Vojtěch Kerhart

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Vojtěch Kerhart (2. července 1892 Poděbrady - 31. května 1978 Poděbrady) byl český architekt a představitel meziválečného funkcionalismu. Často spolupracoval se sochaři na tvorbě památníků. Jeho památník bitvy u Slavkova na Žuráni (1928) a Libenského kolonáda v Poděbradech jsou chráněny jako kulturní památky.

+more images (3)

Život

osadě Baba +morejpg|thumb|left'>Libenského kolonáda v Poděbradech.

Rodinný

Narodil se roku 1892 v Poděbradech. Jeho otec Vojtěch Kerhart st. +more (1863-1924) byl zakladatelem největšího průmyslového podniku ve městě (Kerhartova pila a cihelna), dlouholetým okresním starostou a starostou Sokola. Vojtěch Kerhart st. měl z prvního manželství syna Vladimíra Kerharta, který byl podnikatelem. Roku 1891 se podruhé oženil s Anežkou Knoblochovou z Poděbrad, se kterou měli pět dětí. Jeho sourozenci byli akademický malíř Oldřich Kerhart (1895-1947), Jaromír Kerhart (1897-1943), který po otci převzal řízení rodinného podniku, Olga Kerhartová (*1899) a Věra Kerhartová (*1900). Zmínit musíme také bratrance Františka Kerharta, který byl rovněž významným architektem a autorem poděbradské městské spořitelny na Riegrově náměstí.

Sám Vojtěch Kerhart se roku 1933 oženil s lékařkou Marií Švadlenkovou. Měli spolu dcery Martu a Jiřinu. +more Marie Kerhartová však zemřela v roce 1937. Po smrti bratra Jaromíra Kerharta v koncentračním táboře Osvětim roku 1943 se Vojtěch Kerhart stal poručníkem jeho tří dětí Jaromíra, Vojtěcha a Anny. Po válce se navíc s vdovou Marii Kerhartovou oženil.

Pracovní

Roku 1910 Vojtěch Kerhart maturoval na nymburské reálce a pokračoval studiem architektury na Českém vysokém učení technickém v Praze. Kerhartovo studium architektury přerušila první světová válka. +more Byl odveden na frontu, kde později přešel k československým legiím v Rusku, se kterou absolvoval sibiřskou anabázi a dosáhl hodnosti majora. Do nově vzniklého Československa se vrátil roku 1920 a studia architektury dokončil o dva roky později.

+more_(82). jpg|thumb|Na_hrobce_Karla_Čapka_a_Olga_Scheinpflugová'>Olgy Scheinpflugové spolupracovali Vojtěch Kerhart a Josef Čapek Náhrobek otce Vojtěcha Kerharta na hřbitově v Poděbradech-Kluku.

V letech 1922-1924 byl úředníkem Ministerstva veřejného zdravotnictví a následně dva roky pracovníkem Ministerstva národní obrany. V letech 1925-1949 byl samostatným architektem. +more Navrhl celou řadu vil a veřejných budov ve funkcionalistickém slohu (např. domy spisovatele Václava Řezáče a dům ředitele Moravce ve známé pražské osadě Baba). Spřátelil se s francouzským architektem Le Corbusierem, který jej v Poděbradech několikrát navštívil. Jako architekt se podílel na stavbě mnoha pomníků. S tím souviselo jeho členství v Umělecké besedě, kterou v letech 1927-1938 zastupoval v Památkovém odboru hlavního města Prahy. Po smrti Karla Čapka roku 1938 byl jeho bratrem Josefem Čapkem vyzván ke spolupráci na jeho náhrobku. Kerhart a Čapek pro hrobku zvolili tvar boží muky dekorované otevřenou knihou (atribut spisovatel) a znakem Československé republiky. Po válce pak, společně se sochařem Karlem Lidickým, vytvořil bustu Josefa Čapka, která byla umístěna v chodbě Jiráskova divadla v Hronově. Na bustě byl text: Památce hronovského rodáka spisovatele Josefa Čapka umučeného roku 1945.

Několik staveb Kerhart realizoval i v rodných Poděbradech. Jedná se o funkcionalistickou budovu Vyšší školy hospodářské (dnes zemědělská škola), budovu pošty, vilu továrníka Oldřicha Zikmunda, Libenského kolonádu a kiosk nad Riegrovým pramenem Poděbradky. +more Další stavby nebyly realizovány - biograf Sokola z roku 1930, evangelický kostel z roku 1932, nové divadlo (1939) a říční lázně (1940). Kerhart přišel s nápadem vytvořit ve městě památník T. G. Masaryka od Otto Gutfreunda (kopie sochy byly instalovány ještě v Kroměříži a Nitře). Poděbradská socha byla za nacismu odstraněna, po válce se na své místo krátce vrátila, ale za komunismu byla zcela zničena.

Po komunistickém převratu v roce 1948 již nemohl pracovat samostatně. V dalších letech byl zaměstnancem Stavoprojektu KS a dalších konstrukčních kancelářích (Papcel, Sudop). +more V roce 1968 společně s lékařem Ladislavem Filipem uspořádal sbírku na obnovu poděbradského pomníku TGM. Obnově zabránila okupace a následná normalizace. Zemřel roku 1978 v rodných Poděbradech. Pohřben byl do rodinné hrobky ozdobené sochou od Karla Lidického.

Dílo

osadě Baba

Realizované stavby (výběr)

Kasárna železničního pluku v Pardubicích (1924) * Vyšší škola hospodářská v Poděbradech (1926) * Vila továrníka Škody v Průhonicích (1927) * Vila továrníka Zikmunda v Poděbradech * Civilní letiště v Praze-Ruzyni (1932) - spoluautor * Dům Řezáč v osadě Baba (1932) * Dům Moravec v osadě Baba (1932) * Budova pošty v Poděbradech (1933) * Libenského kolonáda v Poděbradech (1936) - kulturní památka * Letecká kasárna v Plzni (1937) * Kiosk nad Riegrovým pramenem v Poděbradech (60. léta).

Realizované sochy a pomníky (výběr)

Žuráni

* +more_Masaryka_(Poděbrady)'>Pomník T. G. Masaryka v Poděbradech, Kroměříži a Nitře (1928) - autor samotné sochy Otto Gutfreund * Památník bitvy u Slavkova na Žuráni (1928) - kulturní památka * Některé hrobky na hřbitově v Poděbradech-Kluku, např. MUDr. Jakuba Vondrovice * Pomník Bedřicha Smetany v lázeňském parku v Poděbradech (1934) * Náhrobek Karla Čapka na Vyšehradě (1938) - spolupráce Josef Čapek * Pamětní deska generálu Lužovi (1945) * Busta Josefa Čapka v Jiráskově divadle v Hronově (po 1945) - spolupráce Karel Lidický * Pomník Obětem nacistické surovosti v Poděbradech (1948) - spolupráce Karel Lidický * Pomník S. K. Neumanna v Poděbradech - spolupráce Karel Lidický.