Václav Kout

Václav Kout byl český spisovatel a významná osobnost české literatury v období druhé světové války. Narodil se v roce 1906 v Hanovicích a po absolvování gymnázia studoval práva na Karlově univerzitě v Praze. Během svých studií se zapojil do studentského hnutí proti německé okupaci a založil ilegální studentskou organizaci Obrana národa. V roce 1941 byl zatčen gestapem a vězněn v koncentračních táborech Dachau a Buchenwald. V roce 1945 byl osvobozen americkou armádou a vrátil se do Československa. Po válce se stal členem Komunistické strany Československa a začal se angažovat v kulturních a literárních organizacích. V roce 1949 byl zvolen poslancem Národního shromáždění a stal se členem Ústředního výboru Komunistické strany Československa. Václav Kout byl také činný jako novinář a redaktor. Zabýval se překládáním a popularizováním ruské literatury v Československu. V roce 1958 byl vyloučen z komunistické strany pro svůj nesouhlas s politikou ÚV KSČ. Po svém vyloučení se odstěhoval do Prahy a živil se jako redaktor v nakladatelstvích Svoboda a Mladá fronta. Zemřel v roce 1988. Václav Kout je považován za jednoho z představitelů literární generace tzv. "nechvalně slavné šedesátky", která se v 60. letech postavila proti normalizačnímu režimu. Jeho dílo je ovlivněno jeho vlastními životními zkušenostmi, zejména válkou a komunistickým režimem. Patří mezi nejvýznamnější české prozaiky 20. století.