Volavka madagaskarská
Author
Albert FloresVolavka madagaskarská (Ardea humbloti) je vodní pták z čeledi volavkovití (Ardeidae) a rodu volavka (Ardea). Druh popsal Henri Milne-Edwards a Alfred Grandidier v roce 1885. Je monotypický. Volavka madagaskarská obývá převážně Madagaskar, její výskyt však byl zjištěn také na Komorských ostrovech a Mayotte. Vzhledem se podobá volavce popelavé (Ardea cinerea), měří 92-100 cm. Živí se rybami a korýši. Mezinárodní svaz ochrany přírody ji hodnotí jako ohrožený druh.
Výskyt
Volavka madagaskarská obývá převážně západní část Madagaskaru, někdy však zalétne také na Komorské ostrovy a Mayotte, kde se již objevuje celkem pravidelně. K životu dává přednost čirým mělkým vodám, a to jak slaným, tak brakickým. +more Obývá hlavně oblasti při pobřeží, včetně mangrovů či ústí řek, lze ji však najít i v blízkosti sladkovodních jezer, či políček rýže. Obývá oblasti až do výšky 1 500 m n. m.
Popis
Volavka madagaskarská je vysoká 92-100 cm a má dlouhé hnědé nohy se čtyřmi od sebe roztaženými prsty, které umožňují rozložit váhu ptáka, jenž se tak nepropadne, ani pokud chodí v měkkém terénu. Dlouhý zobák má obvykle žluté zbarvení, v období rozmnožování získává oranžovou barvu. +more Hlava se vyznačuje výraznou černou „maskou“, oko je žluté. Celý trup je pak šedý, s tmavším zbarvením letek. U tohoto druhu není vyvinut zřetelný pohlavní dimorfismus. Mláďata mají na rozdíl od dospělců velmi tmavé peří. Druh se vzhledem podobá příbuzné volavce popelavé (Ardea cinerea), která dosahuje i stejné velikosti; odlišuje se od ní svým celistvým zbarvením těla.
Chování
Volavka madagaskarská je samotářky žijící pták, který tvoří maximálně malé kolonie. Loví v čistých jasných vodách, někdy zavítá i do vod s plovoucími rostlinami. +more Živí se například rybami či kraby, přičemž dovede lapit kořist, která měří až 1,5násobek délky zobáku. Existuje i záznam o tom, že ulovila úhoře, který měřil 48 cm. Pták loví tak, že si stoupne nehnutě do vody, přičemž očima prohlíží vodu a hledá kořist. Jakmile ji objeví, rychle se jí zmocní dýkovitým zobákem. Žere obvykle na zemi a někdy mezi lovy odpočívá.
Doba hnízdění tohoto druhu není známa, možné je, že rozmnožování probíhá celoročně. Volavky madagaskarské hnízdí samostatně, či ve společnosti jiných druhů volavek, například volavek popelavých. +more Někdy byla mláďata volavek madagaskarských a popelavých nalezena ve společném hnízdě, hybridizace u tohoto druhu však nebyla zjištěna. Hnízdo, které si volavky staví na stromech nebo ve skalách - avšak existují i záznamy, kdy bylo postavené na zemi - je složeno z větví a rostlin. Samice snášejí 1 až 3 vejce.
Ohrožení
Volavka madagaskarská patrně nikdy nežila na Madagaskaru ve velkém počtu. Nebezpečí představuje mizení mokřadů, a to jak následkem lidské činnosti, tak změnou klimatu. +more Mezi další hrozby patří vybírání vajec z hnízd a také kácení stromů, na kterých tento pták hnízdí. Potenciálním nebezpečím je úbytek kořisti volavek madagaskarských následkem nadměrného rybolovu. Dle Mezinárodního svazu ochrany přírody patří mezi ohrožené druhy s klesající populací. Na světě přežívá asi 1 000 jedinců.
Druh se vyskytuje v několika chráněných oblastech, včetně Národního parku Baly Bay a několika lokalit chráněných Ramsarskou úmluvou, avšak asi polovina populace obývá nechráněné oblasti.