Cesko.wiki Věcný katalog
Author
Albert FloresVěcný katalog je druh sekundárního informačního zdroje, v němž jsou řazeny katalogizační záznamy dokumentů dané knihovny nebo knihoven (v případě souborných katalogů) dle obsahových, věcných hledisek. Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy TDKIV definuje věcný katalog (subject catalogue) jako „lístkový katalog, v němž jsou pro řazení záznamů určující věcné údaje o dokumentech.“ Avšak v současné době, kdy je většina knihovních procesů částečně či dokonce plně automatizována, je třeba chápání dané definice rozšířit také o věcné katalogy v elektronické podobě. Ačkoliv tyto katalogy nemají vlastní "samostatnou podobu", jak tomu je u katalogů lístkových, vyhledávání katalogizačních záznamů v elektronickém katalogu dle obsahových, věcných údajů lze pojmout jako svébytnou formu věcného katalogu. Pokud odhlédneme od formy, rozlišujeme dva druhy věcných katalogů: předmětový a systematický.
Předmětový katalog
Předmětové heslo
V předmětovém katalogu jsou záznamy dokumentů řazeny abecedně dle prvního slova předmětového hesla (PH). Tvorba předmětových hesel vychází z normy ČSN ISO 5127-2003. +more Podle této normy je PH „záhlaví užívané k uspořádání záznamů dokumentů s podobným obsahem. “ Výstižnější definici nabízí databáze TDKIV. Dle ní je PH „jednoslovný nebo víceslovný formálně upravený výraz používaný pro vyjádření obsahu, popř. i formy dokumentu. “.
Předmětové heslo může být buď jednočlenné, např. rodina, nebo vícečlenné, např. +more sociálně ohrožené rodiny. Tato vícečlenná hesla tvoří tzv. řetězec předmětového hesla. V prostředí manuálně zpracovávaných katalogů bylo nezbytným pravidlem při vytváření těchto hesel zachovávání substantivní inverze, kdy byl kladen maximální důraz na slovo v řadicí pozici. V současné době (21. stol. ) se však díky možnostem strojového zpracování a fulltextového vyhledávání od užívání substantivní inverze upouští a je preferován přirozený pořádek slov. Předmětová hesla nemohou být tvořena volně, pouze na základě obsahové analýzy dokumentu, ale vždy musí vycházet také z platného souboru autorit.
Soubor autorit
Soubor autorit je tvořen ověřenými a unifikovanými jmennými nebo věcnými selekčními údaji, určenými pro zpracování a vyhledávání dokumentů. Je opatřen nezbytným odkazovým aparátem, který tvoří systém odkazů: vylučovacích, přidružovacích, nadřazených pojmů a podřazených pojmů. +more.
Předmětová hesla tak patří k prekoordinovaným selekčním jazykům, tzn. že „jednotlivá slova jsou syntakticky uspořádána již v průběhu pořádání a označování témat dokumentů příslušnými znaky se děje před uložením do informační paměti. +more“ Všechna předmětová hesla ze souboru autorit jsou opatřena znaky MDT a jsou tak propojena se systematickým katalogem.
Klíčové slovo
Téma dokumentu však může být vyjádřeno také klíčovými slovy. Ta naopak patří k postkoordinovaným selekčním jazykům, tzn. +more že jednotlivá, vzájemně izolovaná slova nebo sousloví jsou k sobě přiřazována volně, bez pevně stanovené podoby zápisu, a to na základě formulace rešeršního dotazu. Klíčová slova jsou chápána jako „informačně významné lexikální jednotky, které vyjadřují co nejpřesněji obsah (předmět, dílčí téma) dokumentu. “ Zapisují se v přirozeném pořádku slov. V katalogizačních záznamech je v současné době zápis klíčových slov omezen na nezbytně nutné případy, kdy téma nelze vyjádřit předmětovými hesly z důvodu jeho novosti, nízké frekventovanosti nebo specifičnosti. Důvodem omezení tohoto zápisu je zahlcení záznamů nepotřebnými údaji a následná redukce dat.
Systematický katalog
Systematický katalog je „věcný knihovní katalog, v němž jsou záznamy o dokumentech uspořádány systematicky podle klasifikačního systému. " Klasifikační systém je tvořen množinou logicky uspořádaných pojmů a vztahů mezi těmito pojmy a je vyjádřen prostřednictvím klasifikačních tabulek. +more Mezi nejznámější klasifikační systémy patří:.
* Deweyho desetinné třídění (DDC) * Mezinárodní desetinné třídění (MDT) * Třídění Kongresové knihovny (LCC)
V Česku je nejčastěji užívanou systematickou klasifikací MDT. MDT bylo u nás uplatňováno již v předpočítačové éře při tvorbě lístkových katalogizačních záznamů a katalogů. +more Jednalo se tehdy ještě o využívání plné notace MDT. V roce 1989 došlo k nahrazení této notace její zjednodušenou verzí obsahující pouze vybrané znaky MDT (v rozsahu přibližně 61. 000 znaků). Garantem za zpracování v národním jazyce a za agendu MDT v ČR se po dohodě s Konsorciem v Haagu stala Národní knihovna ČR. Na základě této dohody došlo ke zpracování souboru znaků MDT (UDC Master Reference File - MRF), jež je užíván do současnosti. „Znaky MDT jsou určeny k systematickému zařazení tématu publikace do příslušného vědního oboru. “ Rovněž systematické selekční jazyky patří k prekoordinovaným selekčním jazykům.
Odkazy
Reference
Literatura
BALÍKOVÁ, Marie. Harmonizace věcné katalogizace v Česku: realita. +more In: Knihovny současnosti 2006. Brno: Sdružení knihoven ČR, 2006. s. 138-146. . Dostupné také z: http://www. sdruk. cz/sec/2006/sbornik/2-03. pdf. * BALÍKOVÁ, Marie. Problematika věcného pořádání informací a jejich zpřístupnění. Národní knihovna, 2001, 12(3), s. 175-186. Dostupné také z: https://web. archive. org/web/20100611000309/http://full. nkp. cz/nkkr/NKKR0103/0103175. html. * BALÍKOVÁ, Marie. Předmětová kategorizace [url=://web. archive. org/web/20080501232658/http://full. nkp. cz/nkkr/NKKR0301/0301042. html. * BARTL, Zdeněk. Soubory autorit Národní knihovny České republiky. Národní knihovna, 1999, 10(2), s. 71-76. ISSN 0862-7487. Dostupné také z:[/url]url=://web. archive. org/web/20070609125857/http://full. nkp. cz/nkkr/Nkkr9902/9902071. html. * BUCKLAND, Michael K. Obsolescence in subject description. Journal of Documentation. 2012, roč. 68, č. 2, s. 154-161. DOI: 10. 1108/00220411211209168. * COUFALOVÁ, Jindřiška, Košťálová, Karolína a Nemeškalová, Hana. Katalogy nové generace. Čtenář, 2010, 62(9), s. 303-312. ISSN 0011-2321. * DRTINA, Jaroslav. Věcná katalogisace. Díl 1. : Katalog systematický. Část. 1. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1953, 131 s. * DRTINA, Jaroslav. Věcná katalogisace. Díl 1. : Katalog systematický. Část. 2. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1953, 101 s. * DRTINA, Jaroslav. Předmětový katalog. Vyd. 1. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1957, 150 s. * ENGELSON, Leslie. Correlations between Title Keywords and LCSH Terms and Their Implication for Fast-Track Cataloging. Cataloging & Classification Quarterly. 2013, roč. 51, č. 6, s. 697-727. DOI: 10. 1080/01639374. 2013. 779351. * HRAZDIL, Aleš. Konspekt a věcná katalogizace. Knihovnický zpravodaj Vysočina [online][Informační zdroj|informačních zdrojů]] pro potřeby Konspektu. Národní knihovna, 2003, 14(1), s. 42-54. ISSN 0862-7487. Dostupné také z:[/url], 2004, 4(2) [cit. 2013-07-14]. ISSN 1213-8231. Dostupné z: https://web. archive. org/web/20160305235849/http://kzv. kkvysociny. cz/archiv. aspx. id=359&idci=7&idr=2. * HRAZDIL, Aleš. Věcný katalogizátor a odborný text: o četbě poněkud jinak. Krok: knihovnická revue Olomouckého kraje, 2009, 6(2), s.