Vápencové masivy Centrálního Velkého Kavkazu

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Vápencové masivy Centrálního Velkého Kavkazu jsou horské pásmo nacházející se na severu Gruzie. Tato oblast je známá svými impozantními vápencovými horami a vrcholy, které dosahují výšek nad 4000 metrů nad mořem. Centrální Velký Kavkaz je významným geologickým útvarem, který vznikl v důsledku kolize eurasijské a arabické desky. Tento proces způsobil zvedání vápencových hornin a jejich následné eroze, což vytvořilo charakteristické tvary jako jsou vysoké hřebeny, štíty a kaňony. Vápencové masivy Centrálního Velkého Kavkazu jsou také domovem mnoha vzácných a endemických druhů flóry a fauny. V této oblasti se vyskytují například kavka kalného, kamzík kavkačský a zakrslá modřinka. Vegetace zde zahrnuje karpatsko-kavkazské horské a alpinské louky, horské bučiny a vzácné horské květiny. Vápencové masivy Centrálního Velkého Kavkazu jsou také oblíbenou turistickou destinací. Turisté sem často přicházejí za účelem pěší turistiky, horolezectví, lyžování a pozorování divoké přírody. V okolí se nachází mnoho horských chat a turistických tras, které umožňují návštěvníkům prozkoumávat krásu této jedinečné krajiny. Vápencové masivy Centrálního Velkého Kavkazu mají významný ekologický a kulturní význam. Tato oblast je chráněným územím a je zapsána na seznamu světového dědictví UNESCO. Je důležité chránit tuto oblast a její přírodní bohatství pro budoucí generace a zajistit udržitelný rozvoj turismu, který respektuje a chrání přírodní a kulturní hodnoty této oblasti.

Vápencové masivy Centrálního Velkého Kavkazu je název geomorfologického regionu části jižních makrosvahů Centrálního Velkého Kavkazu v Gruzii. Tento region se skládá ze šesti samostatných vápencových masivů, navzájem oddělených soutěskami řek Magana, Čanisckali, Chobi a Techuri. Tyto jednotlivé masivy jsou od západu k východu Culiši, Kvira, Gauča, Migaria, Aschi a Chvamli.

+more images (5)

Jednotlivé masivy

Masiv Culiši se nachází mezi soutěskami řek Enguri a Magana a zabírá plochu asi 7 km2. Vápencové vrstvy jsou silně ukloněné, povrch masivu je pokrytý lesem. +more Díky této terénní konfiguraci jsou v něm krasové formy reliéfu jen slabě vyvinuté.

Masiv Kvira se nachází mezi soutěskami řek Magana a Čanisckali. Na jižním úpatí masivu vyvěrají řeky Intsra a Moroža. +more Nejvyšším bodem je vrchol Kvira s výškou 2038 m. Povrch masivu je zkrasovělý, nad hranicí lesa ve výšce 1700 m jsou dobře vyvinuty závrty a suchá údolí. Je zde i několik prozkoumaných jeskyň a propastí s bohatou krápníkovou výzdobou.

Masiv Gauča se nachází mezi soutěskami řek Čanisckali a Chobi. Ze všech uvedených masivů je nejnižší a nejmenší, je jen asi 3-4 km dlouhý a 1-2 km široký. +more Vápence tohoto masivu jsou spodně-křídového stáří. Málo vyvinuté krasové tvary tvoří suché rokle nebo závrty.

Masiv Migaria se nachází mezi soutěskami řek Chobi a Techuri. Táhne se ve východozápadním směru v délce asi 17 km a jeho nejvyšším bodem je hora Migaria s výškou 2025 m, na západ od ní je pak vrchol Džvari (1838 m). +more Ze severu a východu je ohraničen 200-400 m vysokými skalními útesy, nazývanými Skály Lekari. Vrchní část masivu je tvořena spodně křídovými vápenci (stupeň Urgon), tvořícími synklinální strukturu, ve které je vyvinuto Migarské komplexní polje ve výšce 1000-1100 m. V západní části daného polje je propast Cipuria, jejíž mikroreliéf je pokryt závrty, roklemi a šachtovými jeskyněmi, z nichž některé jsou vyplněny ledem. Dále je tato část masivu Migaria pokryta závrty a škrapy, porostlými kolchickými lesy. Jižní část masivu je tvořená monoklinálním svahem tvořeným svchně křídovými vápenci, opět zkrasovělými. Na dvou lokalitách masivu roste endemická a ohrožená bříza betula megrelica.

Masiv Aschi je plošně nejrozsáhlejší a nejkomplexnější vápencový masiv v Gruzii. Je protažen zhruba 20-21 km v poledníkovém i rovnoběžkovém směru, ohraničen je řekami Techuri a Cchenisckali. +more Nejvyšším bodem je vrchol Gadrekili s výškou 2520 m. Ze severu a východu ohraničují masiv 300-500 m vysoké skalní stěny. Masiv zahrnuje vysokohorský a středohorský kras, krasová plató, kaňony. Vysokohorský kras je vytvořen v urgonských vápencích (spodní křída), a tvoří jej Kvibijská synklinála a hřeben Opicare. Krasový mikroreliéf Kvibijské synklinály tvoří velké množství závrtů a škrapů, srážkové vody jsou odvodňovány krasovým podzemím a tvoří na západních svazích řadu vyvěraček. Dále na jih se nachází plató Maidani tvořené horizontálními vápencovými vrstvami s množstvím hlubokých krasových forem. Na okrajích tohoto plató je opět řada krasových vyvěraček. Na jeho jihovýchodě je vyvonuto polje Turchu, hluboké 80-150 m pod okolním terénem, s délkou 3 km a šířkou 2 km.

Masiv Chvamli se nachází mezi soutěskami řek Cchenisckali a Rioni. Je dlouhý 11-12 km a široký okolo 7 km. +more Jeho nejvyšším vrcholem je Chvamli s výškou 2001 m. Masiv má monoklinální strukturu tvořenou urgonskými vápenci. Údolí Lachepisgele, hluboké 200-250 m, jej rozděluje na dvě kuesty. Jižní okraje masivu jsou ohraničeny 300-500 m vysokými skalními útesy spadajícími do masivu Okriba tvořeného bajokskými porfyrity. V těchto útesech je řada jeskyní, ve kterých gruzínští králové ukrývali své bohatství.

Galerie

Soubor:Khvamli-Khomli Mountain cliff-massive from Gelaty monastery Kutaisi (14547065945). jpg|alt=fotografie pohoří, v přední části vidět osoba|Pohled na masiv Chvamli od kláštera Gelati Soubor:Khvamli-Khomli Mountain cliff-massive from Mozameta monastery Kutaisi (14360612197). +morejpg|alt=fotografie pohoří|Pohled na masiv Chvamli Soubor:Ochkhomuri 08. jpg |Vodopád Očchomuri v masivu Migaria Soubor:DJI_0119okatse. jpg|Kaňon Okace v masivu Aschi Soubor:268A0298. jpg|Kaňon Okace v masivu Aschi Soubor:Კაღუს_ჩანჩქერი,_მდინარე_აბაშა. jpg|Vodopád řeky Abaša v masivu Aschi Soubor:Oniore_1. jpg|Vodopád Oniore v masivu Aschi Soubor:Oniore_8. jpg|vyvěračka jeskyně Toba Pirveli v masivu Aschi.