Vyplenění Říma (1084)
Author
Albert FloresJindřich IV. Řehoř VII. Vyplenění Říma v roce 1084 je jedna z episod zápasu mezi císařem a papežem - „Boje o investituru”. Poté, co německého krále Jindřicha IV. v Canosse - hradu markraběnky toskánské Matyldy - ponížil papež Řehoř VII. tím, že ho nechal stát tři dny - 25., 26. a 27. ledna 1077 v kajícnickém rouše a bosého, než ho zprostil církevní klatby, říšská knížata 13. května 1077 sesadila Jindřicha a zvolila protikrále Rudolfa z Rheinfeldenu vévodu švábského a synoda v červnu 1080 v Brixenu sesadila Řehoře.
Jindřich papežem ustanovil ravennského arcibiskupa Wiberta jako Klementa III. : „na obou stranách zvítězila nenávist nad rozumem“. +more Rudolf padl v bitvě na Bílém Halštrově (německy Weisse Elster) 15. října 1080.
Útok a vyplenění
+more2'>Andělský hrad (pohled z jihu) Giovanniho Villaniho (14. st. ) Jindřich překročil Alpy porazil vojenské oddíly markraběnky toskánské Matyldy a na druhý pokus dobyl Řím (1083). Řehoř poslal žádost o pomoc k normanskému vévodovi Apulie a Kalábrie Robertu Guiscardovi de Hauteville a sám se schoval do Andělského hradu. Normané přijeli, papeže Řehoře osvobodili a Řím vyplenili tak krutě, že jeho obyvatelé proto začali papeže nenávidět tak moc, že musel odejít s Normany.
Epilog
Následujícího roku (1085) jak Řehoř, tak vévoda Robert Guiscard de Hauteville zemřeli.