cvetkoviće a Vladka Mačeka, kteří za Jugoslávii podepsali dva dny předtím ve Vídni přistoupení země k silám Osy.
Účastnila se jej skupina vysokých důstojníků jugoslávské armády, v čele s bratry Radojem a Živanem Knezevićovými, generálem Borem Mirkovićem a generálem Dušanem Simovićem. Vojáci obsadili všechna ministerstva a strategické objekty, zatkli celou vládu a prohlásili nástupce trůnu, +more_Karađorđević'>Petra II. Karađorđeviće za plnoletého. Předsedou nové vlády se stal generál Dušan Simović.
To vše se odehrálo v napjaté atmosféře, kdy v Bělehradě probíhaly masové demonstrace proti přistoupení Jugoslávie k silám osy (účastnili se jich jak komunisté, tak i řada jiných organizací z celého politického spektra). Davy lidí skandovaly hesla, jako bolje grob, nego rob (lepší mrtvý, než otrok), či bolje rat, nego pakt (lepší válka než pakt). +more Demonstranti napadli několik německých úřadů; vyvěsili vlajky Spojenců a zpívali vlastenecké písně.
Nová vláda sice informovala Hitlera, že se na situaci v zahraniční politice nic nemění, ten však byl značně rozhořčen celou událostí a rozhodl se Jugoslávii vojensky napadnout. Ta tak vstoupila do války zcela nepřipravena, bez jakéhokoliv ultimáta nebo varování +more_duben'>6. dubna 1941.