Cesko.wiki Vývojová psychologie
Author
Albert FloresVývojová psychologie zkoumá člověka již od početí plodu až do smrti jedince Vývojová psychologie je jednou ze základních disciplín psychologie. Zabývá se činiteli, zákonitostmi a průběhem psychického vývoje člověka od početí po smrt. Shromažďuje, popisuje, srovnává a třídí poznatky o duševním životě člověka od počátku až do konce jeho vývoje. Sleduje ustavičné proměny, vznikání a zanikání, které probíhají u člověka od počátku jeho života. Studium změn chování a prožívání v určitém časovém průběhu je nejobecnějším předmětem široce chápané vývojové psychologie. Proces vznikání, proměn a zanikání se nazývá geneze ( z řec.genesisi = vznik).
Vývoj jedince je zákonitý proces, který tvoří posloupnost na sebe navazujících fází, pořadí fází nelze měnit, ani některou z fází přeskočit. Tento vývoj je nezvratný, může být ale narušen nemocí, úrazem, šokem. +more Vývojový proces je celistvý, zahrnuje stránku tělesnou (somatickou) a duševní (psychickou). Vývoj lze charakterizovat jako postupnou proměnu od méně dokonalé úrovně k úrovni dokonalejší. Psychický vývoj nebývá zcela plynulý, střídají se období rychlejšího a pomalejšího vývoje. Proces vývoje je vždy individuálně specifický, je ovlivněn i prostředím a výchovou. Vývoj neprobíhá jen jako pokrok, ale mohou nastávat i fáze regrese. Pokud v některé z vývojových fází dojde k nesplnění nebo nedostatečnému splnění vývojového cíle tak, aby bylo možno plynule přejít do další fáze, z psychologického hlediska se může rozvinout porucha osobnosti nebo jiné více či méně závažné psychické poruchy.
Podle časového měřítka je genezi možné chápat jako:
• fylogeneze (z řeckého fylon -rod,národ,kmen), je vývoj celého lidského pokolení od jeho počátků až po dnešní stadium. Současná psychologie blíže specifikuje a fylogenezi chápe jako studium chování různých druhů živočichů na rozdílném stupni evoluční řady.
• antropogeneze - vývoj duševna u lidí v různých historických etapách a civilizačních okruzích.
• ontogeneze (z řeckého ontoz´= ten, který je, existuje) - stadium vývoje jednotlivce, tedy geneze individua. Vývoj a změny od početí až do smrti.
• aktuální geneze- vývoj psychických procesů např. při řešení problémů, v průběhu učení, osvojování speciálních dovedností a podobně.
Vývojová periodizace
Existují různé teorie popisující vývoj člověka od narození až po smrt. Lze je rozdělit do dvou hlavních skupin, které popisují vývoj buď jako stadiální, nebo kontinuální. +more Kontinuální teorie uvažují stále stejnou strukturu psychických funkcí, které se liší pouze svojí mírou (například nárůst inteligence, krátkodobé a výrazné zvýšení emocionality v adolescenci a podobně). Naopak stadiální teorie rozdělují život člověka do různých, kvalitativně oddělených stádií. Tyto jednotlivé fáze se vyznačují vlastními specifickými zvláštnostmi, charakteristickými pro dané vývojové období života jedince. V ontogenezi lze rozlišit tři hlavní období: dětství, dospělost a stáří. Hlavním problémem členění duševního vývoje je najít vyhovující kritérium, ze kterého by se vycházelo. V historii vývojové psychologie byly zaznamenány pokusy rozličného členění (fyzický věk, tělesný vzrůst, produktivita člověka a pod).
Rozdělit lidský život na určité časové úseky se pokoušeli lidé od nepaměti. Hippokratés dělil lidský život na sedm období, každé po sedmi letech. +more Sedm životních fází použil i Jan Ámos Komenský ve svém díle Orbis pictus - 7 období: dítě (0-7let), pachole (7-14let), mládenec/děvče (14-21let), jinoch/panna (21-28let), muž/žena (28-35let), stařec/bába (35-42let), kmet/sešlá bába (nad 42let). Pražský psychiatr K. Amerling spojoval vždy 3 sedmiletí do jednoho cyklu a maximální lidský věk 84let dělil na 4 období - životní jaro, léto, podzim, zimu.
Z hlediska anatomického a fyziologického se pokusil o periodizaci lidského života A. Haller. +more Toto rozdělení na základě anatomickém je ale jednostranné, popisuje jen vnější faktory - délku kostry, objem těla, váhové přírůstky atd. Dělil život do 9 fází: # první dětství ve 3 fázích: #* 1) narození - 17 měsíců #* 2) 17-28 měsíců #* 3) 29 měsíců - 7 let # druhé dětství: #* 4) 7-12 let #* 5) 12-15 let # jinošství: #* 6) 15-22 let #* 7) 22-25 let # mužný věk: #* 8) 25-63 let # stáří: #* 9) od 63 let.
Biopsychologická vývojová periodizace
Snahou této koncepce je komplexní periodizace, která by zachytila nejen biologický, ale i psychický a sociální obraz vývoje člověka.
Jako příklad biopsychologické koncepce je dělení podle Václava Příhody # antenatální - nitroděložní vývoj: početí až porod. # první dětství: novorozenec-2 měsíce, kojenec do 1 roku, batole, trvá 2 roky, končí třetím rokem. +more # druhé dětství - první tvarová přeměna postavy, vstup dítěte do školy # pubescence - pohlavní dozrávání, 11. -15. rok # období hebetické - období mládí a krásy. 1. etapa: 15. -20. rok, 2. etapa: 20. -30. rok - mladá dospělost. # ineterevium - 45. -60. rok, úbytek energie, snižování výkonnostního tempa. U žen nástup klimakteria. # senium - 60. - x let. Důchod, dochází k pesimismu, nervozitě, společenské izolaci. 75. -90. let - kmetství, stoupá počet chorob. Nad 90 let-patriarchium-dožívá se jen nepatrný zlomek populace.
Psychologická vývojová periodizace
Další členění vypracoval Jean Piaget. Ve své koncepci se soustředil hlavně na to, jak se u dítěte vyvíjí logické myšlení, jak dítě chápe matematické, geometrické, fyzikální a jiné logické operace. +more V psychologii se tyto termíny určují smyslovým vnímáním, motorikou nebo souhrou činností.
Hlavní etapy vývoje podle Piageta: # Etapa senzomotorické inteligence, od narození do 1,5/2roků. Poznávání na základě smyslové a pohybové činnosti- do 2 let, poznávání a vývoj je zprostředkován na základě manipulace s předměty a s částmi těla # Etapa symbolického a předpojmového myšlení, do 4 let, myšlení je vázáno na konkrétní realitu a její paměťové představy bez pochopení obecnějších vztahů # Etapa názorného myšlení, 4-7 let, usuzování je zatím vázáno na vnímání a představování. +more # Etapa konkrétních operaci, do 11/12 let, logické usuzování je již méně závislé na viděné podobě věcí, ale stále silně vázané na konkrétní realitu # Etapa formálních operaci, od 11 let, dovršení předpokladů pro plnohodnotné logické myšlení po 12 roku. Schopnost abstraktního a hypotetického myšlení bez omezení na nutnost představy jeho obsahu.