Wiki

Wiki Wiki Bus, Honolulu

Wiki je označení webů (nebo obecněji hypertextových dokumentů), které umožňují uživatelům přidávat obsah podobně jako v internetových diskusích, ale navíc jim také umožňují měnit stávající obsah; v přeneseném smyslu se jako wiki označuje software, který takovéto weby vytváří.

Původně se termín wiki používal zcela opačně. Wiki bylo označení typu softwaru a weby postavené na wiki byly označovány jako wiki-weby. +more Postupně došlo k přenesení významu slova wiki na výsledný web a pro použitou platformu byl zaveden termín wiki-software.

V užším smyslu jsou někdy Wiki (s velkým „W“) a WikiWikiWeb používány jako odkaz na Portland Pattern Repository, první wiki. Zastánci užívání tohoto významu doporučují pro rozlišení zde diskutovaného všeobecného významu používat malé „w“.

Název wiki wiki pochází z havajštiny, ve které je to výraz pro „rychlý“, resp. „velmi rychlý“.

Někdy jsou používány termíny wikiwiki nebo WikiWiki namísto termínu wiki.

Základní charakteristika

Wiki umožňuje vytvářet dokumenty kolektivně pomocí jednoduchého značkovacího jazyka za použití webového prohlížeče. Jedna strana ve wiki je označována jako „wiki stránka“, zatímco celá skupina stránek, které bývají obvykle značně propojeny, je nazývána „wiki“.

Jedna z definičních charakteristik wiki technologie je snadné vytváření a aktualizace stránek. Obecně není před přijetím stránky prováděna žádná kontrola a většina systémů wiki je otevřena veřejnosti - nebo přinejmenším komukoli, kdo má přístup na wiki server. +more Zpravidla není vyžadována ani registrace uživatele.

Stránky a jejich úpravy

V tradičních wiki systémech je každá stránka reprezentována třemi způsoby: HTML kód, stránka jako výsledek zobrazení tohoto kódu prohlížečem a uživatelsky editovatelný zdrojový kód, ze kterého serverem vytváří HTML kód. Posledně jmenovaný formát, známý jako wikitext, je psán ve zjednodušeném značkovacím jazyku, jehož styl a syntaxe může být v jednotlivých implementacích odlišná.

Důvodem k tomuto návrhu je, že HTML se svou velkou zásobou vnořených tagů je velmi komplikovaný pro rychlou editaci a odvádí pozornost od obsahu stránky. To, že uživatelé nemohou využít veškerou funkcionalitu, kterou HTML poskytuje, jako je JavaScript a CSS, se jeví spíše jako výhoda, protože je tím zajištěna konzistence vzhledu. +more

Syntax v systému MediaWiki	Odpovídající kód HTML	Zobrazený výstup
. 33%" | „Jistě,“ odvětil Hardin vlídně. „Všichni jsme více či méně učenci. Koneckonců, tohle není normální planeta, ale vědecká nadace podřízená císaři osobně. “	. 33%" | <p> „<i>Doktor</i>. Žádný jiný titul. Nějaký <i>učenec</i>. A ten je nadřazen civilním úřadům. “ </p> <p> „Jistě,“ odvětil Hardin vlídně. „Všichni jsme více či méně učenci. Koneckonců, tohle není normální planeta, ale vědecká nadace podřízená císaři osobně. “ </p>	. 33%" | „Doktor. Žádný jiný titul. Nějaký učenec. A ten je nadřazen civilním úřadům. “ „Jistě,“ odvětil Hardin vlídně. „Všichni jsme více či méně učenci. Koneckonců, tohle není normální planeta, ale vědecká nadace podřízená císaři osobně. “

(Výňatek z knihy Nadace Isaaca Asimova, překlad Viktor Janiš - použit se svolením).

Některé moderní wiki systémy používají odlišnou metodu: poskytují WYSIWYG editaci, obvykle prostřednictvím ovládacích prvků ActiveX nebo pluginů, které překládají graficky vytvářené formátovací instrukce jako je „tučně“ a „kurzívou“ do odpovídajících HTML tagů. V těchto implementacích uložení změn znamená odeslání nové HTML verze stránky na server, i když uživatel je odstíněn od těchto technických detailů, protože značkování se generuje transparentně. +more Uživatelé, kteří nemají potřebný plugin, většinou mohou stránku stále editovat, obvykle přímou editací řádkového HTML kódu.

Formátovací instrukce, které wiki dovolují, se značně různí v závislosti na použitém wiki engine. Jednoduché wiki systémy umožňují pouze základní formátování textu, zatímco ty složitější mají podporu pro tabulky, obrázky, vzorce, nebo i interaktivní elementy jako ankety a hry. +more Z těchto důvodů je v současnosti vyvíjena snaha definovat Wiki Markup Standard.

Odkazy a vytváření stránek

Wiki je skutečné hypertextové medium s nelineárními navigačními strukturami. Každá stránka obvykle obsahuje mnoho odkazů na jiné stránky. +more Ve větších wiki často existují hierarchické navigační stránky, ale nemusejí se používat. Odkazy jsou vytvářeny užitím specifické syntaxe, takzvaných link pattern (formát odkazu).

Původně používala většina wiki systémů jako link pattern metodu CamelCase, která vytváří odkazy tak, že výraz se napíše s velkými počátečními písmeny jednotlivých slov a vynechají se mezery mezi nimi. Slovo CamelCase je samo o sobě příkladem CamelCase. +more I když CamelCase vytváří odkazy velmi snadno, vede také k vytváření odkazů ve tvaru odlišném od standardního pravopisu. Wiki založené na CamelCase jsou rychle rozeznatelné podle velkého množství odkazů se jmény jako TableOfContents (TabulkaObsahu) a BeginnerQuestions (OtázkyZačátečníků).

CamelCase má mnoho kritiků a návrháři wiki hledali jiné řešení. První, kdo zavedl tzv. free links (volné odkazy) ve formátu

, byl systém Cliki. Různé wiki systémy používají jako link pattern hranaté závorky, složené závorky, podtržítka, lomítka nebo jiné znaky. +more Odkazy mezi odlišnými wiki komunitami jsou možné použitím speciálních link pattern zvaných InterWiki.

Nové stránky se obvykle ve wiki vytvářejí jednoduše přidáním odpovídajícího odkazu na tematicky příbuznou stránku. Pokud odkazovaná stránka neexistuje, je odkaz obvykle zvýrazněn jako nefunkční. +more Přechod na takový odkaz otevře editační okno, které umožní uživateli napsat text nové stránky. Tento mechanismus zajišťuje, že tzv. „sirotčí“ stránky (stránky, na níž není odjinud odkazováno) vznikají jen zcela výjimečně, a zachovává tak vysokou úroveň hypertextové provázanosti stránek.

Wiki systémy jsou obecně založeny na principu, že je lepší usnadňovat opravy chyb než bránit jejich vzniku. Proto wiki, i když jsou hodně otevřené, zároveň poskytují různé prostředky pro kontrolu platnosti posledních změn obsahu. +more Nejvýraznější v téměř každém wiki systému je tzv. stránka posledních změn (recent changes page), která zobrazuje seznam určitého počtu posledních změn, nebo všechny změny za určité časové období. Některé wiki umožňují seznam filtrovat tak, aby malé změny nebo změny prováděné skripty (boty) byly vynechány.

Z tohoto záznamu změn jsou ve většině wiki dostupné další dvě funkce: historie oprav, která ukazuje předchozí verze stránky, a vlastnost „rozdíly“ (diff), která zvýrazňuje změny mezi dvěma verzemi. Historie změn umožňuje otevřít v editoru předchozí verzi, uložit ji a tím obnovit původní obsah. +more Funkce diff (rozdíl) může být použita při rozhodování, zda je změna nezbytná. Pravidelný uživatel wiki si může prohlédnout rozdíly editace uvedené na stránce posledních změn a pokud změny nejsou přijatelné, obnovit předchozí verzi z historie. Tento proces je více nebo méně jednoduchý v závislosti na použitém wiki software.

Pro případ, že by nepřijatelné změny na stránce posledních změn ušly pozornosti, poskytují některé wiki systémy další prostředky kontroly obsahu. Tavi Scotta Moonena zavedl sledované změny, formu interních záložek (bookmarků), která generuje seznam posledních změn pouze v určité skupině stránek. +more Odkazy na stránky, které mají velikost pod požadovanou hodnotou, mohou být ve wiki zvýrazněny. Tím jsou malé stránky (tzv. pahýly, stubs) rozeznatelné na stránkách, které na ně odkazují.

V extrémních případech mnoho wiki systémů umožňuje stránky některým privilegovaným uživatelům (správcům) některé stránky uzamknout, takže je ostatní uživatelé nemohou editovat. To je však obecně považováno za porušení základní filosofie wiki a proto se to používá jen ve velice omezené míře.

Řízení uživatelů

Většina veřejných wiki se vyhýbá povinným registračním procedurám. Přesto mnoho velkých wiki systémů (včetně MediaWiki, MoinMoin, UseModWiki a TWikiLeaks) poskytují způsob omezení přístupu pro zápis. +more Některé wiki umožňují zakázat editaci jednotlivým uživatelům blokováním jejich IP adresy nebo uživatelského jména. Protože internetoví poskytovatelé používají dynamicky přidělované adresy, může být blokování IP adresy snadno obcházeno. Proto je někdy používáno dočasné blokování celého intervalu IP adres, aby byla jistota, že vandal nemůže po nějaký čas editovat stránky. Předpokládá se, že ho to dostatečně odradí. Ale může to také omezit jiného neproblémového uživatele, připojeného přes stejného poskytovatele.

Obecná obrana před trvalým vandalem je jednoduše nechat ho znehodnotit kolik stránek chce s vědomím, že mohou být jednoduše sledovány a obnoveny, až toho vandal zanechá. Tato politika se může stát rychle nepraktická ve střetu se systematickým ničením, které nepochází ze vzteku nebo frustrace.

Jako bezpečnostní opatření mají některé wiki možnost přepnout databázi do read-only módu, zatímco jiné nasazují politiku, při které mohou pouze zavedení uživatelé až do určené doby pokračovat v editaci. Ale obecně řečeno, jakékoli škody uložené vandaly mohou být snadno a rychle napraveny. +more Problematičtější jsou malé chyby vložené do stránek, které projdou nezachycené, například změna data vydání alba a diskografie ve Wikipedii.

Vyhledávání

Většina wiki poskytuje alespoň hledání v titulech, pokud ne plnotextové vyhledávání. Rozsah vyhledávání je závislý na tom, zda wiki používá databázi, pro rychlé hledání v rozsáhlé wiki je nezbytný přístup do indexované databáze.

Wiki enginy

:Hlavní článek: Wiki software Vzhledem k relativní jednoduchosti konceptu wiki existuje mnoho implementací, od velmi jednoduchých po vysoce propracované systémy pro správu obsahu. Většina wiki systémů jsou open source; velké projekty jako jsou TWiki a engine Wikipedie MediaWiki, jsou vyvíjeny ve spolupráci mnoha programátorů. +more Mnoho wiki systémů je vysoce modulárních a poskytují API, které dovolují programátorům vyvíjet nové vlastnosti bez požadavků na znalost kódu celé aplikace.

Je těžké určit, které wiki systémy jsou nejoblíbenější, ale seznam vedoucích kandidátů by měl obsahovat MediaWiki a DokuWiki.

Historie

Wiki software vznikl v komunitě návrhových vzorů jako způsob psaní a diskuse o pattern language. První systém wiki byl Portland Pattern Repository zavedený Wardem Cunninghamem v roce 1995. +more Cunningham vymyslel název i koncepci wiki a vytvořil i první implementaci wiki systému. Někteří trvají na tom, že pouze originální wiki by se měl nazývat Wiki s velkým W nebo WikiWikiWeb. Wardův Wiki systém zůstává jedním z nejpopulárnějších.

Ward Cunningham pojmenoval wiki podle autobusové kyvadlové dopravy na letišti Honolulu. Wiki wiki byl první havajský výraz, který se naučil při své první návštěvě ostrovů. +more Ward Cunningham se částečně inspiroval programem HyperCard od firmy Apple, který používal. HyperCard byl však jednouživatelský program. Cunningham rozvinul mnohem starší myšlenky Vannevara Bushe týkající se hypertextu tím, že umožnil uživatelům „komentovat a měnit si navzájem text“. Cunningham říká, že jeho cílem bylo propojit zkušenosti lidí a využít přirozenou touhu lidí mluvit a vyprávět příběhy pomocí technologie, která by byla pohodlná pro ty, kteří nejsou zvyklí vytvářet „autorská díla“.

Ke konci 20. století byly wiki systémy stále častěji uznávány jako slibná cesta pro návrh soukromých i veřejných znalostních bází a byl to tento potenciál, který inspiroval zakladatele projektu encyklopedie Nupedia použít wiki technologii jako základ pro elektronickou encyklopedii: Wikipedie byla spuštěna v lednu 2001. +more V roce 2007 se dostala mezi deset nejpopulárnějších webů. Byla původně založena na systému UseMod, ale později přešla na vlastní open source kód, který byl později adoptován mnoha dalšími wiki.

Wikipedie není jedna jednolitá wiki, ale spíše soubor stovek wiki, z nichž každá se týká určitého jazyka. Dnes je anglická Wikipedie daleko největší světová wiki, jiné neanglické jsou na dalších pozicích. +more Všezahrnující podstata Wikipedie je důležitý faktor pro její růst, zatímco řada jiných wiki je vysoce specializována. Někteří přisuzují rychlý růst Wikipedie jejímu rozhodnutí nepoužívat CamelCase. 15. března 2007 se slovo „wiki“ poprvé objevilo jako pojem v online verzi Oxford English Dictionary.

Wiki projekty a komunity

30 největších wiki je uvedených v seznamu na projektu MeatBall Wiki.

Mezi wikiprojekty v češtině patří mezi nejvýznamnější česká verze Wikipedie. Z komunitně vytvářených encyklopedií stojí za zmínku ještě česká verze krajně pravicové a nacionalistické Metapedie, jejíž základní verze je švédská. +more Komerční zaměření má projekt Praha Info.

Dále existují v češtině wikiprojekty * komunitní nebo školní (Silicon Hill, wiki. matfyz. +morecz, medicínská WikiSkripta, Wiki-H pro handicapované studenty - handicap. vsb. cz, VIRTUNIV pro komunitu eLearningu - virtuniv. eu, webový prostor pro tvorbu osobních digitálních portfolií - DigIPort. vsb. cz, průvodce prváka ČVUT a několik dalších wikiprojektů na ČVUT) * tematické nebo odborné (například [url=https://encyklopedie. soc. cas. cz]Sociologická encyklopedie[/url], právnická encyklopedie Iuridictum, liberecký univerzitní projekt Geografie České republiky, katalog volného software SWZ. cz, Anarchy Wiki na webu ČSAF, Zababa Wiki o železničním modelářství, Zeměplocha Wiki o fantasy, kulturně informační projekt Kulturák. cz, Kokopedia o evropské výtvarné scéně atd. ).

Parodií na Wikipedii je recesistický projekt Necyklopedie, který je mnohojazyčný, včetně češtiny.

Kromě samotných wiki projektů, které jsou volně editovatelné, existují ještě deriváty wikiprojektů, tj. encyklopedie, které přejímají materiál z wikiprojektů, ale přímo editovatelné již nejsou. +more Některé jsou pouhými kopiemi článků z wikiprojektů, popřípadě k témuž tématu kombinují články z různých encyklopedických a slovníkových projektů. Zvláštní postavení zaujímají automatizované překlady wiki projektů. Takto vytvořené překlady jsou zatím velmi nepřesné a nedokonalé. Firma Microtron, s. r. o. , tvůrce překládacího programu Eurotran, provozovala internetovou encyklopedii Navajo. Ta obsahovala strojové překlady vybraných článků (v červenci 2006 asi 90 000) z anglické verze Wikipedie. Zároveň umožňovala uživatelům vkládat návrhy na překlad dosud nepřeložených nebo chybně přeložených slov a frází.

Reference

Literatura

Aigrain, Philippe ([url=://web. archive. +moreorg/web/20050128232039/http://www. debatpublic. net/Members/paigrain/texts/icoic. html * Aronsson, Lars ([[2002]url=://web. archive. org/web/20130724101737/http://aronsson. se/wikipaper. html * Benkler, Yochai ([[2002]url=://de. wikipedia. org/wiki/Benutzer:Kurt_Jansson/Vortrag_auf_dem_19C3 * Möller, Erik ([[2003]url=://web. archive. org/web/20031012082345/http://opencultures. t0. or. at/oc/participants/moeller * Möller, Erik ([[2003]url=://www. linuxuser. co. uk/images/stories/pdf/lud29-Collaborative_Software-Wiki. pdf * Remy, Melanie ([[2002][2003]]). The Individual and the Collective in Open Information Communities. Invited talk at the 16th Bled Electronic Commerce Conference, Bled, Slovinsko, 11. června 2003. Dostupné na:[/url]]). Operation of a Large Scale, General Purpose Wiki Website: Experience from susning. nu's first nine months in service. Dokument prezentován na 6th International ICCC/IFIP Conference on Electronic Publishing, 6-8 listopadu 2002, Karlovy Vary, dostupný na:[/url]]). Coase's penguin, or, Linux and The Nature of the Firm. The Yale Law Jounal. v. 112, n. 3, pp. 369-446. * Cunningham, Ward and Leuf, Bo (2001): The Wiki Way. Quick Collaboration on the Web. Addison-Wesley, . * Delacroix, Jérôme (2005): Les wikis, espaces de l'intelligence collective M2 Editions, Paříž, . * Jansson, Kurt (2002): „Wikipedia. Die Freie Enzyklopädie. “ Lecture at the 19th Chaos Communications Congress (19C3), 27. prosince 2002, Berlín. Online popis:[/url]]). Loud and clear: How Internet media can work. Prezentace na Open Cultures conference, 5. -6. června, Vídeň. Dostupné na:[/url]]). [url=https://web. archive. org/web/20060106081456/http://www. humanist. de/erik/tdg/]Tanz der Gehirne[/url]. Telepolis, 9. -30. května, čtyři části: „Das Wiki-Prinzip“, „Alle gegen Brockhaus“, „Diderots Traumtagebuch“, „Diesen Artikel bearbeiten“. * Nakisa, Ramin (2003). „Wiki Wiki Wah Wah“. Linux User and Developer v. 29, pp. 42-48. Dostupné na :[/url]]). Wikipedia: The Free Encyclopedia. Online Information Review. v. 26, n. 6, pp. 434.

Související články

Sociální software

Externí odkazy

[url=https://dl. cuni. +morecz/wikipedia/]Wiki systémy na Univerzitě Karlově[/url] včetně tematické [url=https://dl. cuni. cz/wp-content/uploads/Vzd%C4%9Bl%C3%A1vac%C3%AD-okruh-Z%C3%A1klady-pr%C3%A1ce-s-wikisyst%C3%A9my_komprimovan%C3%BD-9. pdf]prezentace[/url] a [url=https://dl. cuni. cz/wp-content/uploads/Z%C3%A1klady-pr%C3%A1ce-s-wikisyst%C3%A9my. pdf]publikace[/url] * * [url=http://www. wikimatrix. org/]wikimatrix. org[/url] - Tabulka porovnání cca stovky Wikistrojů * [url=https://web. archive. org/web/20061029144837/http://wiki. cotch. net/index. php/Wiki_evolution]Wiki evolution[/url] - evoluce Wiki vs. Darwinova * [url=http://channel9. msdn. com/ShowPost. aspx. PostID=7726]Video rozhovoru[/url] s Wardem Cunninghamem, vynálezcem Wiki * Odkazy z [url=http://www. usemod. com/]usemod. com[/url] - UseModWiki a MeatballWiki: ** [url=http://www. usemod. com/cgi-bin/mb. pl. TourBusStop]„Tour bus stop“ na MeatballWiki[/url] ** [url=http://www. usemod. com/cgi-bin/mb. pl. WikiCommunityList]Wiki Community List[/url] * Odkazy z [url=http://c2. com/]c2. com[/url] - Cunningham & Cunningham, Inc. : ** [url=http://c2. com/cgi/wiki. WelcomeVisitors]WardsWiki[/url] - počátek Wiki v roce 1995 ** [url=http://c2. com/cgi/wiki. WikiHistory]WikiHistory[/url] - historie Wiki podle letopočtů ** [url=https://web. archive. org/web/20090222105344/http://c2. com/cgi/wiki. WikiEngines]Wiki Engines[/url] - seznam Wikistrojů podle programovacích jazyků, ve kterých byly napsány.

Kategorie:Počítačová terminologie Kategorie:World Wide Web Kategorie:Spolupráce Kategorie:Havajská slova a fráze