Vápenky Miskovice

Technology

12 hours ago

Author

V blízkém okolí obce Miskovice se dochovaly zbytky hned několika vápenek: kruhová vápenka u lomu (tzv. Pochobradského vápenka), kruhová vápenka v nynějším areálu zemědělského družstva, šachtová vápenka severovýchodně od lomu a kruhová vápenka jižně od lomu. I když jde spíše o menší vápenky, všechny představují zajímavé technické památky a kruhová vápenka jižně od lomu je současně i kulturní památka (rejstříkové číslo v ÚSKP 18106/2-1107).

Historie vápenek u Miskovic

V oblasti se těžba vápence a jeho pálení traduje po staletí. O vývoji vápenek v 19. +more a počátkem 20. století uvádí kronika obce Miskovic následující: »Vápno začal pálit na Vinicích p. Podolák v „tulnýřích“ vytápěných dřevem. Naproti přes údolí začal pálit Josef Čejka, později se přestěhoval do Robous. Na svých pozemcích pak pálili i Josef Pauš, František Bohuňovský, Jan Brant, Josef Štolba a Antonín Růžička….

V roce 1892 postavil Antonín Podolák cylindrovku. Po Josefu Paušovi pálil vápno Alois Čepelák v „dolíkách“, tj. +more vyzděná jáma vytápěná koksem nebo uhlím, kde se získalo 50-70 q vápna. (Tento způsob pálení se používal ve válce, kdy bylo málo uhlí do cylindrovky. ) Roku 1922 Alois Čepelák postavil za 1/2 miliónu korun komorovou kruhovku.

Na Mezholezsku pálil nejdříve v „dolíkách“ Josef Růžička, ten roku 1901 postavil cylindrovku. Dlouho se však v ní nezatopilo a ve válce se v ní také nepálilo. +more Po válce byla již cylindrovka zastaralá, tak ji v roce 1921 zbořil a postavil velkou kruhovku. «.

Vápenka jižně od lomu (kulturní památka)

Nachází se asi 750 metrů jižně až jihojihovýchodně od lomu a jen asi 50 metrů severně od silnice Mezholezy - Bylany. Vápenka se nachází již na katastrálním území Bylany u Kutné Hory, ale v seznamu kulturních památek v okrese Kutná Hora je přiřazena pod Miskovice.

Památkový katalog Národního památkového ústavu v předmětu ochrany mimo jiné uvádí: Cenná technická památka v lokalitě, kde se po staletích traduje těžba vápence a jeho pálení. Původ v 19. +more století, komín z přelomu 19. a 20. století. Válcová stavba z místního mušlového vápence (spodní širší část) a cihel (vysoký komín). Stavba členěna soklem a dalším dvojím ustoupením. V těle stavby nepravidelně rozmístěné, segmenty zaklenuté otvory. V horní části otvory po dřevěné konstrukci. Na vrcholku vztyčen vysoký osmiboký cihlový komín.

Important

Miskovice

Bylany (Miskovice)

kulturní památka

Mezholezy (Miskovice)

Seznam kulturních památek v okrese Kutná Hora

Vápenka

Kategorie:Miskovice

Kategorie:Vápenky v Česku

Kategorie:Technické památky ve Středočeském kraji

Kategorie:Stavby v okrese Kutná Hora

Kategorie:Kulturní památky v okrese Kutná Hora

Lokalita lomu

V lokalitě kolem lomu (necelý kilometr od jižního okraje obce Miskovice a asi 250 metrů od jižního okraje areálu zemědělského družstva) se nachází vápencový lom, mohutný komín a další zbytky kruhové vápenky, tzv. Pochobradského vápenka.

Vápencový lom

Vápencový lom byl pravděpodobně využíván všemi vápenkami v okolí. Délka stěny lomu kolem 200 metrů a výška 5 i více metrů. +more Jedná se o opuštěný jámový lom v biodetritických vápencích křídového stáří s intrafoliačním konglomerátem. Na rozdíl od blízké lokality Mezholezy je zde velmi dobře zachována fosilní křídová fauna. Obsažená fauna má průkazně ještě mnoho nepopsaných druhů. Lokalita má tedy značný studijní význam, a to i mezinárodní (hlavně pro biostratigrafii, ale také pro sedimentologii a geologii obecně, pro paleontologii), je očekávána korelace s pánvemi v Německu.

Jedná se o geologickou lokalitu doporučenou k ochraně. Zdůvodnění navrhované ochrany jsou: * Oba odkryvy jsou unikátní svojí geologickou stavbou a přirozenou sukcesí vápencového biotopu. +more Významné body pro geologické mapy a monitoring. Oba objekty jsou krajinářsky cenné. * Lomy jsou zdrojem kamene, z něhož je postavena část starého města Kutná Hora (historicky cenné, zdroj autentické suroviny pro opravy budov). * Lomy jsou hltači vody pramenící ve studánce Sv. Vojtěcha, zdroj pitné vody pro město Kutná Hora. Jedná se o přírodně hodnotný bod i technickou památku.

Image:Miskovice_L01. _Lom,_jižní_stěna. +morejpg|Jižní stěna lomu Image:Miskovice_L02. _Lom,_jižní_stěna. jpg|Skála v jižní stěně Image:Miskovice_L03. _Lom,_jižní_stěna,_detail. jpg|Mini jeskyně Image:Miskovice_L04. _Zarostlý_lom. jpg|Zarostlá část lomu Image:Miskovice_L08. _Lom,_západní_stěna. jpg|Západní stěna lomu.

Kruhová Pochobradského vápenka

Vápenka přímo v dolíku lomu, tzv. Pochobradského vápenka. +more Kruhová pec je vývojově mladším a vyspělejším typem, používala se také k pálení cihel. Zdejší pec má obdélníkový půdorys, základem oválně klenutá chodba, přístupná obloukovými vstupy, vápno se pálilo vždy v určitém úseku chodby. Otvory v klenbě se sypal uhelný mour, kterým se v peci zpravidla topilo. Pozůstatkům této pece do současnosti dominuje vysoký cihelný komín.

Image:Miskovice_K01. _Komín_Pochobradského_vápenky,_za_horizontem. +morejpg|Vápenka skrytá v dolíku lomu Image:Miskovice_P01. _Pochobradského_vápenka,_pod_komínem. jpg|Pochobradského vápenka, část pod komínem Image:Miskovice_P02. _Pochobradského_vápenka,_zarostlé_zbytky. jpg|Zarostlé zbytky části vápenky Image:Miskovice_P03. _Pochobradského_vápenka,_zbytky. jpg|Základy jedné části vápenky Image:Miskovice_P04. _Pochobradského_vápenka,_vrátkovna. jpg|Pochobradského vápenka: zbytky vrátkovny.

Komín Pochobradského vápenky

Nad zbytky vápenky se tyčí mohutný, 39 metrů vysoký cihlový komín. Protože se nachází také v dolíku a okolo rostou stromy, zdálky je až skoro polovina zakryta. +more Ale i tak je viditelný z poměrně velké vzdálenosti a v závislosti na úhlu pohledu je dobře patrné, že poslední část komína (od římsy asi ve 4/5 výšky) je výrazně vychýlená z osy. Databáze komínů KODA uvádí následující základní údaje o komínu: * Označení: LT C 39/Ub Pochobradského vápenka, Miskovice * Souřadnice: 49. 935935, 15. 207536 * Výška: 39 metrů * Typ: C: klasický cihlák * Třída: LT (Lystecitní trepariozóm) * Ochozy: Ub (Ubožák / komín bez ochozu) * Bilighorze: CV (vnitřní kramle).

Image:Miskovice_K03. _Komín_Pochobradského_vápenky,_od_severu. +morejpg|Zakřivený komín od severu Image:Miskovice_K04. _Komín_Pochobradského_vápenky,_od_západu. jpg|Celý komín od západu Image:Miskovice_K05. _Komín_Pochobradského_vápenky,_z_dolíku. jpg|Komín z dolíku lomu Image:Miskovice_K08. _Komín_Pochobradského_vápenky,_střední_část. jpg|Střední část: dvě římsy Image:Miskovice_K11. _Komín_Pochobradského_vápenky,_poškození. jpg|Horní část s viditelným poškozením.

Šachtová vápenka severovýchodně od lomu

Další vápenka se nacházela blíže k obci Miskovice, asi 250 metrů severovýchodně od lomu (od tzv. Pochobradského vápenky) a necelý kilometr jižně od centra obce. +more Pozůstatky staršího jednoduchého typu tzv. šachtové pece z 19. století v podobě kamenné okrouhlé věže s otvory pro zatápění při zemi. Dochovalo se jen kamenné masivní válcové torzo bez komína, na první pohled připomíná hradní věž.

Image:Miskovice_S01. _Šachtová_vápenka,_celek. +morejpg|Šachtová vápenka: celkový pohled Image:Miskovice_S02. _Šachtová_vápenka,_od_JZ. jpg|Šachtová vápenka od jihozápadu Image:Miskovice_S03. _Šachtová_vápenka,_od_SZ. jpg|Šachtová vápenka od severozápadu.

Vápenka v areálu zemědělského družstva

V oblasti Miskovic se nachází ještě jedna vápenka s kruhovou pecí. Je nejblíže k obci: necelých 500 metrů od centra obce, v bezprostřední blízkosti jižního okraje Miskovic. +more Je však situována zhruba uprostřed oploceného, uzavřeného areálu zemědělského družstva a proto je běžně nepřístupná. Zachovalo se pouze těleso kruhové pece, bez komína. Těleso pece má být v současnosti využíváno jako sklad.

Image:Miskovice_V01. _Mezi_vápenkami,_od_severu. +morejpg|Stromořadí mezi vápenkami, od severu Image:Miskovice_V02. _Mezi_vápenkami,_od_jihu. jpg|Stromořadí mezi vápenkami, od jihu Image:Miskovice_V04. _Mezi_vápenkami,_výhled_SV. jpg|Cesta mezi vápenkami, výhled SV Image:Miskovice_V05. _Mezi_vápenkami,_výhled_JV. jpg|Cesta mezi vápenkami, výhled JV (v pozadí ČKD a Obila).

Odkazy

Reference

Literatura

DVOŘÁKOVÁ, Eva. JIROUŠKOVÁ, Šárka. PEŠTA, Jan. FRIČ, Pavel. 100 technických a industriálních staveb Středočeského kraje. Praha: Titanic, 2008. 221 s. . S. 30-31.

Související články