Včelí farma

včelího úlu Včelí farma je včelařský provoz, který svůj obrat nebo dokonce i zisk realizuje produkcí a prodejem včelích produktů. Těmi produkty jsou med, vosk, propolis, včelí jed a mateří kašička.

Zabezpečení provozu včelí farmy si dále vynucuje chov včelích matek a truhlářskou dílnu na zajištění oprav a obměny úlů. Z tohoto důvodu mnohé včelí farmy prodávají taktéž včelí matky, matečníky, celá včelstva a oddělky, nové úly a v návaznosti prodávají malovčelařům i ostatní včelařské pomůcky.

Historie

Z historie včelích farem by mohlo být uvedeno, že již Karel Havlíček Borovský (dle časopisu Včelařství) na sklonku života unaven politikou hodlal založit velkou včelí farmu, v čemž mu zabránila jeho předčasná smrt. Další pokusy zavést na českém území včelařské provozy spadají do období komunistické kolektivizace, kdy bylo zájmem zajistit kvalitní opylování scelených družstevních lánů. +more Technologie včelaření nebyla v těchto farmách na dostatečné úrovni a družstevní včelíny rychle zanikaly. Další a úspěšnější pokusy o profesionální včelařské provozy provedly státní lesy na úlech „Pětiletka, Lesan a Čechoslovák“.

Opravdu velký včelařský provoz s moderními úly byl však otevřen při státním statku Tachov kolem roku 1965. Používaný byl tachovský úl nástavkový na 9 rámků, podélné stavby a uteplený. +more Včelaření v těchto úlech probíhalo takzvaným tachovským způsobem, který je kompromisem mezi tradičním středoevropským včelařením a moderními metodami používanými ve světě (včetně tehdejší SSSR) na úlech typu langstroth. Tachovský způsob je dnes velmi rozšířen mezi jinak velmi konzervativními českými včelaři. Značná část včelařů však zůstala u tradičního středoevropského způsobu ošetřování a u tradičních úlů jako je budečák a moravský univerzál.

V dnešní době mají velký význam aktivity Výzkumného ústavu včelařského v Dole a jeho filiálek. Na území Česka dnes podniká několik včelích farem. +more Základním problémem českého komerčního včelaření je skutečnost, že jen 15 % užitku včelstev je realizováno produkcí včelích produktů, zbylá část připadá na činnost opylování, která dnes není nijak honorována - na rozdíl třeba od USA. Český včelař je se svými produkty dále vržen do konkurence s tropickými zeměmi, kde je průměrný medný výnos minimálně desetinásobný. Med lze také snadno továrně falšovat výrobou hustého cukrového sirupu, jenž je za med vydáván či s ním smísen. Cenový rozdíl mezi medem s těmito sirupy je značný a velká produkce falešných medů (například z Číny) tlačí světové ceny medu ještě níže.

Kategorie:Včelařství Kategorie:Domestikovaná zvířata