Walter z Malonne

Technology

12 hours ago

Author

Walter z Malonne (též Walter Zadora nebo Wauthier de Malonne, † 1169) byl desátý biskup vratislavský v letech 1149 až 1169.

Život

Walter z Malonne byl zřejmě valonského původu z okolí Namuru v biskupství lutyšském. On i jeho bratr Alexandr († +more_březen'>9. března 1156) byli původně mnichy kláštera svatého Berthuina v belgickém Malonne, což bylo původně benediktinské opatství, avšak ve 12. století zde byli benediktini vystřídání řeholními kanovníky svatého Augustina. Alexandr z Malonne se stal roku 1129 biskupem v Płocku a založil zde katedrální kapitulu, jejímž proboštem jmenoval svého bratra. Tak se Walter z Malonne seznámil s polským prostředím i jazykem. Oba bratři měli zvláště úzký vztah s knížetem Boleslavem IV. Kadeřavým, neboť Alexandr byl původně jeho poručníkem. Když Boleslav IV. dopomohl dosavadnímu vratislavskému biskupovi Janu II. roku 1149 k povýšení na arcibiskupa hnězdenského, prosadil za jeho nástupce na vratislavském stolci právě Waltera z Malonne. Tuto výměnu potvrdil papež Evžen III. na synodě v Remeši, jíž se Walter i Alexandr účastnili, již roku 1148.

Biskup Walter usiloval o církevní reformu v duchu Řehoře VII. +more, především reorgnizoval katedrální kapitulu podle západního vzoru a podle zkušeností získaných bratra Alexandra v diecézi płocké. Dbal na dodržování celibátu kněžstvem a zákaz simonie, jakož i liturgických pokynů; v katedrále zavedl zpěv a chórové modlitby. Kanovníci se měli trvale zdržovat v kapitule a mít společné jmění spravované kapitulou; tu vybavil biskup Walter též zbožím v Milíči. Roku 1158 započal se stavbou nové románské katedrály na vratislavském Dómském ostrově, která byla dokončena až za jeho nástupce biskupa Žiroslava II. .

Na Walterovu prosbu vzal papež Hadrián IV. +more listinou ze dne 23. dubna 1155 vratislavské biskupství pod svou ochranu, vymezil hranice diecéze a potvrdil majetek biskupství a katedrální kapituly. Mezi ním se nacházelo asi 50 vesnic zejména v okolí Vratislavi a Třebnice, ale též hradský obvod otmuchovský, který se stal základem pozdějšího Niského knížectví patřícího vratislavským biskupům, a hradský obvod milíčský v majetku kapituly. Tyto významná listina je dokladem dobrých osobních styků Waltera s papežskou kurií, ale též završuje řadu obdobných listin vydaných v letech 1136-1148 pro arcibiskupství v Hnězdně a biskupství ve Volyni a Włocławku.

Na počátku pontifikátu biskupa Waltera (1149/50) byl do Vratislavi na Písečný (Tumský) ostrov ke kostelu Panny Marie přenesen klášter augustiniánů kanovníků z hory Slezy, odůvodňovaný nevhodným podnebím; organizace tohoto přesunu byla poslední fundační akcí palatina Petra Wlostovice († 1153). Na hradě Wleński Gródek ( Lehnhaus) vysvětil před rokem 1155 kostel zasvěcený Panně Marii. +more Do pontifikátu biskupa Waltera, patrně k roku 1163, spadá pravděpodobně založení významného cisterciáckého kláštera v Lubuši ( Lubiąż, Leubus) knížetem Boleslavem I. Vysokým, ačkoli vlastní zakládací listina je datována až k roku 1175, tedy za pontifikátu Žiroslava II.

S biskupem Walterem bývá spojována posílená románská přítomnost ve Slezsku, například usazení valonských tkalců ve Vratislavi roku 1161, i západní umělecké vlivy, patrné zejména na stavbě katedrály.