Vrba popelavá

Vrba popelavá (Salix cinerea) je středně velký hustý keř 2-3(-5) m vysoký, bochníkovitého až polokulovitého vzrůstu z čeledi vrbovitých (Salicaceae). Dřevina je málo proměnlivá, setkáme se s úzkolistými a širolistými typy. Obloukovité větve jsou bohatě rozvětvené. V přírodě mohou vznikat kříženci s vrbou jívou. Dožívá se 40 let.

Popis

Borka je černošedá a jen na bázi nejsilnějších kmínků podélně rozpraskaná. Vrba má plochý rozsáhlý kořenový systém, pařezová výmladnost dobrá. +more Větve silné jako prst mají pod kůrou na dřevě výrazné lišty viditelné pouze po sloupnutí kůry (nejlépe na jaře, v míze). Letorosty i dvouleté větve jsou sametově chlupaté, podle čehož se dá vrba popelavá rozeznat od podobné jívy. Jednoleté prýty hustě krátce plstnaté, poměrně silné. Pupeny 3-4 mm dlouhé, květní až 6 mm dlouhé, chlupaté.

Střídavé listy jsou podlouhle obvejčité až obkopinaté (nejširší nad polovinou), 6-9 cm dlouhé, 2-3 cm široké s vroubkovaně pilovitým až celokrajným okrajem, na líci matně zelené, slabě chlupaté, na rubu šedavé, silněji chlupaté, se 6-10(-11) páry žilek. Řapík je 0,4-0,8 cm dlouhý. +more Palisty polosrdčité až ledvinité, zřetelné, vytrvalé.

Vrba popelavá je dvoudomá. Rozkvétá před rašením listů koncem března a v dubnu. +more Má dlouze chlupaté květní listeny, které jsou hnědočerné, s jednou nektariovou, téměř válcovitou, žlázkou. Květy jsou uspořádány do jehnědovitých květenství. Samčí květy mají 2 tyčinky, nitky na bázi chlupaté. Samičí květy mají stopkatý chlupatý semeník, krátkou čnělku, přímé blizny, do poloviny dvouzářezové. Poměrně malé elipsoidní až válcovité jehnědy 2-3(-4) cm dlouhé, 0-9-1,5 cm široké, které jsou u samičích jehněd štíhlejší, přisedlé, s malými opadavými listeny na bázi.

Plody, tobolky, mají v každé chlopni 5-7 základů okřídlených semen, v květnu tobolky dozrávají.

Rozšíření

Vrba popelavá má svůj areál po celé Evropě, na severu až k polární lesní hranici v Laponsku. Nejvíce se vyskytuje ve střední Evropě, od nížin až do výšky 700 m n. +more m. , tj. hlavně na bažinách a u pomalu tekoucích toků. S výjimkou západní Evropy (na západ do střední Francie), severní části Skandinávie, jižní části Apeninského a Balkánského poloostrova, západní Sibiř, Střední Asie, na východ do podhůří Altaje.

V Česku roste roztroušeně od nížin, především v rybníkatých územích, do podhůří do 700 m n. m.

Ekologie

Květy a listy vrby popelavé Vyskytuje se v nižších polohách podél vodních toků, v blízkosti tůní nebo slepých ramen řek, na okrajích luhů, na vlhkých lukách a slatinách, s převahou na hlubších, těžších a živinami bohatých půdách, neutrálních až mírně kyselých. +more Obvykle ji můžeme vidět v lužních lesích, bažinách a terénních sníženinách. Nenajdeme ji však na kyselých horninách a v chladnějších oblastech. Snese stagnující vodu, záplavy i slabý zástin. Keře rostoucí v zástinu bývají jen slabě chlupaté.

Význam

Její hlavní význam spočívá ve své funkci pionýrské a meliorační, při nástupu vegetace vytváří na extrémních lokalitách (hlavně bažinných půdách) vhodné životní podmínky pro olši lepkavou (Alnus glutinosa) a další lužní druhy.

Je pokládána za důležitou medonosnou dřevinu.

Reference

Literatura

Související články

Vrbovité * Vrba * Dráchovské tůně

Externí odkazy

Kategorie:Vrba Kategorie:Flóra střední Evropy Kategorie:Flóra jihovýchodní Evropy Kategorie:Flóra severní Evropy Kategorie:Flóra východní Evropy Kategorie:Flóra Česka Kategorie:Flóra jihozápadní Asie Kategorie:Flóra Střední Asie Kategorie:Flóra Kavkazu Kategorie:Flóra Sibiře Kategorie:Flóra jihozápadní Evropy Kategorie:Flóra severní Afriky