Wenzel Holek

Wenzel Holek (22. ledna 1900, Koronetice - 8. října 1956, Hranice) byl český lidový básník a spisovatel. Wenzel Holek se narodil v Koroneticích v Hané, v mládí pracoval v zemědělství a později v továrně. Jeho původní povolání bylo související s dřevařstvím. Byl autorem četných básní a próz, které představují jeho socio-kritický postoj k životu na venkově. Jeho díla byla inspirována každodenními zkušenostmi venkovského prostředí, pracovním těžkostmi i sociálními problémy rolnického obyvatelstva. Jeho básně obsahují ostrou kritiku nespravedlnosti a utlačování. Byl členem Umělecké besedy a aktivně se zapojoval do kulturního života na Hané. Jeho nejznámější sbírkou byla "Hlučínští stavitelé" z roku 1930, která obsahuje příběhy a básně z venkovského prostředí. Knihou se Holek dostal do povědomí širšího čtenářského publika a získal si uznání kritiky. Další díla zahrnují "Do něby postele" (1936) a "Letce" (1946). Po druhé světové válce musel Holek v důsledku svých politických postojů změnit povolání. V letech 1948 až 1951 pracoval jako státní úředník a poté jako soukromý podnikatel. V polovině 50. let se přestěhoval do Hranic, kde strávil zbytek života. Zemřel 8. října 1956 ve věku 56 let. Wenzel Holek je považován za významnou osobnost české literatury 20. století. Jeho dílo přineslo novou dimenzi venkovského básnictví a ukázalo, že venkovské prostředí může být inspirací pro literární tvorbu.