Vyplenění Říma (455)

Technology

12 hours ago

Author

Vyplenění Říma v roce 455 Vandaly, vedenými králem Geiserichem, představuje druhé vydrancování někdejšího hlavního města Římské říše barbary v 5. století. Poprvé se tak stalo v roce 410, kdy do něho vstoupili Vizigóti v čele s Alarichem.

Poté, co Vandalové dobyli Kartágo, západořímský císař Valentinianus III. +more uzavřel s jejich králem Geiserichem roku 442 mírovou smlouvu, v níž fakticky uznal nadvládu Vandalů nad Afrikou. Geiserich musel na císařský dvůr poslat jako rukojmí svého nejstaršího syna Hunericha, jenž byl v zájmu zajištění míru zasnouben s císařovou dcerou Eudokií. 16. března 455 Valentinianus padl za oběť atentátu, načež se vlády chopil senátor Petronius Maximus. Maximus hodlal dosáhnout legitimity navázáním dynastického svazku s příslušníky dosud panujícího theodosiovského rodu. Přinutil proto ke svatbě Valentinianovu vdovu Licinii Eudoxii a svého syna Palladia oženil s Eudokií.

Maximovo získání trůnu a především porušení mírové smlouvy zrušením Hunerichova zasnoubení se pro Geisericha stalo záminkou k zahájení námořní výpravy proti Římu. Některé prameny uvádějí, že Licinia Eudoxia, podezřívající svého nového chotě ze zosnování Valentinianovy vraždy, údajně vybídla vandalského krále, aby zasáhl proti Maximovi. +more Když se Vandalové vylodili v Portu, Maximus se v panice pokusil uprchnout z Říma, přičemž byl, zřejmě i se svým synem Palladiem, zabit rozvášněným davem.

O dva dny později se brány Věčného města otevřely Geiserichovi a jeho mužům, kteří pustošili Řím následujících čtrnáct dnů. Podle Prospera z Akvitánie měl papež +more_Veliký'>Lev I. požádat krále, aby se Vandalové zdrželi ničení města a násilí vůči jeho obyvatelům. Barbaři uloupili ohromné množství pokladů zanechaných zde Vizigóty a poškodili i významné kulturní objekty, jako byl chrám Jova Kapitolského, jejž zbavili poloviny pozlacené střechy. Vyplenili rovněž císařský palác, kostely připravili o jejich cennosti, odcizili četné sochy a zmocnili se i pozůstatků jeruzalémského chrámového pokladu. Nezměrnou kořist poté naložili na své lodě a dopravili do severní Afriky.

Vydrancování Říma v roce 455 se všeobecně považuje za ničivější ve srovnání s Alarichovým vpádem na počátku 5. +more století, neboť Vandalové se ve městě zdrželi podstatně delší dobu než Vizigóti. Rozsah destrukce přesto zůstává předmětem diskuzí. Dobyvatelé nevypálili jedinou budovu a neuchýlili se k systematické devastaci města, jež ho postihla v 6. století. Novodobý termín vandalismus, odvozený ze jména Vandalů kvůli jejich počínání v Římě, lze tedy považovat za historicky poněkud zavádějící.

Victor z Vity uvádí, že do Afriky připlulo z Říma obrovské množství zajatců určených k prodeji do otroctví. Mezi nimi se nacházel i značný počet vážených a ctihodných Římanů. +more Vandalové se vrátili do Afriky i s císařovnou Licinií Eudoxií a jejími dcerami Eudokií a Placidií, s nimiž zacházeli s veškerými poctami. Eudokie se o několik let později provdala za Hunericha.

Někteří z pozdně antických historiků spatřovali ve zpustošení Říma Vandaly definitivní zánik Západu. Historik Priskos poznamenává, že se objevili i další císaři, jejich jména ale nehodlá uvádět, třebaže jsou mu dobře známa. +more Žili totiž jen krátce poté, co začali zastávat svůj úřad, a nic z jejich činů není hodné zapamatování.

Poznámky

Literatura

PROKOPIOS Z KAISAREIE. Válka s Peršany a Vandaly. +more Praha: Odeon, 1985 * BEDNAŘÍKOVÁ, Jarmila. Stěhování národů. Praha: Vyšehrad, 2013. * CAMERON, Averil; WARD-PERKINS, Bryan; WHITBY, Michael. The Cambridge Ancient History XIV: Late Antiquity: Empire and Successors, A. D. 425-600. Cambridge: Cambridge University Press, 2000. * CRAUGHWELL, Thomas J. Barbaři: jak jejich invaze ovlivnily moderní svět: Vikingové, Vandalové, Hunové, Mongolové, Gótové a Tataři srovnali se zemí starý svět a položili základy k novému. Praha: Fortuna Libri, 2009. * ČEŠKA, Josef. Zánik antického světa. Praha: Vyšehrad, 2000. * HALSALL, Guy. Barbarian Migrations and the Roman West, 376-568. Cambridge University Press, 2007. * HEATHER, Peter J. Der Untergang des Römischen Weltreichs. Stuttgart: Klett-Cotta, 2007.