Václavíkův mlýn

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Václavíkův mlýn (též Žehuňský mlýn nebo Žehuňský motorový mlýn) je zděná budova bývalého vodního mlýna v centru obce Žehuň na řece Cidlina. V roce 2000 byl Ministerstvem kultury České republiky prohlášen kulturní památkou České republiky.

Historie

V roce 1787 stál na současném místě mlýna jiný, který od mlynářské rodiny Pohořeleckých zakoupil mlynář Josef Václavík. V roce 1819 mlýn vyhořel a Josefův syn Alois Václavík pak v roce 1857 přestavěl mlýn do dnešní podoby. +more Současně s novou budovou mlýna vznikla tehdy i vodní pila. V roce 1930 vlastnil mlýn Zdeněk Václavík, který původní mlecí zařízení (3 mlýnská kola na svrchní vodu) modernizoval: instaloval Francisovu turbínu s výkonem 50 koní. Rodině Václavíkových patřil mlýn až do roku 1956. Poté byl zestátněn a byla v něm provozována škola a školní družina. V roce 1991 získala rodina Václavíkových mlýn v restituci zpět, stejně jako sousední Václavíkovu vilu. Potomci Václavíkových, rodina Šoltysových, vlastní objekt mlýna dosud.

Od roku 2000 je mlýn včetně pozemku chráněnou kulturní památkou. V současné době (doloženo od roku 2017) je budova mlýna prázdná a nevyužívá se.

Architektura

Stavba má obdélníkový půdorys, je dvoupatrová s půdním polopatrem a je zakončena sedlovou střechou. Vzhledem k umístění ve svahu je na západní straně sklon dorovnán suterénem. +more Pod jednou střechou byl provozován jak samotný mlýn, tak obytná část. Zdivo je převážně opukové, štíty cihelné. Fasáda je utilitární, členěná pouze soklem a římsami. Vstupní portál je umístěn v hlavním (východním) průčelí. Na budově jsou na jižní fasádě dosud patrné zbytky nápisu VÁLCOVÝ MLÝN.