Cesko.wiki Vratislavská zahrada
Author
Albert FloresVratislavská zahrada, zvaná též Mitrovická zahrada, je raně barokní zahrada Vratislavského paláce (Tržiště 366/13) v Praze na Malé Straně. Tvoří ji tři terasy. V nejvyšším místě je 215 m n. m., rozloha 0,2 ha. Společně s palácem je od roku 1964 zapsána jako kulturní památka.
Historie
Na místě dnešního domu (č. p. +more 366) se původně nacházely dva domy „na právu" kostela Matky Boží před Týnem (Týnský chrám). První zpráva o východně položeném domě pochází z roku 1591, kdy jej zdědil Václav Svatoš, bednář, po svém otci. Tehdy k domu patřila malá zahrada. V domě se vystřídalo několik majitelů, než byly roku 1671 prodány Kryštofovi Františku Vratislavovi z Mitrovic již s nově architektonicky upravenou zahradou a dostali se do správy rodu Vratislavů z Mitrovic. Od této doby se domy, které byly později přestavěny na palác, nacházejí v jejich vlastnictví a nesou název Palác Vratislaw. Zahrada u Vratislavského paláce prodělala dvě fáze výstavby. První etapa se uskutečnila v letech 1670-71; v této fázi měla být zřejmě zřízena druhá terasa s impozantním schodištěm, grotta, obvodové zdi, Sala terrena a východně od ní výklenek, který stojí přímo v ose. K druhé fázi výstavby mělo dojít ve dvacátých letech 18. století. V roce 1689 zemřel Kryštof Karel hrabě Vratislav a dům se zahradou zdědil jeho syn Jan Václav Vratislav z Mitrovic (asi 1670-1712), nejvyšší kancléř Českého království v letech 1711-1712. Protože neměl potomky, daroval v roce 1709 polovinu domu svému bratru Františku Karlu Vratislavovi. Po smrti hraběte Jana Václava Vratislava z Mitrovic a jeho bratra Františka Karla Vratislava dům přešel na jeho sestry Marii Josefu hraběnku Šlikovou a Marii Alžbětu hraběnku Althanovou. Obě sestry dům prodaly královskému komořímu Jiřímu Bernardu Vratislavovi z Mitrovic. V letech 1824-1894 došlo k velké stavební úpravě, ale nezachovaly se ani plány, ani spisy o této přestavbě. Zbyl pouze jeden plán a rozpočet nákladů pro přístavbu zahradního domku u č. p. 366 v archivu rodiny Vratislavů ve Státním archivu Jindřichův Hradec. V držení Vratislavů se udržel palác se zahradou do roku 1948, kdy byl znárodněn.
Architektura
Zahrada stoupá jižním směrem do svahu k Seminářské zahradě. Nad schodištěm se nalézají dva pavilóny umístěné u zdí, které hraničí se sousedními zahradami. +more Na východní straně hraničí zahrada s Vrtbovskou zahradou, na západní s Schönbornskou zahradou. Zahrada je na nejvyšším místě zakončena beláriem (letohrádkem).
Tři zahradní kašny
1. ) Kašna na horní terase zahrady Vratislavského paláce - v nedávné době instalovaná pískovcová kašna s laloky. +more Uprostřed je ozdobena rýhovanou plastikou s vodotryskem.
2. ) Kašna v zahradní nice - novodobá kašna, umístěna do niky obvodové zdi zahrady, nedaleko předchozí zmíněné kašny. +more Vzhledem k silnému porostu břečťanu není téměř rozpoznat její vzhled. Voda vytéká z plastiky ptáka (orel. ) po kaskádě z kamenů do spodní pískovcové nádržky.
3. ) Kašna pod schody Vratislavského paláce - dvě zalomená ramena schodiště obklopují niku s kašnou. +more Ta je tvořena přepadovou mísou, do které teče jednoduchým chrličem voda z různých pramenů pod Petřínem a velkou pískovcovou nádrží.
Archeologický výzkum
V roce 1993 probíhal ve spodní části zahrady Vratislavského paláce archeologický výzkum v souvislosti s výstavbou podzemních garáží. V rámci záchranného výzkumu bylo zdokumentováno celkem 109 hrobů, pohřbů či jejich částí. +more Pohřebiště prokazatelně pokračuje západním směrem na sousední parcelu čp. 365, kde se nachází Schönbornská zahrada. Popisované pohřebiště se rozkládalo právě v prostoru mezi severním svahem Petřína a někdejším korytem Malostranského potoka. Ten pramenil pod Strahovským klášterem a tekl po okraji historického jádra, kde byl archeologicky ověřen v prostorech Hartigovské a Vratislavské zahrady. Později, zhruba kolem poloviny 10. století, byla plocha, na níž bylo později založeno pohřebiště, využívána jako železářský okrsek menšího rozsahu z něhož byly při výzkumu nekropole odkryty také 3 objekty s vypáleným dnem - ohniště či pícky, vyplněné struskou a několika kousky železných rud.
Současnost
Palác se zahradou získal v restituci zpět Maxmilián Wratislav z Mitrovic (1917-2002), který je začal postupně opravovat. Od roku 2008 Vratislavskou zahradu využívá Americké centrum a je veřejnosti nepřístupná.