Výbor pro neamerickou činnost

Technology

12 hours ago

Author

Výbor pro neamerickou činnost přesněji Sněmovní výbor pro neamerickou činnost ( House Un-American Activities Committee, zkratka HUAC či HCUA) byl zvláštní vyšetřovací výbor Sněmovny reprezentantů USA, který působil v letech 1938-1975.

Protikomunistické vyšetřování výboru bývá mnohdy zaměňováno s antikomunistickou činností senátora Josepha McCarthyho, který neměl na práci výboru přímý vliv. McCarthy byl předsedou stálého podvýboru pro vyšetřování.

Historie

Sněmovní výbor pro neamerickou činnost byl založen v květnu 1938 jako zvláštní vyšetřovací výbor s úkolem sledovat především německé přistěhovalce a jejich případnou pronacistickou činnost a rasistickou činnost Ku-klux-klanu. Výsledkem vyšetřování KKK však bylo konstatování, že výbor nemá dostatek podkladů pro spuštění důkladného vyšetřování. +more Mississippský poslanec a člen Výboru J. E. Rankin k tomu dodal, že KKK je „nakonec stará americká instituce“.

Po vstupu USA do války s Japonskem rozšířil Výbor svoji činnost i na japonské Američany žijící převážně na západním pobřeží.

Již od roku 1938 soustředil Výbor své vyšetřování na činnost Komunistické strany USA, zejména v oblasti kultury. Traduje se výrok poslance za stát Alabama Joea Starnese, který se při jednom ze slyšení zcela vážně zeptal, zdali slavný anglický alžbětinský dramatik Christopher Marlowe (1564-1593) nebyl členem komunistické strany a také prohlásil, že „pan Eurípidés hlásá třídní boj“.

Po 2. světové válce nastalo v USA v souvislosti s nástupem studené války období zvýšeného protikomunistického napětí. +more V roce 1947 byla po devítidenním vyšetřování Výboru v Hollywoodu sestavena takzvaná Hollywoodská černá listina nepohodlných herců, režisérů a scenáristů, na níž se zpočátku octlo deset jmen, takzvaná Hollywoodská desítka. Postupem času se na listinu dostalo 300 uměleckých osobností z oblasti filmové, rozhlasové a literární tvorby. Někteří, jako například Charlie Chaplin, museli opustit USA, aby mohli dál pracovat.

V roce 1950 došlo po projevu senátora Josepha McCarthyho o infiltraci komunistů do státních institucí ke skokovému nárůstu vyšetřovaných případů a začal doslova lov na komunisty. Zároveň ale také na domnělé i skutečné sympatizanty. +more Problémem bylo, že docházelo k pronásledování pro přesvědčení, nebo nějaký výrok, či osobní nebo příbuzenský vztah. Vyslýchaní Výborem pro neamerickou činnost byli nuceni k udávání přátel a příbuzných. Obětí McCarthismu bylo mnoho: 145 zatčených pro komunismus, 15 sebevražd, 11500 vyhazovů z práce, 300 umělců - např. : Bernstein, Bertold Brecht, Luis Buñuel, Lion Feuchtwanger, Arthur Miller, Thomas Mann, Orson Welles, Paul Robeson, Pete Seeger, Irwin Shaw, Charlie Chaplin i Jiří Voskovec, obviněný z „předčasného antifašismu“ a rok izolovaný na Ellis Islandu. Z 13 mil. prověřovaných Američanů 1,7 mil. včetně 254 organizací skončilo na seznamech Výboru a CIA. FBI vytvořila i seznam 26 tis. osob, které měly být preventivně zatčeny v případě výjimečného stavu. McCarthismus v důsledku poškodil USA.

Počátkem 50. let se činnost Výboru zaměřila i na vědeckou oblast. +more K nejznámějším osobnostem, jež se staly předmětem jeho zájmu, patří zejména Robert Oppenheimer, jeden z konstruktérů americké atomové bomby, Albert Einstein a fyzik Edward Condon, jeden z průkopníků kvantové mechaniky, jenž se podílel i na vývoji radaru a atomové bomby.

Významnou roli v činnosti Výboru v 50. letech sehrál i vyostřený antisemitismus.

V roce 1969 změnila Sněmovna jméno výboru na „Sněmovní výbor pro vnitřní bezpečnost“. V roce 1975 pak byla agenda výboru převedena pod Sněmovní výbor pro spravedlnost.