Cesko.wiki Willem Janszoon
Author
Albert FloresReplika Janszoonovy lodi Duyfken Willem Janszoon (okolo. 1570-1630) byl nizozemský mořeplavec a koloniální guvernér, který jako první Evropan spatřil pobřeží Austrálie. Jeho jméno je někdy zkracováno na Willem Jansz. (s nebo bez tečky na konci). Pravděpodobně se narodil v Rotterdamu v Nizozemsku.
První léta
O mládí Willema Janszoona není nic známo. První zpráva informuje o zahájení jeho služby v Oude compagnie, předchůdci Nizozemské východoindické společnosti, jako pomocníka na lodi Hollandia, která byla součástí druhé flotily, vyslané z Nizozemska do Nizozemské východní Indie roku 1598. +more 5. května 1601 opět plul do Východní Indie jako první důstojník na lodi Lam, jedné ze tří lodí flotily Jorise van Spilbergena.
Potřetí se Janszoon vyplavil z Nizozemska do Východní Indie 18. prosince 1603 jako kapitán na lodi Duyfken (nebo též Duijfken, což znamená “Malá holubice”), což byla jednou z dvanácti lodí velké flotily Stevena van der Hagen. +more Ve Východní Indii byl Janszoon vyslán vyhledat další obchodní odbytiště, zvláště pak ve “velké zemi Nová Guinea a dalších východních a jižních zemích”.
Námořní průzkumy
18. listopadu 1605 vyplula loď Duyfken z Bantamu k západnímu pobřeží Nové Guineje. +more Janszoon poté přeplul východní část Arafurského moře, bez toho, že by proplul Torresovým průlivem a vplul do zálivu Carpentaria. 26. února 1606 poprvé spatřil řeku Pennefather na západním pobřeží u mysu York v Queenslandu, v blízkosti území, kde se v současné době nalézá město Weipa. Toto bylo první zaznamenané spatření australského kontinentu. Janszoon pokračoval v mapování zhruba 320 km pobřeží, které, jak se domníval, bylo jižním výběžkem Nové Guineje. Země, kterou nalezl, byla močálovitá a lidé nepřátelští. Deset z jeho mužů bylo zabito během několika průzkumů pobřeží. U mysu Keerweer (“Turnabout”), jižní části Albatrosího zálivu se Janszoon rozhodl k návratu a do Bantamu připlul v červnu 1606. Zemi, kterou objevil nazval “Nieu Zelandt” po nizozemské provincii Zeeland, avšak toto jméno se nevžilo a později je použil Abel Tasman pro Nový Zéland. Duyfken se ocitla na začátku Torresova průlivu v březnu 1606, několik týdnů předtím, než jím Torres proplul. Janszoon poté, co se vrátil do Nizozemska věřil, že jižní pobřeží Nové Guineje je spojeno se zemí, podél které se plavil a holandské mapy reprodukovaly tuto chybu po mnoho let.
Druhá plavba do Austrálie
31. července 1618 Janszoon přistál u ostrova na 22° j. +moreš. ve vzdálenosti 22 a 240 mil jihojihovýchodně od Sundského průlivu. Za toto místo je obecně považován poloostrov od místa zvaného Point Cloates (22°43′ j. š. 113°40′ v. d. / 22. 717° j. š. 113. 667° v. d. ) až po Severovýchodní mys (21°47′S 114°09′E / 21. 783°S 114. 15°E) na západním australském pobřeží. Janszoon jej považoval za ostrov, aniž by ho celý obeplul.
Kariéra
Janzsoon sloužil v Nizozemské východní Indii během několika období (1603-11, 1612-16 včetně doby, kdy byl guvernérem na Fort Henricus na Soloru, a 1618-28, během tohoto období sloužil jako admirál nizozemské flotily a byl guvernérem Bandy (1923-27). Roku 1619 byl vyznamenán zlatým řetězem v ceně 1000 guldenů, za zadržení čtyř lodí Britské východoindické společnosti, které pomáhaly Javáncům při obraně města Jakarty proti Holanďanům. +more V červnu 1627 se vrátil do Batavie a brzy poté jako admirál flotily osmi plavidel odplul na diplomatickou misi do Indie. 4. prosince 1628 vyplul do Holandska a 16. července 1629 podal zprávu o stavu Indií v Haagu. V té době byl ve věku okolo šedesáti let a přál si odejít do důchodu po vysilující a úspěšné službě pro svou zemi. O jeho posledních letech není nic známo, pouze se předpokládá, že zemřel roku 1630.
Dochovalé záznamy
Původní deníky a lodní záznamy napsané během Janszoonovy plavby roku 1606 jsou ztraceny. Mapa z Duyfkent, která ukazuje místo prvního přistání v Austrálii měla lepší osud. +more Existovala ještě v roce 1622, kdy Hessel Gerritsz vytvořil svoji mapu Tichého oceánu, a kam hodnoty z mapy z Duyfkenu zapracoval. Vytvořil tak první mapu obsahující některé části Austrálie. Tato mapa existovala ještě roku 1670, kdy byla vytvořena její kopie, která se nakonec dostala do Císařské knihovny ve Vídni a přetrvala zde zapomenuta dvě stě let. Tato mapa se částí Atlasu Blaeu Van der Hema a byla do Vídně přivezena roku 1730 princem Evženem Savojským.