Vojnice (Volenice)

Technology

12 hours ago

Author

Vojnice je malá vesnice, část obce Volenice v okrese Strakonice. Nachází se asi 3,5 km na jihozápad od Volenic. Vesnicí protéká Vojnický potok. Je zde evidováno 34 adres. V roce 2011 zde trvale žilo čtrnáct obyvatel.

Vojnice je také název katastrálního území o rozloze 4,35 km2. Vojnice s ostatními částmi obce Volenice územně nesouvisejí; oddělují je katastrální území Krejnice a Škůdra.

Historie

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1384, kdy byla majetkem řádu johanitů ze Strakonic.

Pamětihodnosti

Zámek * Kostel Navštívení Panny Marie s kaplí sv. +more Martina stojí na návrší severně od vesnice. Je to trojlodní, zevně raně barokní stavba s polygonálním presbytářem, podle nápisu s letopočtem na klenbě byla postavena roku 1687, s kaplí po jižní straně a předsíní na severní straně. Hlavní oltář je portálový, s novodobým obrazem Navštívení Panny Marie, barokní obraz je přesunut na severní stranu presbytáře. Další postranní oltář je také barokní, z roku 1721, zasvěcený sv. Barboře, s obrauem sv. Dominika v nástavci.

* Výklenková kaple sv. Jana Nepomuckého se sochou světce z 1. poloviny 19. století

* Vojnický zámek je původem tvrz, na které se roku 1413 připomíná Petr z Ojnic, od roku 1507 ji držel Jindřich Sádlo z Kladrubce. Jeho potomku Václavu Sádlovi byla roku 1520 tvrz vypálena z trestu za spojenectví s bandou lupičů Zdeňka Malovce. +more Jindřich Sádlo tvrz opravil a spolu s vesnicí a dvorem roku 1543 prodal Adamovi Kocovi z Dobrše. Ten zboží připojil ke svému statku Ohrazenice. Po roce 1600 tento statek koupil Jan Kašpar Vojslav Branišovský z Branišova (†1663). Jeho potomek Václav Markvart Vojslav stavbu rozšířil na zámek a roku 1687 dal postavit barokní kostel. Jeho syn Václav Markvart z Branišova byl roku 1698 zavražděn svými poddanými na cestě blízko Práchně. Následujícím majitelem byl Bernard Deym ze Stříteže, který prodal panství ovdovělé Markétě z Běšin, rozené Varlejchové z Bubna. Pro nedoplatek se zboží dostalo do dražby, v níž je koupila kněžna Marie Karolína Löwenstein-Wertheim, která roku 1796 celé panství postoupila svému synovi z prvního manželství Janu Bernardu z Rummerskirchu. Ten roku 1802 zámek prodal Kryštofovi a Žofii Villanyům. Dále se majitelé zámku střídali, až jej koupil technický ředitel Škodových závodů František Wellner (žil 1840-1921). Dal stavbu opravit do dochované stylové podoby a upravit přilehlý park. Jeho potomci v první třetině 20. století stavbu poněkud zanedbali. Zpustlý zámek zůstal v soukromém vlastnictví potomků této rodiny, kteří jej v devadesátých letech 20. století opravili. Znárodněny byly přilehlé pozemky a část sadu. Zámek je jednopatrová dvoukřídlá budova se sedlovou střechou. Západní křídlo je ve zdivu dochováno z tvrze, zejména arkády a klenutý sál v jižním traktu přízemí. Arkády prvního patra byly zazděny. Výklenková kaple sv. Jana Nepomuckého.