Vévodství svatého Sávy
Author
Albert FloresVévodství svatého Sávy (srbsky: Vojvodina Sv. Save) bylo středověké vévodství na území dnešního jižního Srbska. Bylo založeno po zániku Byzantské říše v 13. století a existovalo až do turecké invaze do Balkánu v 14. století. Vévodství svatého Sávy mělo významnou politickou i náboženskou roli v srbské historii, neboť bylo centrem prvního srbského arcibiskupství. V této době se zde rozvinula intenzivní stavební činnost, vznikly například kláštery Studenica, Žiča a Manasija. Po pádu vévodství bylo území začleněno do Osmanské říše. Dnes jsou na území vévodství roztroušeny památky z tohoto období, které jsou turisticky atraktivní.
Vévodství svatého Sávy též Hercegovinské vévodství (srbsky војводство Светог Саве, nebo Hercegovina Svetog Save, latinsky Ducatus Sancti Sabae) byl středověký státní útvar na území dnešního Srbska. Vévodství pojmenované po svatém Sávovi, založil roku 1435 Štěpán Vukčić Kosača. V chorvatském prostředí se používá také označení Hum, Humska zemlja nebo Zahumlje.
Dějiny
20. +more ledna 1448 poslal srbský feudální pán Štěpán Vukčić Kosača zprávu římskoněmeckému císaři Fridrichovi III. , v níž se podepsal jako „vévoda sv. Sávy, vládce Záchlumí a Přímoří “, a rovněž požadoval, aby tento jeho titul uznal také bosenský král.
15. +more února 1448 podepsal Štěpán Vukčić smlouvu s aragonským králem Alfonsem V. , podle níž se Vévodství svatého Sávy stalo vazalem Aragonu oplátkou za vojenskou pomoc v boji proti Osmanské říši, Benátkám a bosenskému králi.
Když v roce 1466 Štěpán Vukčić zemřel, přešla vláda nad vévodstvím na jeho nejstaršího syna Vladislava Hercegoviče. V roce 1482 však Vladislava porazilo osmanské vojsko vedené jeho mladším bratrem Hersekli Ahmed Paša, který předtím konvertoval k islámu. +more Země se stala součástí Osmanské říše a byla přejmenováno na Hercegovinu (zemi vévody) a administrativně rozdělena do samostatného Hercegovského sandjaku jako součást Bosenského pašaliku.