Vostok (záliv)

Technology

12 hours ago

Author

Vostok je záliv v Japonském moři v Přímořském kraji na západ od města Nachodka a poloostrova Trudnyj.

Poprvé byly vody zálivu objeveny z moře v letech 1855 - 1856 anglickými námořníky, kteří ho zakreslili do mapy, avšak další průzkum ani podrobnější popis neprovedli. V roce 1860 byl záliv pojmenován podplukovníkem sboru námořních navigátorů Babakinem na počest lodi Vostok, na které prováděl hydrografické výzkumy zálivu Petra Velikého. +more V roce 1861 byl záliv podrobně popsán a prozkoumán na žádost podplukovníka Babakina posádkou lodi Gajdamak pod velením poručíka Peščurova. V roce 1862 připlula do vostockého zálivu loď Razbojnik s podplukovníkem Babakinem pro získání přesnějších údajů do mořské mapy.

Fyzikálně-geografické vlastnosti

Zeměpisná poloha

Záliv se nachází v severovýchodní části zálivu Petra Velikého v Japonském moři, mezi mysem Peščurova a mysem Podosjonova, který je vzdálen 3,1 míle východně od Peščurova mysu. Jižní část zálivu ústí do širého moře. +more Do severozápadní a severní části zálivu ústí řeky Volčanka a Litovka.

Pobřeží

Pobřeží je složeno jak ze skalnaté půdy (skládající se zejména z granitu a porfyritu), tak i z měkkých sedimentárních hornin (břidlice a pískovec). Z vysokého břehu na západním břehu zálivu do něho ústí několik zátok, z nichž nejvýznamnějšími jsou zátoky Gajdamak a Sredňaja. +more Severní břeh je nízký a písčitý. Široká pobřežní písčitá část, protnutá ústími několika řek, se od zbytku zálivu odlišuje svou žlutou barvou, patrnou zejména při pohledu z moře. Východní břeh zálivu se od severu na jih postupně zvyšuje a přechází postupně do útesů s načervenalými osypy.

Fauna a flora

Ačkoli je vostocký záliv s rozlohou 15x6 kilometrů je poměrně malý, různorodost zvířectva a rostlinstva je poměrně vysoká v důsledku klimatických a hydrologických vlastností této oblasti.

Ekologie

V roce 1989 byla založena státní mořská rezervace Záliv Vostok. Od července do začátku září tráví na pobřeží zálivu svůj volný čas obyvatelé celého Dálného východu. +more Na pobřeží nejsou žádné závody poškozující ekologický systém zálivu.

Nicméně, v roce 2010 byla v okolí mysů Jelizarova a Podosjonova započata stavba ropného závodu společnosti Rosněfť s kapacitou 20 milionů tun ročně. Tento závod měl mít mořský přístav pro přepravu hotových produktů, který by mohl přijímat tankery s kapacitou do 100 tisíc tun a kontejnerové lodě s kapacitou do 120 tisíc tun. +more Stavba byla ale pozastavena v důsledku zamítnutí ekologickým ústavem a hlavním státním výzkumným ústavem. Na základě daného zamítnutí byly zpracovány varianty na změnu koncepce na petrochemický závod a na možné přemístění stavby. Nakonec byl přijat návrh na snížení kapacity závodu na 5,5 milionů tun ročně.