Volba prezidenta České republiky 1998

Technology
12 hours ago
8
4
2
Avatar
Author
Albert Flores

Volba prezidenta České republiky v roce 1998 byla první přímou volbou hlavy státu v novodobé historii České republiky. Volba se konala 30. ledna a 14. února 1998 a jejím vítězem se stal Václav Havel, který získal 267 hlasů od volitelů. Jeho hlavním soupeřem byl Miroslav Sládek, který získal 53 hlasů. Třetím nejúspěšnějším kandidátem byl Ivan Mašek s 39 hlasy. Celkem se o úřad prezidenta ucházelo 6 kandidátů. Volba prezidenta v roce 1998 představovala důležitý milník v demokratizaci České republiky a rozhodla o pokračování ve funkci pro Václava Havla, který byl prezidentem již od roku 1989.

Volba prezidenta České republiky 1998 proběhla 20. ledna 1998 a byla druhou parlamentní volbou prezidenta České republiky. Dvoukolová volba proběhla na společné schůzi obou komor Parlamentu České republiky ve Španělském sále Pražského hradu. Funkci předsedy Poslanecké sněmovny vykonával Miloš Zeman. Favorizovaným kandidátem byl stávající prezident Václav Havel. Dalšími kandidáty byli komunistický poslanec Stanislav Fischer a Miroslav Sládek předseda strany SPR-RSČ, který se v době konání volby nacházel ve vazební věznici Na Pankráci. V druhém kole volby byl Václav Havel opětovně zvolen prezidentem České republiky.

...
...
...
...
+more images (1)

Pozadí

Volba prezidenta probíhala v situaci ovlivněné pádem druhé vlády Václava Klause, který vyvolal skandál týkajícím se financování Občanské demokratické strany. +more Navzdory zvyklostem Václav Havel pověřil sestavením nové vlády Josefa Luxe, předsedu KDU-ČSL, což bylo vykládáno jako pokus odstranit Václava Klause z české politické scény. Na nové vládě Josefa Tošovského podporované KDU-ČSL, ODA a Unií svobody se Klausem vedená ODS nepodílela. 9. prosince 1997 přednesl prezident Václav Havel v Rudolfinu před oběma komorami Parlamentu České republiky projev, ve kterém kritizoval průběh ekonomické transformace a celkový stav české společnosti, což šlo opětovně vyložit jako útok na bývalého premiéra Václava Klause. Tento projev tak výrazně zkomplikoval Havlovo znovuzvolení.

Dalším tématem diskutovaným v rámci volby byla Česko-německá deklarace. Miroslav Sládek, prezidentský kandidát SPR-RSČ, byl v době prezidentské volby vazebně stíhán za výroky pronesené v době ratifikace této deklarace.

Kandidáti

O úřad hlavy státu se ucházeli tři kandidáti. Stávající prezident Václav Havel podporovaný vládní koalicí a částí ČSSD. +more Komunistická strana Čech a Moravy navrhla astrofyzika Ing. Stanislava Fischera, CSc. SPR-RSČ navrhlo svého předsedu Miroslava Sládka, který se v době volby nacházel ve vazební věznici na Pankráci a volby se tak nezúčastnil.

Soubor:Václav Havel 2008. jpg|Václav Havel (vládní koalice) Soubor:No portrait cs. +moresvg|Stanislav Fischer (KSČM) Soubor:Miroslav Sladek na demonstraci na Namesti Svobody v Brne (cropped). jpg|Miroslav Sládek (SPR-RSČ).

Průběh volby

Druhá volba prezidenta České republiky proběhla na společné schůzi obou komor Parlamentu České republiky tak, jak požadovala tehdy platná Ústava České republiky. Na úvod schůze vystoupil komunistický poslanec Vojtěch Filip, který parlament požádal, aby před parlamentem mohl vystoupit komunistický kandidát Stanislav Fischer. +more Tento návrh nakonec byl hlasy senátorů zamítnut. Republikánský poslanec a prezidentský kandidát Miroslav Sládek se schůze parlamentu nezúčastnil a nehlasoval, protože většina poslanců a senátorů zamítla možnost poslat do vazební věznice, v níž byl Sládek umístěn, volební urnu. Republikánský poslanec Jan Vik následně zpochybnil legitimitu prezidentské volby a oznámil, že se obrátí na Ústavní soud. Kromě republikánské strany zazněla kritika stávajícího prezidenta také od poslanců KSČM. Komunistický poslanec Miroslav Grebeníček označil Václava Havla za prezidenta, který jedná proti zájmům České republiky, protože se omluvil za odsun sudetských Němců a nabízí jím občanství. Výrazná kritika přišla také od poslanců vládní koalice. Poslanec KDU-ČSL Jiří Karas ostře kritizoval Havlův morální profil a zejména jeho obchodní spolupráci s bývalým československým premiérem Mariánem Čalfou, přesto v závěru svého projevu vyjádřil Havlovi v nadcházející volbě podporu. Podporu Havlovi vyjádřili navzdory politickým rozdílům také někteří poslanci ČSSD, jmenovitě Petra Buzková nebo Pavel Dostál. Podobně se vyjádřil také poslanec Jan Ruml z nově vzniklého poslaneckého klubu US-DEU.

Navzdory návrhu senátorky Jitky Seitlové (ODA) byl nakonec prosazen tajný způsob volby prezidenta.

Výsledky prvního kola volby

Kandidáthlasy senátorůhlasy poslancůcelkem
Václav Havel3991130
Stanislav Fischer52631
Miroslav Sládek12223
V prvním kole nebyl zvolený žádný kandidát. Dostatek hlasů na postup získal pouze Václav Havel.

Výsledky druhého kola volby

Kandidáthlasy senátorůhlasy poslancůcelkem
Václav Havel4799146
Bezprostředně po vyhlášení výsledků kola prvního proběhlo druhé kolo volby, do nějž postoupil jediný kandidát Václav Havel, který byl následně zvolen nejnižším možným kvórem v Poslanecké sněmovně (a to 99 hlasy ze 197 přítomných poslanců), v Senátu pak získal dostačující počet 47 hlasů z 81 přítomných senátorů. Kdyby se hlasování směl zúčastnit vazebně stíhaný poslanec Sládek, kvórum pro zvolení v Poslanecké sněmovně by se zvýšilo na 100. +more Ve druhém kole volby totiž ke zvolení dle tehdejších pravidel stačilo získat nadpoloviční většinu přítomných poslanců a zároveň nadpoloviční většinu přítomných senátorů. V případném třetím kole volby by to byla nadpoloviční většina ze součtu přítomných poslanců a senátorů (což by počet 146 hlasů dohromady splňoval).

K průběhu volby prezidenta se následně vyjádřil republikánský poslanec Jan Vik: „Pane předsedo, dámy a pánové, jsem nucen jménem poslaneckého klubu SPR-RSČ opětovně protestovat proti průběhu a nyní i proti výsledku volby hlavy státu. Je to jak v absurdním dramatu, kdy o nové hlavě státu rozhodl jeden jediný hlas, a to právě hlas vězněného republikánského poslance dr. +more Miroslava Sládka, který na základě rozhodnutí státních orgánů, ale i na základě této sněmovny a Senátu nemohl vykonávat svůj mandát daný mu voliči, občany České republiky. Chci zdůraznit, že Sdružení pro republiku - Republikánská strana Československa neuznává dnešní volbu hlavy státu. Konstatujeme, že Václav Havel není legitimně zvoleným prezidentem České republiky. Pane Havle, styďte se. “ Na jeho slova reagovala první dáma Dagmar Havlová pískotem.

Znovuzvolený prezident následně poděkoval poslancům a senátorům za vloženou důvěru:

2. února 1998 složil Václav Havel na společném zasedání obou komor parlamentu prezidentský slib.

Ústavní stížnost

Kandidát republikánské strany Miroslav Sládek podal na průběh prezidentské volby stížnost k Ústavnímu soudu České republiky, v níž se domáhal zrušení platnosti volby z důvodu svého protiprávního vzetí do vyšetřovací vazby a rovněž z důvodu, že mu bylo znemožněno oddělené hlasování ve věznici. Následkem toho podle jeho názoru došlo k porušení Ústavy České republiky a Listiny základních práv a svobod, a to jak ve vztahu k osobě stěžovatele jako občana, tak ve vztahu osoby stěžovatele jako poslance, a rovněž ve vztahu k politické straně SPR-RSČ, které byl stěžovatel předsedou. +more Ústavní soud Sládkovu stížnost zamítl jako nedůvodnou.

Odkazy

Reference

Literatura

Související články

Prezident České republiky * Volba prezidenta České republiky

Externí odkazy

1998 Kategorie:Volby v Česku 1998

5 min read
Share this post:
Like it 8

Leave a Comment

Please, enter your name.
Please, provide a valid email address.
Please, enter your comment.
Enjoy this post? Join Cesko.wiki
Don’t forget to share it
Top