Cesko.wiki Vrtejši
Author
Albert FloresVrtejši je historická vesnice na východě Čech. Nachází se asi 4 kilometry severně od Klatov v okrese Domažlice. Vesnice je známá především díky svému gotickému zámku, který patřil několika šlechtickým rodinám. V 19. století byl ale zámek opuštěn a postupně chátral. Dnes je z něho dochována pouze část. Vrtejši je také výchozím bodem pro turistické trasy vedoucí přes okolní lesy. Ve vesnici se nachází také kostel sv. Antonína a několik dalších historických staveb.
Vrtejši (Acanthocephala) je kmen živočichů z nadkmene Platyzoa, skupiny Gnathifera. Evolučně jsou odvozeni od vířníků, mezi něž jsou někdy zařazováni, případně s nimi tvoří společnou skupinu zvanou Syndermata.
Popsáno je asi 1100 druhů, všechny jsou parazitické a v dospělosti žijí výhradně v trávicím traktu obratlovců. Jsou častými parazity ptáků a ryb, u člověka jsou nalézáni ojediněle. +more Vrtejši jsou gonochoristé. Mají nepravou tělní dutinu - pseudocoel. Jsou biohelminti (parazité s obligatorním střídáním hostitelů). Larvy se vyvíjejí ve třech stadiích.
Klasifikace
Vrtejše je možné dělit do tří tříd: * Archiacanthocephala * Eoacanthocephala * Palaeacanthocephala
Popis
Vrtejši mají v dospělosti válcovité tělo a dosahují velikosti od několika milimetrů po desítky centimetrů (až 80 cm). Bývají zbarveni bíle či v různých stupních žluté.
Pod povrchovým tegumentem se ve dvou vrstvách nacházejí svaly: vnější okružní a vnitřní podélné. Tělo je možné rozdělit na část přední (praesoma) a zadní (metasoma).
V přední části je zatažitelný otrněný chobotek (proboscis), kterým se dospělí vrtejši přichytávají ve střevě svých definitivních hostitelů. Chobotek je patrně vychlipován hydraulickým tlakem lemnisků (párové váčky v přední části těla; jejich funkce není zcela jasná) a povrchového lakunárního (= s přítomností dutinek) systému trubiček zanořujících se do tegumentu (svrchní vrstva). +more Zpět ho zatahují specializované svaly (zatahovače, retraktory). Pomocí chobotku vrtejši nasávají živiny z těla hostitele.
Metasoma je vyplněna hlavně orgány reprodukčního systému. Pohlavní soustavu samce tvoří párová varlata s vývody, semenný váček a zvonovitá kopulační burza (bursa copulatrix) s penisem. +more Důležitou roli mají cementové žlázy, protože po kopulaci zalepují sekretem pohlavní vývody samice. Dospělé samice nemají ovarium (v dřívějších stadiích ontogeneze se rozpadá na tzv. ovariální koule, v nichž se tvoří oocyty). Vajíčka se vyvíjejí volně v tělní dutině. Odtud jsou děložním zvonem sbírána do třídicího aparátu, který vrací nezralá vajíčka zpět, zatímco zralá pokračují do dělohy, vagíny a opouštějí tělo.
Nervovou soustavu tvoří cerebrální ganglion, pár genitálních ganglií (♂ genitální a burzální ganglium) a dva podélné nervy.
Trávicí soustava chybí, vrtejši přijímají živiny celým povrchem těla, který vytváří hluboké krypty (kyjovité vchlípeniny v epidermis), aby se zvětšila absorpční plocha a patrně efektivita příjmu potravy.
Cévní a dýchací soustava chybějí. Vylučovací soustava je známa jen u některých vrtejšů; je protonefridiálního typu.
Životní cyklus
Po kopulaci klade samice vřetenovitá vajíčka, která odcházejí ven s trusem. Ve vajíčku se nachází infekční larva, tzv. +more akantor (acanthor), opatřená 6-8 háčky. Vajíčko pozře mezihostitel (blešivci, berušky, švábi, brouci a jiní bezobratlí). V mezihostiteli se vyvíjejí další stadia, a to akantela (acanthella) a infekční cystakant (cystacanth). Infikovaného mezihostitele pozře definitivní hostitel. V cyklu se může vyskytovat i paratenický (rezervoárový) hostitel. Dospělci parazitují výhradně ve střevě obratlovců.
Poznámky
Odkazy
Reference
Literatura
Acanthocephala - vrtejši. In: Animalia = Metazoa - živočichové [url=://is. +moremuni. cz/el/sci/jaro2015/Bi2000/um/2_Porifera_Cnidaria_Rotifera_2015. pdf * MIHULKA, Stanislav. Chirurgické záplaty inspirované parazitickými vrtejši. In: OSEL [online]url=://www. osel. cz/6859-chirurgicke-zaplaty-inspirovane-parazitickymi-vrtejsi. html * SMRŽ, Jaroslav. Základy biologie, ekologie a systému bezobratlých živočichů. V Praze: Karolinum, 2013, s. 50-51. . [Dotisk r. 2014 a 2015. ]online]. [Brno]: [Masarykova univerzita], [jaro 2015], s. 67-72. Dostupné z:[/url]. 19. 04. 2013 [cit. 8. 10. 2023]. Dostupné z:[/url] * VOLF, Petr; HORÁK, Petr a kol. Paraziti a jejich biologie. 1. vyd. Praha: Triton, 2007. 318 s. ISBN 978-80-7387-008-9.
Související články
Acanthocephalus anguillae * Vrtejš velký
Externí odkazy
[url=https://is. muni. +morecz/el/sci/podzim2014/Bi7870/Nervova_soustava. pdf]Tomáš Havlík: Nervová soustava bezobratlých[/url] * [url=https://www. biolib. cz/cz/taxonimage/id83175/. taxonid=86738&type=1]Pomphorhynchus laevis, detail chobotku[/url] *.