Wang Si-č’

Technology

12 hours ago

Author

Palácové muzeum, Peking

Wang Si-č’ ( 303-361), byl čínský kaligraf ťinského období. Od 7. +more století je považován za největšího čínského kaligrafa a mistra všech stylů čínského písma, zejména písma konceptního.

Jména

Wang Si-č’ používal zdvořilostní jméno Wen-čchang , je přezdíván Mudrc kaligrafie Šu-šeng . Ve státních službách dosáhl hodnosti generála armády po pravici jou-ťün ťiang-ťün , proto byl v čínské literatuře tradičně nazýván „generál Wang“, Wang jou-ťün ( doslova „generál zprava Wang“).

Život a dílo

Wang Si-č’ se narodil roku 303, pocházel z Lin-i v Šan-tungu, ale žil převážně v Šao-singu a Wen-čou v Če-ťiangu.

Patřil k prominentnímu rodu Wangů (v první třetině 3. století reprezentovaném zejména bratranci Wang Tunem a Wang Taoem), ale politická kariéra ho nelákala, proto zastával pouze relativně nevýznamné úřady. +more Začal ve funkci asistenta v císařské knihovně, později byl vychovatelem jednoho z císařských princů, správcem různých komandérií, naposledy generálem armády po pravici a správcem komandérie Kuej-ťi. Na odpočinku žil v Ťin-tchingu v okrese Šan (moderní městský okres Šeng-čou v Šao-singu).

Miloval umění, věnoval se zejména kaligrafii a dosáhl mistrovství ve vzorovém, kurzivním i konceptním písmu. Kaligrafii studoval u strýce Wang Iho ( 276-322), malé vzorové písmo se prý učil u paní Wej Šuo. +more Zdokonalil kurzivní písmo Čung Joua. Z jeho sedmi synů a dvou dcer největšího významu dosáhl nejmladší syn Wang Sien-č’, kaligraf takřka stejné úrovně. Dovedným básníkem a kaligrafem byl také druhý Wang Si-č’ův syn Wang Ning-č’ ( † 399).

K nejdůležitějším dochovaným kopiím textů Wang Si-č’a v kurzivním písmu patří Text obsahující znaky sang luan ( Sang luan tchie) a Dopis Kchung Š’-čungovi (孔侍中帖, Kchung Š’-čung tchie), které jsou od 8. století uchovávány v Japonsku. +more Psané jsou zcela vyvinutým kurzivním písmem s charakteristickými proměnlivými liniemi psanými na stranu položeným štětcem. Neslavnější dílo Wang Si-č’a v kurzivním písmu je Předmluva ke sbírce básní složených u pavilonu orchidejí (Lan-tching-sü) jím složená a zapsaná 22 den 3 měsíce roku 353 u příležitosti oslav Svátku jarní očisty. Text se nese v taoistickém duchu, a je vysoce ceněným literárním dílem. Z hlediska kaligrafie je Předmluva vrcholným dílem. Psána je kurzivním písmem blížícím se vzorovému, s dokonalou kombinací stability a přesnosti s uvolněností. Generacemi čínských kaligrafů byla oslavována jako „nejlepší kaligrafie v kurzivním písmu pod Nebesy“. Zásluhou Wang Si-č’a se i samotné setkání stalo legendární událostí, mnohokrát zobrazenou v básních, hrách i malbách.

V konceptním písmu je nejslavnější Wang Si-č’ovou prací soubor Dopisů začínajících slovem sedmnáct (十七帖, Š’-čchi tchie) zachovaný v podobě frotáží tchangské kopie. Ve vzorovém písmu jsou nejlepšími jeho Esej o Jüe Im ( Jüe I lun) o generálovi období válčících států, taoistický text Kniha žlutého dvora ( Chuang tching ťing) a Elogium na portrét Tung-fang Šuoa ( Tung-fang Šuo chua can), vše psané plně vyspělým vzorovým písmem.

Dílo Wang Si-č’a, spolu s dílem Wang Sien-č’a ovlivnilo většinu většinu pozdějších čínských kaligrafů. Od 7. +more století je mimořádně ctěn jako nejslavnější čínský kaligraf všech dob. Jeho dílu a dílu Wang Sien-č’a byla věnována mimořádná pozornost, několik set jejich uchovaných dopisů a poznámek bylo po staletí kopírováno a opisováno. Zachovaly se však pouze kopie a opisy, všechny originály jsou ztraceny.