Zíbův mlýn

Zíbův mlýn ve Hvožďanech v okrese Příbram je vodní mlýn, který stojí u tvrze na Hvožďanském potoce. Od roku 2021 je chráněn jako nemovitá kulturní památka České republiky.

Historie

Mlýn je uveden v roce 1696 v registrech s evidencí mlýnů, kdy Tomáš Zacheus hrabě Černín z Chudenic emfyteuticky odprodal 16 panských mlýnů, mezi nimi i hvožďanský o 1 složení. V témže roce jej zachytila obrazová mapa panství Lnáře. +more Dochovanou barokní vyřezávanou mlýnskou hranici je také možné vročit nejpozději k datu 1696. Pravděpodobně se jednalo o roubený objekt, který byl postupně nahrazen zděným.

V době mapování stabilního katastru stál ve Hvožďanech zděný mlýn s hospodářskou částí. Kolem roku 1850 byl modernizován a rozšířen o zastřešenou lednici a hospodářskou část. +more Roku 1865 zde byl mlynářem Josef Zíb, syn pekaře z Rožmitálu.

Počátkem 20. století byla plánována modernizace stodoly a v roce 1919 byl přistavěn k západní hraně západního křídla stodoly domek pro motor a modernizována stodola s kolnou podle plánu Františka Müllera z Radošic. +more V roce 1925 byl upraven náhon a částečně modernizován interiér. Téhož roku byl při povodni stržen jez i nádržka.

Údajně již od roku 1918 nebyl mlýn v pravidelném provozu a od 1929 se zde již jen příležitostně šrotovalo 50 až 100 q ročně. V letech 1936-1937 bylo povoleno námezdní mletí 760q pšenice a žita dohromady a obchodní mletí 76 q pšenice.

V září 1940 byla na mlýn uvalena německá nucená správa a mlynář Josef Zíb se měl vystěhovat; ve mlýně však zůstal. Roku 1945 žádal o vystěhování nuceného správce a žaloval ho o dlužné nájemné a náhradu za způsobené škody.

20. listopadu 1945 mlynář zemřel a mlýn zdědil jeho synovec Jan Zíb. +more Ten však neměl živnostenské oprávnění (nebyl vyučeným mlynářem) a živnostenský list byl nakonec přepsán na jeho švagra, který požádal o příděl loupačky a druhé válcové stolice namísto francouzského kamene z pohraničí; žádost o znovuotevření mlýna úřad zamítl.

Zařízení mlýna bylo zakonzervováno a budovy sloužily pouze k bydlení. V roce 2017 areál odkoupila obec Hvožďany a připravila jeho rekonstrukci.

Popis

Voda na vodní kolo vedla z potoka do Pacholeckého rybníka, odtud přes louku náhonem ke mlýnu do nádržky a z ní vantroky ke kolu. Poté odtékala do Mlýnského rybníka v Tisové pohánět další mlýn. +more V roce 1925 byl při povodni stržen jez, nádržka i stavítka; mlynář měl v plánu postavit pevný jez na mlýnském náhonu asi 40 metrů pod mostem v místě, kde odbočoval jalový odpad, a zřídit nová stavítka.

V roce 1927 měl mlýn náhon dlouhý 225 metrů, stále stržený jez i nádržku. Odtok byl veden pod stodolou a byl přikrytý kamennými plotnami. +more V roce 1928 bylo vydáno povolení ke stavbě jezu, ale nikoliv ke zřízení stavítek na náhonu; voda by se prý mohla rozlévat na sousední pozemky.

Roku 1931 bylo vydáno vyjádření Zemského úřadu v Praze: "Potok není mlýnskýn náhonem, ale veřejným statkem, není upraven, nad mlýnem při pravém břehu se nachází jalový odpad se zbytky stavidla. Stoka je ve velmi špatném stavu, neudržovaná a zarostlá travou a neteče zde žádná voda. +more Na mýnské kolo teče voda žlabem s otvorem 30x35 cm a není opatřen žádným uzavíracím zařízením. Kolo je také neudržované. Ze mlýna voda odtéká veřejnou vodotečí. Co se týče požadovaného stavítka, z kterého byl nalezen jen shnilý práh v potoce, není nutné pro provoz mlýna, k odvedení přebytečné vody může sloužit jalový odpad. ".

V lednici se dochovalo torzo vodního kola na svrchní vodu. K roku 1875 zde bylo 1 kolo (průměr 4,3 m, šířka 65 cm), k roku 1927 1 kolo (průměr 4,25 m, šířka 1 m, hloubka korečků 28 cm, 8 ot. +more/min) a v roce 1930 1 vodní kolo na svrchní vodu (hltnost 87 l/s, spád 4,8 m a výkon 3,6 HP). Mlýn měl také plynosací motor (výkon 20-25 HP) a elektrický motor, jehož odběr v roce 1938 činil 700 kWh od Otavského elektrárenského svazu.

Odkazy

Poznámky

Reference

Literatura

PIXOVÁ, Jaroslava. Mlýny na Závišínském potoce s jeho přítoky a v Blatné. +more 1. vydání. Putim: Blanice, 2020. 288 stran. ISBN 978-80-907560-1-4. S. 29-46 * SIBLÍK, Josef. Blatensko a Březnicko: obraz poměrů přírodních, historických, místopisných, školských a národopisných prací učitelstva. Blatná: Učitelstvo obec. a měšťan. škol, 1915. 487 s. S. 215. [url=https://kramerius5. nkp. cz/view/uuid:120fd240-2e10-11e6-a7c6-005056827e52. page=uuid:e6059930-4793-11e6-ad5e-5ef3fc9bb22f]Dostupné online[/url].

Související články

Seznam vodních mlýnů v Česku

Externí odkazy

[url=https://uazk.cuzk.cz/vademecum_mapy/permalink?xid=da94e65c65aa416e8d79197dbb193419]Hvožďany[/url] na webu ČÚZK, Archivní mapy (1837)

Kategorie:Hvožďany (okres Příbram) Kategorie:Vodní mlýny v okrese Příbram Kategorie:Kulturní památky v okrese Příbram Kategorie:Povodí Lomnice