Vrtací korunka

Vrtací korunka je část vrtacích zařízení, která je v přímém kontaktu s vrtaným materiálem tj. horninou, zdivem nebo betonem. Vrtací korunka je nasazena na vrtací tyči nebo vsazena do ponorného kladiva.

Použití

Požívá se na elektrické nebo pneumatické vrtačky - vrchová kladiva, vrtné soupravy, razící soupravy.

Materiál

Těleso korunky je zpravidla z legované kalené oceli. Na činné části je opatřena útvary (hroty, kolíky, břity) z velmi tvrdého otěruvzdorného materiálu, jako je slinutý karbid, diamant, keramika a pod. +more Kromě toho bývají na tělese místa, která jsou nejvíce vystavena otěru, opatřena tvrdokovovým návarem.

Funkce

Podle funkce můžeme korunky rozdělit na: * Třecí - materiál je rozrušován třením tvrdých výstupků, které jsou podstatně tvrdší než vrtaný materiál * Příklepové - materiál je rozrušován nárazy tvrdých výstupků (břitů nebo kolíků) * Valivé - materiál je rozrušován odvalováním tvrdých výstupků ** Šrotové - materiál je rozrušován odvalováním volných tvrdých kovových kousků (tzv. šrotu) Korunka svým tvarem a konstrukcí při otáčivém pohybu rozrušuje vrtaný materiál, ten je následně odváděn různými mechanismy mimo vrt, čímž vzniká žádaný otvor. +more Korunky s činnou částí ve tvaru mezikruží, které slouží převážně ke geologickým vrtům za účelem získání vzorku hornin (jádra), se nazývají jádrovací korunky (hovorově „kréliusy“ - podle švédské firmy Craelius).

Úskalí

Korunka je nejnamáhanější částí vrtného systému proto jsou na ni kladeny velké nároky. *odolnost proti teplotám (při tření materiálů dochází ke zvyšování teplot korunky a kontaktní plochy) proto bývá často třeba řešit její chlazení. +more *výměna často není možná kvůli vrtacím mechanismům *jestliže dojde k zalomení korunky je velmi problematické řešení (nelze snadno odvrtat kvůli vlastnímu tvrdému materiálu).

File:Imloch 1.jpg|Roubíková korunka pro ponorné kladivo.

Kategorie:Nástroje