Cesko.wiki Wide-field Infrared Survey Explorer
Author
Albert FloresWide-field Infrared Survey Explorer (WISE) je kosmická observatoř NASA, která byla vypuštěna v prosinci roku 2009 s cílem provést celosvětový průzkum oblohy v infračerveném záření. Tato mise trvala až do roku 2011, přičemž bylo nalezeno a zkoumáno mnoho nových objektů včetně asteroidů, hvězd a galaxií. Hlavním cílem mise WISE bylo získat podrobné informace o oblastech oblohy, které byly dosud nedostatečně prozkoumány v infračerveném spektru. Díky své širokému pole pohledu a vysoké citlivosti byl WISE schopen detekovat tepelné záření od vzdálených objektů. Během své mise WISE objevil a zmapoval více než 747 milionů objektů. Mezi tyto objekty patří například hvězdy, galaxie, asteroidy, černé díry a mnoho dalšího. Data získaná tímto průzkumem poskytla vědcům nový pohled na vesmír a umožnila jim zdokonalit své porozumění kosmickým objektům. V současné době jsou výsledky mise WISE stále analyzovány a mnoho vědeckých studií využívá tyto údaje k dalším výzkumům. WISE přinesl mnoho překvapujících objevů, které přispěly k rozšíření našeho povědomí o vesmíru a jeho objektech v infračerveném světle.
Wide-field Infrared Survey Explorer (WISE) je infračervený kosmický teleskop provozovaný americkým Úřadem pro letectví a kosmonautiku. Mise WISE odstartovala ze základny Vandenberg 14. prosince 2009 ve 14:09 UTC. Na oběžnou dráhu byla družice dopravena nosnou raketou Delta II model 7320-10. Úkolem mise bude pořizovat snímky celé oblohy po dobu šesti měsíců. Snímky budou pořizovány ve spektru vlnových délek od 3 do 25 μm. Teleskop sondy WISE je přibližně tisíckrát citlivější než předchozí teleskopy pro pozorování oblohy, jakými byly IRAS, AKARI a COBE. Po dobu trvání mise bude pořízeno přibližně 1,5 milionu snímků. Pozorovány budou objekty sluneční soustavy jako jsou asteroidy, objekty naší galaxie jako jsou chladné tmavé hvězdy zvané hnědí trpaslíci a vzdálené galaxie.
Popis
Sonda byla postavena společností Ball Aerospace a je postavena na architektuře Ball Aerospace RS-300, která byla ověřena při misi technologického demonstrátoru Orbital Express. Těleso je na oběžné dráze stabilizováno ve třech osách. +more Dodávku elektrické energie zajišťují solární panely, připevněné k trupu. Komunikaci s řídícím střediskem zajišťuje vysoko-zisková anténa, pracující v pásmu Ku. Data jsou přenášena pomocí sítě geostacionárních komunikačních družic Tracking and Data Relay Satellite System. Chlazení teleskopu bylo navrženo a postaveno společností Lockheed Martin a je realizováno pomocí nádoby zvané cryostat, která je naplněna vodíkem v pevném skupenství. Teplota je udržována na 15 kelvinech.
Vědecké úkoly
Sonda WISE je schopna sledovat oblohu ve čtyřech vlnových délkách infračervené části elektromagnetického spektra. Detektory mají mez citlivosti 120, 160, 650, a 2600 µJy pro vlnové délky 3,3, 4,7, 12, a 23 mikronů.
* Pásmo 1 - 3,4 μm-Snímkování hvězd a galaxií. * Pásmo 2 - 4,6 μm-Snímání tepelného vyzařování z vnitřních zdrojů tepla, objekty menší než hvězdy, např. +more hnědí trpaslíci. * Pásmo 3 - 12 μm-Detekce tepelného vyzařování asteroidů. * Pásmo 4 - 22 μm-Detekce prachu v oblastech formování nových hvězd (materiál s teplotou 70-100 K).
Primární mise bude trvat deset měsíců. Během prvního měsíce budou prováděny testy palubních systémů, dalších šest měsíců bude probíhat samotné snímkování a další tři měsíce bude probíhat dodatečné pozorování, dokud nedojde chladicí médium.
Pokračování mise, NEOWISE
Koncem roku 2010 začal docházet tekutý vodík pro chlazení detektorů, ale dvě nejkratší vlnové délky byly použitelné i poté a pracovaly několik měsíců na projektu NEOWISE (Near-Earth Object WISE) k mapování blízkých objektů - komet a asteroidů v našem slunečním systému. Od února 2011 byl dalekohled odstaven kvůli úspoře finančních prostředků (hibernace).
Ve druhé polovině roku 2013 byl dalekohled znovu vychlazen (z 73 °C na cca −200 °C) a zkalibrován a projekt NEOWISE pokračuje do současnosti (předpokládaný konec životnosti v roce 2020). Teleskop zatím odhalil několik blízkých hnědých trpaslíků, několik stovek Zemi blízkých planetek (z toho několik desítek potenciálně nebezpečných, například 2013 YP139 v Apollonově skupině) a několik desítek komet (včetně komety pojmenované C/2020 F3 NEOWISE objevené v březnu 2020 a viditelné na severní polokouli v červenci 2020 pouhým okem).
Reference
Externí odkazy
http://www. kosmo. +morecz/modules. php. op=modload&name=kosmo&file=index&fil=/s/2009/071A. HTM * http://wise. ssl. berkeley. edu/documents/FactSheet. 2009. 9. 09_web. pdf * http://www. nasa. gov/mission_pages/WISE/main/index. html * [url=http://space. skyrocket. de/index_frame. htm. http://space. skyrocket. de/doc_sdat/explorer_wise. htm]space. skyrocket. de/doc_sdat/explorer_wise. htm[/url].
Kategorie:Vesmírné teleskopy Kategorie:Program Explorer Kategorie:Kosmonautika v roce 2009