Cesko.wiki Vojtěch Kryšpín (pedagog)
Author
Albert FloresVojtěch Kryšpín byl český pedagog a významná postava českého národního obrození. Narodil se v roce 1818 v Proseči u Litomyšle a mládí strávil ve Studničkách u Loun. Po absolvování gymnázia v Hradci Králové nastoupil na právnickou fakultu Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze, kterou však nedokončil. Kryšpín se angažoval v českém kulturním a vzdělávacím životě. Spoluzakládal české zpěvácké spolky a psal básně. V roce 1844 se stal ředitelem nově založeného českého národního zpěvohlasitého ústavu, který založil Jan Nepomuk Škroup. Kromě svého působení v hudební oblasti se Kryšpín věnoval také pedagogické činnosti. V roce 1852 se stal profesorem na Učitelském ústavu a později i na Filozofické fakultě Karlo-Ferdinandovy univerzity. Byl známý svým pedagogickým směrem, který vyzdvihoval důležitost mateřského jazyka při vzdělávání dětí. Vojtěch Kryšpín zemřel v roce 1866 v Praze ve věku 48 let. Je považován za významnou osobnost českého kulturního dědictví.
Vojtěch Kryšpín (2. dubna 1844 Poděbrady - 26. března 1920 Praha-Smíchov) byl český učitel, literární historik, redaktor a spolupracovník pedagogických časopisů, autor učebnic a knih pro mládež. Vyučoval na obecných školách v Dobříši (1864-68) a na Smíchově (1868-1906, od r. 1886 ředitel). Zasedal ve výboru a redakčním odboru Besedy učitelské. Roku 1878 založil a tři roky redigoval časopis Česká škola. Byl autorem prvního biografického slovníku literárně činných českých učitelů ( 1885) a několika menších prací v oboru literární historie, výuky psaní a kreslení.
Život
Narodil se 2. dubna 1844 v Poděbradech jako syn klempíře Václava Kryšpína a jeho manželky Eleonory roz. +more Poupové. Učitelskému povolání se věnoval od roku 1864 - nejprve v Dobříši, od roku 1868 na Smíchově. Roku 1886, po smrti Jana Ladislava Maška, byl jmenován ředitelem smíchovské chlapecké školy. V roce 1906 odešel do výslužby. Zemřel 26. března 1920 na Smíchově v čp. 744 (dnes rohový dům Lidická 744/14 a Zborovská 744/1, Praha 5).
Byl veřejně činný. Například v prosinci 1866 představil na schůzi učitelů národních škol v Praze návod k výuce psaní v první třídě se třiceti vzory. +more V říjnu 1878 byl zvolen do výboru Besedy učitelské a do jejího redakčního odboru. V prosinci téhož roku založil společně s Janem V. Poklopem časopis Česká škola a tři roky ho redigoval. Roku 1880 zasedal v komisi pro jednotné tvary českého písma. Také veřejně přednášel, například o Josefu Rautenkrancovi (Spolek učitelek v Praze 1878), k životnímu jubileu učitele Václava Bažanta (Beseda učitelská 1878) a o literární činnosti českého učitelstva v posledním století (t. , 1884).
Zemřel roku 1920 a byl pohřben na hřbitově Malvazinky.
Dílo
Proslavil se texty z literární historie a metodiky výuky psaní. Jeho nejznámějším dílem je Obraz činnosti literární učitelstva českoslovanského za posledních 100 let (1885), svého času jediný biografický slovník českých literárně činných učitelů, s velkou kulturně historickou cenou, na němž pracoval od roku 1877. +more Touto knihou zjednal učitelům čestné místo v dějinách obrozeneckého písemnictví a vytvořil důležitý pramen k jejich poznání a popularizaci.
Vedle toho knižně vyšly např. : * Zábavy malého kreslíře : lehké předlohy ku kreslení (1874) * Výklad básní obsažených v čítankách pro školy národní (1875) * Matěje Josefa Sychry život a spisy vybrané (1877), viz Matěj Josef Sychra * Methodický postup písma českého i německého (1878) * Slušnost ozdoba mládeže (1879), podle J. +more A. Komenského a Jana Javornického * Tvar a metodický postup písma českého a německého pro školy obecné a měšťanské (cca 1882, spoluautor Jan Ladislav Mašek) * Františka Jana Zoubka život a práce (1890), viz František Jan Zoubek * Jubilejní kytice k oslavě jubilea padesátiletého panování Jeho cís. a král. apoštolského Veličenství císaře a krále Františka Josefa I. (1898).
Byl rovněž autorem článků v časopisech, např. Posel z Budče, Beseda učitelská, Škola a život, Komenský, Paedagogium, Rozhledy paedagogické, Světozor, Štěpnice, Malý čtenář aj. +more Jednou divadelní hrou přispěl také do sborníku Divadelní ochotník. Jak již bylo zmíněno, od r. 1878 tři roky (spolu)redigoval a vydával časopis Česká škola.
Byl také spolupracovníkem Encyklopedie paedagogické a Ottova slovníku naučného (pod značkou VKr.)
Rodina
26. září 1871 se v Dobříši oženil s místní občankou Annou Kloudovou (1844-. +more). ** Syn Jaroslav (1872-. ) se stal c. k. účetním oficiálem u berní správy. ** Syn Jiří (1875-. ) pracoval jako úředník Živnostenské banky v Praze * Po smrti první manželky se 29. května 1876 podruhé oženil s 31letou Marií Kučkovou z Poděbrad, dcerou důstojníka. ** Měli dceru Marii (1883-. ).
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Čeští pedagogové Kategorie:Čeští literární historikové Kategorie:Narození v roce 1844 Kategorie:Narození 2. +more dubna Kategorie:Narození v Poděbradech Kategorie:Úmrtí v roce 1920 Kategorie:Úmrtí 26. března Kategorie:Úmrtí na Smíchově Kategorie:Muži Kategorie:Pohřbení na hřbitově Malvazinky.