Wilkie Collins

Wilkie Collins, 1850

William Wilkie Collins (8. +more ledna 1824 - 23. září 1889) byl anglický romanopisec, autor povídek a divadelních her. Svá díla vydával pod jménem Wilkie Collins. Řadí se k autorům tzv. senzačních románů (angl. sensation novel), které byly velmi populární v Anglii 60. a 70. let 19. století.

Za svůj život vydal 23 románů, šest sbírek povídek, jednu sbírku esejí, jeden cestopis, jednu biografii, patnáct divadelních her, přes 100 prací faktografického rázu a obrovské množství povídek, které nebyly vydány knižně, ale jen v časopisech.

Ve své době byl jedním z nejvyhledávanějších a také nejlépe placených spisovatelů. Přátelil se s mnoha význačnými osobnostmi z literárních kruhů, velmi blízko měl zejména ke spisovateli Charlesi Dickensovi. +more Ale na rozdíl od Dickense, jehož popularita po smrti vzrůstala, bylo Collinsovo jméno trochu pozapomenuto. Nicméně v současnosti se stávají práce Wilkieho Collinse předmětem pozornosti kritiků i čtenářů. Napomáhají tomu i poměrně časté televizní a filmové adaptace jeho děl.

Ve čtyřech svazcích byly vydány všechny jeho dopisy, které zveřejnily mnohé z jeho bouřlivého života. Vedl velmi nekonvenční, bohémský život, miloval dobré jídlo a víno, rád a často cestoval, udržoval dlouhodobé vztahy se dvěma ženami, ale s ani jednou se neoženil, a dlouhodobě se oddával braní velkých dávek opia, aby si ulevil od bolestí. +more Collinsův neortodoxní životní styl naznačuje jeho cynický pohled na tehdejší upjatou viktoriánskou společnost. To, spolu s jeho smyslem pro humor a kritikou křivd, jež se na lidech dopouštěla společnost, je patrné i v jeho románech.

K nejznámějším dílům Wilkieho Collinse se řadí romány Žena v bílém (jeden z tehdy tolik populárních tzv. senzačních románů), Měsíční kámen (často označován za první opravdový detektivní příběh), Armadale a Bezejmenný.

Životopis

Dětství a raná léta

William Wilkie Collins se narodil v londýnské čtvrti Maryleboneu 8. +more ledna 1824 jako nejstarší syn Williama Collinse, uznávaného krajináře a portrétisty. Jméno dostal po svém kmotrovi, Siru Davidu Wilkiem. V této čtvrti Londýna žil po většinu svého života.

V roce 1835 začal navštěvovat školu (Maida Hill Academy), kterou v roce 1836 na dva roky opustil, aby se přidal ke svým rodičům a mladšímu bratru Charlesovi na cestu do Francie a Itálie (září 1836 - srpen 1838). Později to komentoval tak, že ty dva roky na cestách mu přinesly více než celá školní docházka. +more Po návratu do Anglie pokračoval ve vzdělávání na Coleově internátní škole. Právě zde začal poprvé psát. V roce 1841 školu ukončil a začal pracovat u společnosti Antrobus & Co. , která obchodovala s čajem. V tomto období započal práce na svém prvním vydaném díle - The Last Stage Coachman, které vyšlo v Illuminated Magazine Douglase Jerroldse v srpnu roku 1843.

V květnu roku 1846 zahájil studia práv na Lincoln´s Inn, která úspěšně dokončil složením advokátské zkoušky v roce 1851. Tuto profesi ale ve svém životě nikdy nevykonával. +more Využil svých znalostí aspoň při psaní kriminálních zápletek a tak, že v několika svých románech právníky obsadil do hlavních postav.

V roce 1847 zemřel Collinsův otec a o rok později vyšla jeho první kniha pojednávající o otcově životě - +moreA. '>The Memoirs of the Life of William Collins, Esq. , R. A. , která byla u kritiků velmi dobře přijata. Následoval historický román Antonina (1850) a tři romány ze současnosti: Basil (1852) - Collinsův první román postavený na napětí, zločinu a tajemnu, Hide and Seek (1854) a Hrobové tajemství (The Dead Secret, 1857).

Dospělost

Ačkoli mu v 50. letech +more_století'>19. století vyšlo několik knih, pocházely Collinsovy hlavní příjmy z novinařiny. Přispíval do Bentley's Miscellany, The Leader a od roku 1852 také do časopisu Charlese Dickense Household Words.

Právě setkání s Dickensem v roce 1851 zprostředkované jejich společným přítelem Augustem Eggem bylo pro Collinse velmi důležité - započalo tak hluboké a dlouholeté přátelství, které ukončila až Dickensova smrt v roce 1870. Často společně podnikali cesty do Itálie a Francie a sdíleli rovněž společnou vášeň pro ochotnická divadelní představení. +more Wilkie Collins se stal snad nejčastějším návštěvníkem Dickensovy domácnosti na Tavistock House and Gad's Hill. Dickens rovněž pomohl Collinsovi do jeho románů vnést humor a uvěřitelné postavy. Collins se stal redaktorem Dickensova časopisu Household Words. Collinsovy romány vycházely na pokračování v Dickensově týdeníku All the Year Round a později některé Dickens sám redigoval a vydal. Collinsův mladší bratr Charles Allston se oženil s Dickensovou dcerou Kate.

První Collinsův příspěvek do Household Words z roku 1852 A Terribly Strange Bed je stále vydáván v současných sbornících zabývajích se tajemnem a nadpřirozenem. V roce 1856 se Collins stal stálým zaměstnancem v nakladatelství tohoto časopisu. +more Jeho příspěvky činí celkem přes padesát povídek a článků, z nichž mnohé byly znovu vydány ve sbírkách: After Dark (1856), The Queen of Hearts (1859) a My Miscellanies (1863).

V roce 1855 napsal Collins divadelní hry The Lighthouse a o rok později ve spolupráci s Dickensem The Frozen Deep. Obě hry později obohatily repertoár Dickensova divadla.

Na přelomu 50. a 60. +more let 19. století se začalo Collinsovo zdraví prudce zhoršovat - svou nemoc sám popisoval jako revmatickou dnu nebo neuralgii. Nemoc se podepsala i na zhoršujích se potížích s očima. Často potřeboval někoho, kdo by mu dělal zapisovatele - tuto službu mu většinou poskytoval Frank Beard, jeho lékař a dobrý přítel, nebo Carrie Gravesová, dcera jeho milenky Caroline Gravesové. Vyzkoušel nespočetné množství léků a fyzioterapií, až mu nakonec Beard předepsal na utišení bolestí opium ve formě laudana. Postupem doby si ale Collins na laudanu vypěstoval závislost a jeho spotřeba tohoto opia dosahovala závratných výší.

Bylo to pravděpodobně na jaře roku 1856, kdy se setkal s osudovou ženou svého života. Toto první setkání se odehrálo jednoho večera, když se Collins vracel, doprovázen svým bratrem Charlesem a malířem Millaisem, z procházky domů. +more Byli osloveni tajemnou ženou oděnou ve splývavých bílých šatech, která prchala z vily v Regent's Park, kde byla držena násilím. Touto „ženou v bílém“ byla ovdovělá Caroline Gravesová, která měla dceru jménem Harriet Elizabeth (také se jí říkalo Carrie). Caroline a Wilkie Collins nikdy neuzavřeli sňatek, ale od roku 1858 spolu žili po 30 let víceméně bez přestávky až do Collinsovy smrti. Právě toto setkání inspirovalo Wilkieho Collinse k napsání jeho snad nejslavnějšího románu Žena v bílém (1860).

Vrcholné období

Právě 60. léta +more_století'>19. století se nesla ve znamení naprostého literárního triumfu, když byly Collinsovi vydány jeho čtyři nejuznávanější romány, které ho vynesly na vrchol popularity: Žena v bílém (The Woman in White, 1860), Bezejmenné (No Name, 1862), Armadale (1866) a Měsíční kámen (The Moonstone, 1868).

Kolem roku 1864 Wilkie Collins potkal Marthu Ruddovou. Setkání se odehrálo pravděpodobně buď v Great Yarmouth nedaleko jejího domova ve Wintertonu, nebo přímo v Londýně, kde Martha pracovala jako služebná v domě Collinsovy matky. +more V době jejich setkání bylo Collinsovi 40 let, Marthě 19. V roce 1869 jí Collins zařídil byt na londýnské adrese 33 Bolsover Street nedaleko svého vlastního domu na 90 Gloucester Place (teď nese číslo 65). Ani s touto ženou se Collins nikdy neoženil, ačkoli spolu měli tři děti: Marianu, Harriet a Charleyho.

V říjnu 1868 se Caroline Gravesová, Collinsova „žena v bílém“, provdala za Josepha Clowa. Není známo, zda tak učinila proto, že se prostě chtěla provdat a dala Collinsovi ultimátum, nebo pro možné roztržky způsobené jeho zálety k Marthě Ruddové. +more Na svatbě jí byli za svědka její dcera Carrie z prvního manželství a Collinsův lékař Frank Beard. Obřadu se zúčastnil i Collins. Nicméně Caroline se od Wilkieho Collinse odpoutat jen tak lehce nemohla - v dubnu 1871 se k němu sama vrátila a žila s ním až do konce jeho života.

V roce 1873 podnikl Collins cestu po Spojených státech, kde se mimo jiné setkal s Markem Twainem a Henrym Wadsworthem Longfellowem. Smrt Charlese Dickense v roce 1870 byla pro Collinse velkou ránou a připravila ho o významného rádce a pomocníka. +more Ačkoli v 70. letech nebyla jeho popularita tak velká, přesto pokračoval Collins v psaní dalších románů. V románu Nová Magdalena (The New Magdalen, 1873) se kriticky vymezil ke společenským předsudkům vůči tzv. „padlým ženám“, The Evil Genius (1886) pojednával o cizoložství a rozvodu.

Pozdní období

V průběhu 80. let se Collinsovo vždy chatrné zdraví ještě zhoršovalo. +more Sužovaly ho srdeční problémy, které mu ztěžovaly dýchání. V roce 1889 prodělal těžký zánět průdušek a 30. června téhož roku ho postihla mrtvice. Zemřel o necelé tři měsíce později 23. září 1889. Ve své závěti trval na prostém pohřbu. Caroline zemřela o šest let později než Collins a byla pohřbena ve stejném hrobě jako Wilkie na hřbitově Kensal Green. Poslední Collinsův román Blind Will byl vydán posmrtně v roce 1890 a byl dokončen Walterem Besantem.

Ačkoli kritika tvrdí, že jeho pozdní tvorba postrádá pronikavost a živost jeho raných děl a jeho tvorba zůstala ve stínu jeho slavnějšího přítele Charlese Dickense, přesto zůstal Wilkie Collins velmi oblíbeným autorem, čemuž nasvědčuje i zvýšený zájem o jeho díla ze strany televizních a filmových producentů. Po mnohaleté pauze jeho knihy opět zaplňují regály v knihkupectvích.

Dílo

Romány

Antonina; nebo the Fall of Rome (1850) * Mr Wray's Cash-Box; nebo the Mask and the Mystery (1852) * Basil: A story of Modern Life (1852) * Hide and Seek (1854) * Hrobové tajemství (The Dead Secret, 1857) * Žena v bílém (The Woman in White, 1860) * Bezejmenný (No Name, 1862) * Armadale (1866) * Měsíční kámen (The Moonstone. A Romance, 1868) * Man and Wife. +more A Novel (1870) * Poor Miss Finch. A Novel (1872) * Nová Magdalena (The New Magdalen. A Novel, 1873) * The Law & the Lady: A Novel (1875) * The Two Destinies: A Romance (1876) * A Rogue's Life: From his Birth to his Marriage (1879) * The Fallen Leaves (1880) * Jezebel's Daughter (1880) * The Black Robe (1881) * Heart and Science: A Story of the Present Time (1883) * "I Say No" (1884) * The Evil Genius: A Domestic Story (1886) * The Guilty River (1886) * The Legacy of Cain (1889) * Blind Love (dokončil Walter Besant po smrti W. Collinse) (1890).

Sbírky povídek

After Dark (1856) * The Queen of Hearts (1859) * Miss or Mrs.? and other Stories in Outline (1873) * The Lazy Tour of Two Idle Apprentices, etc (není znám datum vydání) * The Frozen Deep and Other Stories (1874) * The Haunted Hotel: a Mystery of Modern Venice (1879) * Little Novels (1887)

Divadelní hry - výběr

The Lighthouse (1855) * The Frozen Deep (1857)

Biografie

Memoirs of the Life of William Collins, Esq., R.A. (1848)

Cestopisy

Rambles Beyond Railways; nebo také Notes in Cornwall Taken A-Foot (1851)

Eseje

My Miscellanies (1863)

Odkazy

Reference

Literatura

William M. Clarke, The Secret Life of Wilkie Collins (London, 1988) * Nuel P. +more Davis, The Life of Wilkie Davies (Urbana, Ill. , 1956) * Kenneth Robinson, Wilkie Collins: A Biography (London, 1951) * The Public Face of Wilkie Collins - the Collected Letters (William Baker, Andrew Gasson, Graham Law, and Paul Lewis, Pickering & Chatto, London 2005).

Externí odkazy

[url=http://www. wilkiecollins. +morecom/]The Wilkie Collins Website[/url] * [url=http://www. wilkie-collins. info/]Wilkie Collins Information Pages[/url] * [url=http://www. findagrave. com/cgi-bin/fg. cgi. page=gr&GRid=1934]Find-A-Grave profile for Wilkie Collins[/url] * [url=http://www. booksinmyphone. com/index. php. author=Wilkie%20Collins]Free to read on a cell phone[/url] - Collins works. * [url=https://web. archive. org/web/20100605124944/http://www. hrc. utexas. edu/research/fa/lfcollins. html]Wilkie Collins Collection[/url] na Harry Ransom Center v University of Texas at Austin.

Kategorie:Angličtí spisovatelé Kategorie:Angličtí romanopisci Kategorie:Angličtí cestopisci Kategorie:Angličtí dramatici Kategorie:Senzační romány Kategorie:Angličtí spisovatelé povídek Kategorie:Pohřbení na hřbitově v Kensal Green Kategorie:Narození 8. +more ledna Kategorie:Narození v roce 1824 Kategorie:Úmrtí 23. září Kategorie:Úmrtí v roce 1889 Kategorie:Muži Kategorie:Osoby trpící dnou.