Wolofové

Wolofský muž, Gambie Wolofové jsou etnická skupina žijící především na území Senegalu, Gambie a Mauritánie. Jejich populace se odhaduje na víc než 7,7 milionu. Největší počet (asi 7 706 000 - 2022) jich žije v Senegalu, kde tvoří přibližně 43 % populace. Jsou to především zemědělci, řemeslníci a obchodníci. Věřící jsou muslimové, kteří islám často kombinují s tradičními náboženstvími.

Historie

První zmínky o Wolofech můžeme dohledat v cestopisech Ibn Chaldúna a El Bakrího. Prvním Evropanem, který Wolofy zmiňuje, byl Portugalec Ca da Mosto, který se na jejich území dostal v 15. +more století. Podle archeologických nálezů byli předchůdci Wolofů ze svého původního domova na území Mauretánie vytlačeni Berbery. Od 9. do 12. století založili státy Sanghama, Gallan a Tekrúr. Ve 13. století se Wolofové a Sererové oddělili a založili několik menších knížectví. V 16. století se říše Wolofů do čtyř hlavních království: Walo, Djolof, Kayor a Baol. I když se na toto území Evropané dostali už v 15. století, nenabyla jejich spolupráce s Wolofy až do 19. století žádného velkého významu. V 19. století začaly první francouzské pokusy dobýt království Wolofů. Do konce století se Wolofové podrobili a byla implantována francouzská koloniální správa. V tomto období, také kvůli francouzskému tlaku a dobývání, začali Wolofové hojně přestupovat k islámu.

Jazyk

V dnešním Senegalu žije víc než 21 etnických skupin. Nenajdeme zde etnicky homogenní region. +more Nenachází se zde ani žádné jazykové hranice - ve všech regionech, krom pár malých území na východě země, se hovoří všemi jazyky. Naprostá většina obyvatel Senegalu (i západní Afriky) je nejméně bilingvní a mimořádným jevem není ani setkání s člověkem dokonale znalým šesti nebo více jazyků. Wolofština se používá jako dorozumívací prostředek i v místech, kde jsou vlastní Wolofové v menšině. Jedinou výjimkou je část jižního Senegalu, kde se prosadila mandingština a většina obyvatelstva je mandingizovaná. Oblasti s nejvyšším počtem wolofsky hovořícího obyvatelstva jsou zároveň oblastmi s nejvyšší demografickou denzitou - přirozeným důsledkem je postupující wolofizace, protože děti ze smíšených manželství mají tendenci hovořit wolofsky. Za Wolofy se prohlašují, i když jejich otec pochází z jiného etnika, které by jinak - podle tradice - měly považovat za své vlastní. Dříve bývaly znakem etnické příslušnosti příjmení, místo původu a jazyk: dnes tato úloha zůstává víceméně jen jazyku.

Příklad - číslovky

Ukázka textu (Otčenáš, modlitba)

: Baay bi ci ko, : na sa tur sell

Náboženství

Většinové náboženství (95% Wolofů) je islám. Wolofský islám nepatří mezi ortodoxní formy islámu. Naprostá většina Wolofů je členy jednoho z súfijských bratrstev:

# Murídíja - je bratrstvo senegalského původu. Bylo založeno kolem na konci 19. +more století Amadem Bambou Mbacke. Úspěch Bambova učení, založeného na meditaci, práci a oddanosti duchovnímu učiteli upoutal pozornost francouzských koloniálních úřadů. Byl vyhnán na 12 let ze Senegalu a po svém návratu byl držen v domácím vězení až do své smrti v roce 1927. Zatčení mu ale přineslo ještě větší popularitu. Pro mnoho Mouridů byl a je spojením mezi nimi a bohem. Také je považován za národního hrdinu. Nejvýznamnějším událostí mouridismu je pouť do města Touba, kde je Bamba pohřben. Mešita v Toubě je největší v Senegalu a jednou z největších na světě. # Tídžáníja - zakladatelem byl Ahmed Tidjan, který žil v 18. století. Tidjanismus se u Wolofů rozvinul především za života filosofa El Hadjiho Malicka Sy. Narodil se kolem roku 1855 v Dawfal v regionu Walo. Po studiích koránské školy v Gaye později ve Fouta Toro, Jollofu a marockém Fesu pokračoval ve studiu literatury, arabské gramatiky, islámského práva a teologie. Po návratu z pouti do Mekky v roce 1889 otevřel četné školy v Saint Louis, Jollofu, Kajooru a Waalu. V Dakaru inicioval vystavění mešity, stejně jako v roce 1902 ve městě Tivaouane. Tivaouane se brzy poté stal poutním místem pro mnoho příslušníků bratrstva tijaniya. # Qádiríja - její učení, vzniklé ve 12. století v Bagdádu, se do Senegalu dostalo v 18. století. # Lájén - odnož, k níž se hlásí převážně lidé kmene Lebou (při sčítání považovaní za součást etnika Wolofů) z Dakaru.

Životní styl

Jídlo

Základními potravinami Wolofů je proso a rýže. Primárním zdrojem bílkovin jsou ryby, ovce, kozy, vzácně drůbež. +more Mezi oblíbená jídla, jejichž základem je rýže patří Ceebu Jen (rýže a ryba) a Ceebu Yapp (rýže a maso). Na vesnicích je častý nedostatek potravin, hlavně po výsadbě a těsně před sklizní. Není neobvyklé, že Wolofové v těchto obdobích jedí pouze jedno jídlo denně.

Podmínky pro život

Většina Wolfů žije v prašném regionu Senegalu, známém jako Sahel. Ve venkovském prostředí žijí v osadách ohrazených plotem. +more Domy v těchto osadách jsou vyrobeny většinou z bahna a zastřešeny trávou nebo palmovými listy. Majetnější Wolofové na venkově si staví domy z betonových bloků. Obyvatelstvo jedné takové osady se může skládat pouze z členů jedné rodiny - muž, jeho ženy a děti, jeho neprovdané sestry a jeho bratři a jejich rodiny. Ve městě žijí v chatrčových čtvrtích, bytovkách i výstavných vilách. Městské domácnosti se mohou skládat z jádra rodiny, rozšířené o členy rodiny z vesnice ve městě studující, hledající práci nebo o příslušníky rodin přátel hlavy rodiny.

Oblečení

Wolofové si hledí stylu oblékání. Očekává se chodit vhodně oblečený k určitým příležitostem a také podle toho jakou roli hrají ve společnosti. +more Typickým oblečením vhodným do práce či do mešity je mbubb nebo boubou. Jedná se o dlouhou volnou prošívanou košili a kalhoty. Dále se nosí ještě - méně honosný - kaftan. Ve městech chodí chudší nebo mladší Wolofové oblékaní podle západního stylu. Ženy i muži většinou nosí vyšívané šaty. Kvůli šatům vhodným k muslimským svátkům jsou schopni se i zadlužit. Nošení západní módy (džíny, sukně) se u žen příliš neujalo; odívají se tak jen mladší svobodné ženy ve městech, a nikdy ne při slavnostních příležitostech.

Zdraví

Kojenecká úmrtnost: 15 % umírá před dosažením prvního roku života * Průměrná délka života: 44 let * Voda: přístup k zdravotně nezávadné vodě má 35 % * Zdravotní péče: kliniky jsou k dispozici, zdravotní péče je však z důvodu vysoké ceny farmaceutik často poskytována náboženskými vůdci formou bylin, gris-gris a magických formulí

Rodinná struktura

Wolofská společnost je organizována do rodinných jednotek. Rodina, včetně rozšířené rodiny, je až posvátná. +more Šlechtické rodiny bývaly matrilineární, význam rodokmenu otce byl posílen až zavedením islámu do wolofské kultury. Wolofové věří, že po přeslici se dědí charakter, inteligence a čarodějnictví, zatímco po otci je odvaha, nervy, kosti, jasnovidnost a tabu. Rodinný zákon v Senegalu umožňuje polygamii a téměř polovina manželství je polygamních. Často ale dochází k žárlivosti mezi manželkami a k rozvodům. První sňatky bývají domlouvány rodiči, preferované je manželské spojení s potomkem sestry otce nebo bratra matky.

Pravidla a autority

Hlavy domácností činí zásadní rozhodnutí pro rodinu; většinou tak činí po konzultaci s kolegy a členy rodiny. Kdokoliv, kdo ještě není ženatý/vdaná je považován za mládež a není schopen činit důležitá rozhodnutí. +more Při těžkých rozhodnutích se jde hlava rodiny poradit s marabutem (náboženský učitel, někdy s nadpřirozenou mocí), Wolofy zvaným sëriň. Ačkoli každá čtvrť nebo vesnice má svého imáma, ten nemusí být se sëriněm totožný. Muslimská bratrstva mají v čele sërině z rodin svých zakladatelů. Tito muži jsou uctíváni a respektováni do takové míry, že jsou slepě posloucháni i při vydávání rozkazů v rozporu s islámem. Lídři těchto bratrstev patří mezi nejvýznamnější muže v Senegalu.

Současné problémy

Separatistické tendence Ďolů * Ekonomická deprese - míra nezaměstnanosti u Wolofů činí 60 % * Hlad a sucho - velký problém při zpoždění dešťů * Nedostatek anglicky mluvících obyvatel - mladí lidé považují anglický jazyk za vstupenku na mezinárodní trh práce - vysoká poptávka po anglickém jazyku

Odkazy

Literatura

Dějiny Afriky, kolektiv, Praha 1966 * Africans The History Of a Continent, John Illife, Cambridge University Press 1995 * Sénégal Les Ethnies et la nation, Makhtar Diouf, Les Nouvelles Editions Africaines du Sénégal Dakar, 1998 * Dictionnaire Francais - Wolof, Mamadou Cissé, Langues et Mondes L'Asiathèque 2004 * Peuples du Sénégal, kolektiv, Sépia, Francie 1996

Externí odkazy

http://www. wolofonline. +morecom * http://wolofskyonline. blog. cz * https://web. archive. org/web/20090502163139/http://www. uiowa. edu/~africart/toc/people/Wolof. html * https://web. archive. org/web/20090103083344/http://lucy. ukc. ac. uk/EthnoAtlas/Hmar/Cult_dir/Culture. 7882 * http://www. encyclopedia. com/topic/Wolof. aspx.

Kategorie:Národy Afriky Kategorie:Etnické skupiny v Senegalu Kategorie:Etnické skupiny v Gambii Kategorie:Etnické skupiny v Mauritánii