Winternitzovy mlýny

Winternitzovy mlýny v Pardubicích je budova mlýnů navržená Josefem Gočárem pro bratry Egona a Karla Winternitze. Stojí na pravém břehu řeky Chrudimky před jejím soutokem s Labem, v Bílém Předměstí v těsné blízkosti renesančního historického centra města. Stavba budovy započala roku 1909. Později byly mlýny dále rozšířeny.

Roku 2014 byly mlýny zařazeny na seznam Národních kulturních památek České republiky.

Historie

Detail průčelí

Pardubice, dosud provinční, doposud především zemědělské město Polabí, se v té době díky železničnímu uzlu stávaly zajímavějšími pro obchodníky a průmyslníky. Na počátku 20. +more století kvůli rovinatému povrchu a nevyhovujícím podmínkám vodních toků probíhala rozsáhlá regulace řek, z jejichž slepých ramen vznikala umělá jezera (melancholicky upomínající na renesanční rybníkářství) a při Chrudimce i Labi parkové plochy (relaxační zóny), kolem kterých se rozšiřovala zástavba města, neboť město zažívalo prudký nárůst obyvatelstva. Mlýny nevyužívaly náhonu nejbližších řek Labe a Chrudimky, ale cca 10 km dlouhého umělého kanálu Halda z říčky Loučná, která je přítokem Labe.

Provoz mlýnů byl ukončen roku 2013. Jejich vlastník, společnost Goodmills, pak dlouho pro objekt hledal kupce. +more Až v roce 2016 objekt koupili manželé Smetanovi. Plánují postupnou obnovu místa a jeho nové využití.

Architektura

Winternitzovy mlýny, jako nová dominanta vizuálně svojí monstrozitou, navazují na zámek rodu Pernštejnů. Jejich architektura je asociací babylónské Ištařiny brány - odpovědí pro prudce vzrůstající materiální potřeby obyvatelstva. +more Gočár během realizace této stavby projektoval rašelinové lázně v nedaleké Bohdanči, otevřené 1. května 1913, ve tvaru květu leknínu a dům Černé Madony s kubistickými interiéry vinárny a kavárny Orient (se svítilnami krystalického tvaru na balkónech a v oknech prvního patra). Renesanční vzpomínka je zhmotněna motivem vlaštovčích ocasů, kterými byly mlýny doplněny ve dvacátých letech, kdy souběžně Pavel Janák projektoval pardubické krematorium a palác Adria v Praze, který architekt Le Corbusier označuje „za masivní stavbu asyrského charakteru“.

Odkazy

Reference

Literatura

František Šebek: Stoleté ohlédnutí - život Pardubic kolem roku 1900, Helios, Pardubice 2000, * Emanuel Poche a kolektiv: Umělecké památky Čech 3, Academia, Praha 1980

Související články

Seznam národních kulturních památek České republiky

Externí odkazy

Kategorie:Průmyslové stavby v Pardubicích Kategorie:Mlýny v okrese Pardubice Kategorie:Stavby Josefa Gočára Kategorie:Technické památky v Pardubickém kraji Kategorie:Národní kulturní památky v okrese Pardubice Kategorie:Pardubice I