Vrkoč (národní přírodní památka)

Vrkoč je národní přírodní památka v okrajové části krajského města Ústí nad Labem, v katastrálním území Vaňov. Hlavním předmětem ochrany je geologický útvar se sloupcovitou odlučností olivinického čediče, tvarovaného do podoby obráceného vějíře.

Území je chráněno od 10. června 1966. +more Jelikož se NPP Vrkoč nachází nedaleko centra města Ústí nad Labem, je častým cílem mnoha turistů. Vede k ní naučná stezka Větruše - Vrkoč dlouhá přibližně 4 km s celkem devíti zastávkami s informačními panely o botanice, zoologii, ekologii, geologii a historii.

Lokalita

Pohled z vyhlídky na Vrkoč

NPP Vrkoč se nachází v katastrálním území Vaňov, 3,5 km jižně od centra krajského města Ústí nad Labem. Území má výměru 2,61 ha a leží v nadmořské výšce 146 až 240 m. +more Skalní útvar Vrkoč vybíhá ze svahu labského údolí na levém břehu řeky Labe. V těsné blízkosti národní přírodní památky vede železnice z Ústí do Prahy, která území odděluje od hlavní silnice spojující město Ústí nad Labem s Lovosicemi. Celé území je součástí CHKO České středohoří.

Historie

K odkrytí do podoby, v jaké se dnes skalní masiv Vrkoče nachází, došlo v průběhu 19. století. +more K odtěžení několika skalních bloků došlo v rámci stavebních prací prováděných na dráze Praha- Drážďany v roce 1850. Původní rozsah bazaltové žíly byl až k řece Labi, ale značná část byla odtěžena z důvodu budování nové železniční trati. Postupnou těžbou kamene tak došlo k odkryvu čela čedičové žíly s geologickým útvarem. Vytěžený kámen byl použit například pro vydláždění ústeckého Mírového náměstí.

O zachování skály a ukončení těžby se zasloužil významný geolog a petrograf prof. J. +more E. Hibsch z Homole u Panny, spolu s železničním stavitelem Ing. Aloisem Negrellim. Díky úsilí J. E. Hibsche, který se mimo jiné zasloužil i o záchranu lokalit Panská skála či Komorní hůrka, nebyla žádná další těžařská činnost na území prováděna.

Prvním právním předpisem o ochraně přírody bylo vyhlášení chráněného přírodního výtvoru Vrkoč ze dne 10. června 1966. +more Od doby vyhlášení až do roku 1994 bylo negativním rysem expanzivní šíření náletových dřevin, především trnovníku akátu (Robinia pseudoacacia), v porostu okolo skalních stěn. V roce 1994 proběhlo jeho odstranění.

Svou vlastní novodobou historii má kříž nacházející se na vrcholu skalního hřbetu. Kovový kříž byl na tomto místě vztyčen 14. +more 10. 2007 a to na místě, kde údajně kdysi stál kříž dřevěný. Neexistuje žádná dokumentární zmínka o existenci takového kříže. Podle výpovědi místních starousedlíků se na tomto místě dřevěný kříž nacházel přibližně do roku 1952 a měl připomínat smrtelnou nehodu jistého chlapce.

Přírodní poměry

Geologie

NPP Vrkoč je součástí neovulkanické formace Českého masivu. Výskyt sloupcovité odlučnosti je spojen s místy výstupu neovulkanitů- tj. +more především různých druhů čedičů, andezitů, trachytů, fonolitů (znělců) apod.

Vějířovitě uspořádaná sloupcovitá odlučnost

Čelo skalnatého masivu Vrkoče je z části tvořeno santonskými pískovci, které byly v období miocénu proraženy čedičovým magmatem. Následné rozlití lávy po povrchu pískovců vedlo ke vzniku příkrovů a tuhnutím uvnitř pískovcových vrstev vznikaly pně a žíly. +more Tuhnoucí hornina rozpukala na sloupky, orientované kolmo k ploše tuhnutí. V případě Vrkoče došlo k utuhnutí tělesa uvnitř souvrství pískovců do podoby mohutné žíly, která postupným působením tlaku z několika stran a následným chladnutím získala podobu pěti- až šestibokých sloupků. Sloupky jsou tvořeny olivinickým čedičem, přesněji řečeno nefelinickým bazanitem, o průměru až 20 cm a jsou vějířovitě uspořádané. K jejich odkrytí došlo působením eroze, která odplavila okolní málo odolné křídové slínovce a pískovce. Spodní část čela žíly byla odkryta při již zmíněném budování železniční trati.

O sopečném původu skalního masívu vypovídá jemnozrnná základní hmota čediče, jenž obsahuje vyrostlice olivínu a pyroxenu a místy dutinky s bílými zeolity.

Viditelným pozůstatkem čedičového příkrovu v této lokalitě je skalní stěna Vaňovského vodopádu na Podlešínském potoce, nacházejícího se přibližně 500 m západně od NPP Vrkoč. Jeho skalní stěna je tvořena svislými souběžnými čedičovými sloupy o průměru jeden až dva metry, které v okolí vodopádu místy dosahují výšky až čtyřicet metrů. +more Výška samotného vodopádu je dvanáct metrů, díky čemuž je nejvyšším vodopádem Českého středohoří.

Flóra

Oblast chráněného území je zčásti tvořená dubovým porostem s příměsí lípy a javoru, což jsou druhy běžně se vyskytující v suťových lesích. Lesní typy tu jsou v podobě zakrslé doubravy lipnicové (1Z8), která na bázi přechází lipovou javořinu s pitulníkem (3J3) a javorobukovou doubravu bažankovou (2A1). +more Při jihovýchodním okraji lokality převažuje akát, v severním okraji smrk, modřín a akát. Na skalních výchozech můžeme spatřit tařici skalní (Aurinia saxatilis) patřící mezi ohrožené druhy.

V roce 2007 se na tomto území podařilo po padesáti letech nalézt lomikámen trsnatý vlnatý (Saxifraga rosacea subsp. Steinmannii), který je řazen mezi druhy silně ohrožené. +more V Českém středohoří byl již dávno považován za vyhynulý. V dnešní době je hodnocen jako endemit České republiky s výskytem, mimo oblast Vrkoče, pouze v malém areálu údolí Jizery u Semil.

Fauna

Na území byly prováděny zoologické průzkumy zaměřené na skupiny motýlů, fytofágních brouků a letounů. Z fytofágních brouků zde byl nalezen nosatčík (Eutrichapion facetum) a dva druhy nosatce (Orchestes subfasciatus, Sirocalodes quercicola), kteří podle Červeného seznamu bezobratlých ČR patří do skupiny téměř ohrožených druhů. +more Stabilní výskyt zde mají netopýr velký (Myotis myotis), vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros) a dalších 8 druhů netopýrů (Microchiroptera).

V okolí Podlešínského potoka byl doložen výskyt mloka skvrnitého (Salamandra salamandra) a prokázané je také hnízdění poštolky obecné (Falco tinnunculus).

Ochrana přírody

Hlavním předmětem ochrany je geologický útvar s jedinečnou ukázkou sloupcovité odlučnosti olivinického čediče, tvarovaného do obráceného vějíře. Dlouhodobým cílem je zachování tohoto geologického fenoménu.

Vaňovský vodopád

Významným negativním rysem z hlediska ochrany je expanzivní šíření náletových dřevin, především trnovníku akátu. V roce 1994 na území proběhlo jeho odstraňování za spolupráce Správy CHKO České středohoří a Statutárního města Ústí nad Labem. +more Zásahem došlo ke zlepšení pohledové expozice na samotný geologický útvar a k posílení populace tařice skalní ve spodních částech skal, v důsledku lepšího přístupu světla. Od roku 1994 na území neproběhl žádný výraznější managementový zásah.

Podle plánu péče, schváleného na období 2016-2026, by se na území mělo konat občasné periodické odstraňování dřevin (zejména trnovníku akátu) z vyšších pater skalních říms. V případě potřeby by mělo proběhnout také odstranění travního drnu z čedičových sloupků. +more Tím by mělo dojít především k uvolnění prostor, oslunění a zlepšení podmínek pro kvetení a generativní množení tařice skalní. Dle aktuálního stavu potřeby je zásah naplánován do intervalu 1krát za 7 let a to na ploše cca 0,3 ha.

Součástí plánu péče je také zmínka o plánovaném rozšíření území a to o další geologický fenomén, který představují kaskády Vaňovského vodopádu se skalním amfiteátrem čedičových sloupů. Důvodem rozšíření je spojení dvou blízkých a na sebe navazujících geologicko-geomorfologických fenoménů. +more Celková rozloha nově vzniklé NPP by představovala přibližně 12 ha.

Turismus

Pohled z vyhlídky na hrad Střekov, Masarykova zdymadla a Vaňov K NPP Vrkoč vede zelená turistická trasa tvořená naučnou stezkou Větruše- Vrkoč. +more Přibližně 4 km dlouhá stezka, kdysi pojmenovaná jako Juliova, má svou dlouholetou historii. Byla vybudována téměř před sto lety ústeckým Horským spolkem, za pomoci vojáků, kteří zde pobývali v rámci vojenského cvičení. Tuto skutečnost připomíná kámen s vytesaným nápisem z 19. 3. 1916 zabudovaný do opěrné zdi v odbočce od Vaňovského vodopádu k vyhlídce na Vrkoči.

Druhou možností, jak se k Vrkoči dostat, je dojet autem případně autobusem do ústecké čtvrti Vaňov, přímo ke skalnímu masivu. Zaparkovat se dá na malém parkovišti přímo u skalního masívu nebo v přilehlé ulici Čajkovského. +more Tou přichází zeleně značená turistická trasa, která obchází patu Vrkoče a podél Podlešínského potoka stoupá vzhůru k Vaňovskému vodopádu.

Výlet do NPP Vrkoč lze také spojit s návštěvou hradu Střekov, ležícím na druhém břehu řeky Labe. 

Odkazy

Reference

Související články

Seznam chráněných území v okrese Ústí nad Labem * Seznam památných stromů v okrese Ústí nad Labem * Seznam národních přírodních památek v Česku

Externí odkazy

Kategorie:Národní přírodní památky v Ústeckém kraji Kategorie:Chráněná území v Českém středohoří Kategorie:Chráněná území v okrese Ústí nad Labem Kategorie:Chráněná území vyhlášená roku 1966 Kategorie:Skalní útvary v Českém středohoří Kategorie:Skalní útvary v okrese Ústí nad Labem Kategorie:Kamenné varhany Kategorie:Geologické lokality v Ústeckém kraji Kategorie:CHKO České středohoří Kategorie:Příroda v Ústí nad Labem