Vranov nad Dyjí (zámek)

Historie

vstup do zámku Barokní zámek byl původně vybudovaný jako jeden z prvků podyjské obranné soustavy při jižní hranici země. +more První písemný doklad o jeho existenci najdeme už v Kosmově kronice (k roku 1100). Zpočátku to byl královský majetek. V 15. století ho získal bohatý a mocný rod Lichtenburků, v průběhu 16. století se tu střídali v krátkých intervalech různí majitelé jako například Ditrichštejnové, Štrejnové ze Švarcenavy, Čertorejští, Meziříčtí z Lomnice ap. Za třicetileté války hrad obléhali a poškodili Švédové a zkázu pak dovršil rozsáhlý požár v roce 1665.

Po částečném zničení hradu v roce 1665 zahájili tehdejší majitelé Althannové podle plánů Johanna Bernharda Fischera z Erlachu přestavbu na barokní zámek. Architektonickým těžištěm zámku se stal Sál předků o rozměrech 25 × 15 × 15 m se sochami předků pánů z Althannu a freskou v kupoli od Johanna Michaela Rottmayra. +more Další součástí zámku je barokní zámecká kaple Nejsvětější Trojice z přelomu 17. a 18. století. Z nejstaršího období se dochovala pouze hradební zeď a tři věže. Další stavební úpravy následovaly ještě v 18. století (po roce 1724) za spoluúčasti Antona Erharda Martinelliho. V 18. stol. bylo upraveno i zámecké okolí na přírodní park s řadou drobných staveb.

V 19. +more století vlastnili vranovské dominium i se zámkem dva spřízněné rody polského původu: Mniszkové a Stadničtí, kteří se mimo jiné zaměřili na dovršení úprav krajinářského parku budovaného již za Althannů v druhé polovině 18. století. Za druhé světové války koupil zámek jako říšský konfiskát německý baron Gebhard von der Wense-Mörse. Po jejím skončení se zámek stal státním majetkem.

Současnost

Jako majetek státu je zámek přístupný veřejnosti a jeho správu zajišťuje Národní památkový ústav. Dnešní návštěvnická instalace této národní kulturní památky nabízí prohlídku původních barokních interiérů sálu předků a kaple a dále více než 20 místností naznačujících kulturu vranovského bydlení z konce 18. +more a z celého 19. století. Zvláštní důraz je v nich položen na produkci proslulé vranovské továrny na kameninu, která v prvních dvou třetinách umělecky i technologicky ovlivňovala výrobu kameniny v českých zemích i za jejich hranicemi.

Zámek ve filmu

Vranovský zámek se stal oblíbenou kulisou filmařů.

Nesmrtelná teta, ČR 1993, režie: Zdeněk Zelenka

Císařovy nové šaty, ČR/Německo 1994, režie: Juraj Herz

Andělská tvář, ČR 2002, režie: Zdeněk Troška

Vranovský zámek je také velmi oblíben filmaři, vznikly zde filmy a snímky např. Historické drama Zdeňka Trošky Andělská tvář, Zdeněk Zelenka zde natáčel pohádku s Filipem Blažkem a Jiřinou Bohdalovou Nesmrtelná teta, Juraj Herz zde natáčel pohádku Císařovy nové šaty nebo zde třeba vznikl Americký film XXX. +more České televize zde natáčela svoje pořady: Kde bydlely princezny, O pokladu Anežky České, Toulavá kamera, Kluci v akci.

Odkazy

Reference

Literatura

Kacetl, Jiří - Lazárek, Petr - Molík, David: Hrady a zámky moravsko-rakouského Podyjí slovem / Burgen und Schlösser des österreichisch-mährischen Thayatals in Wort. Vyd. +more 1. Znojmo: Jihomoravské muzeum ve Znojmě ve spolupráci s Městským muzeem v Recu, 2013. . Online zde: [url=http://www. znojmuz. cz/muzeum/publikace/hrady/Hrady%20Podyji%20slovem_Burgen%20Thayatals%20in%20Wort. pdf]Hrady a zámky moravsko-rakouského Podyjí[/url].

Externí odkazy

Kategorie:Romantické zámky v okrese Znojmo Kategorie:Hrady v Jevišovické pahorkatině Kategorie:Hrady založené ve 13. +more století Kategorie:Vranovské panství Kategorie:Národní kulturní památky v okrese Znojmo Kategorie:Památky ve správě Národního památkového ústavu Kategorie:Národní park Podyjí Kategorie:Vranov nad Dyjí.