ZOO Dvůr Králové

ZOO Dvůr Králové a. s. (IČO 27478246) je zoologická zahrada v Česku nacházející se v západní části města Dvůr Králové nad Labem v Královéhradeckém kraji (okres Trutnov). Uvedený oficiální název je však používán pouze pro úřední účely, zatímco pro kontakt s návštěvníky a s veřejností se od roku 2018 používá marketingové označení Safari park Dvůr Králové.

Zoo se přednostně orientuje na africká zvířata, a to již od konce 60. let 20. +more století. Vedle klasické pěší pochůzky mezi expozicemi tradiční zoo umožňuje v části safari také projížďky mezi zvířaty buď upravenými turistickými autobusy, anebo ve vlastních vozech návštěvníků. Součástí zoo je také galerie obrazů Zdeňka Buriana, ilustrátora pravěku.

Ředitelem je od 1. prosince 2012 Přemysl Rabas.

Historie

+moreKralove. jpg|náhled|vlevo|upright|Model_mláděte_Tyrannosaurus'>tyranosaura v expozici „Svět dinosaurů“ Letecký snímek zoo Krátce po skončení II. světové války a znárodnění arizované Neumannovy vily, která se stala sídlem nového královédvorského městského muzea, dal královédvorský rodák a pozdější krátkodobý ředitel Zoo Praha Otakar Štěpánek podnět pro založení zvířecích expozic. Na ploše 4,6 ha původní květinové zahrady pak přičiněním řady dobrovolníků pod vedením pozdějšího správce Josefa Fabiána vzniklo několik klecí a výběhů, které byly osazeny především nenáročnými středoevropskými zvířaty (lišky, jezevci, sovy, straky, srny aj. ). Slavnostní otevření tohoto zookoutku pro veřejnost se konalo 9. května 1946.

V roce 1950 byl původní palmový skleník u vily přestavěn na první pavilon exotické zvěře, kde nalezly útočiště opice, cibetky, exotičtí ptáci a největší lákadlo zookoutku: lví kocour Rémus, vysloužilé cirkusové zvíře. Téhož roku se začaly stavět i nové výběhy pro kopytníky, v roce 1951 byli dovezeni první velbloudi a 20. +more listopadu 1951 bylo schváleno přejmenování zookoutku na Východočeskou zoologickou zahradu. Počty živočišných druhů i jedinců poměrně rychle rostly, v roce 1953 už zoo měla plochu 6,5 ha a vystavovala 59 druhů ptáků, 26 druhů savců a jeden druh plazů (želvy). Poté, co v březnu 1953 správce Fabián ze zoo odešel, však další vývoj poněkud ustrnul - či spíše dokonce degradoval, protože hned v roce 1953 přišla zoo o pozemek pod vilou, kde do té doby byly obory a bazénky, a kde byl po následující čtyři roky zdlouhavě budován amfiteátr.

Nový rozvoj se datuje od roku 1956, kdy se stal ředitelem František Císařovský. Zoo v té době získala první tygry bengálské, kteří se stali skutečným maskotem zoo a dostali se tak na vůbec první logo v roce 1957. +more Přelom 50. a 60. let znamená výraznou modernizaci zoo, která se rozšířila na 28 ha, přičemž naprostou většinu prací provedli bezplatně zaměstnanci a občané města v rámci Akce Z - nový medvědinec, lvinec, řada výběhů atd. V roce 1959 se stala Zoo druhou největší v tehdejším Československu jak plochou (přes 20 ha), tak i obsazeností (360 zvířat) a návštěvností (130 000 lidí). I v dalších letech prožívala zoo rozkvět stavební i chovatelský: v roce 1960 byly dokončeny pavilony pro antilopy, muflony a kamzíky či přestavba opičího pavilonu do modernější podoby, v roce 1961 byla odchována první dvě koťata tygra bengálského, v roce 1963 dokončen sloní pavilon a dovezena slonice Soňa původem z cirkusu, roku 1964 byl dokončen pavilon terárií jako vůbec první takový objekt v Československu, s velkou průhlednou laminátovou střechou, tůněmi pro krokodýly či řadou vitrín pro menší plazy. Téhož roku také počet návštěvníků dosáhl 200 000 osob a zoo přešla pod správu ONV Trutnov.

V červenci 1965 se ředitelem zoo stal Josef Vágner a postupně se mu podařilo prosadit specializaci zoo na africkou faunu, už v roce 1966 tak začal být sloní pavilon adaptován i pro potřeby hrochů a v zoo vznikla nová karanténní stanice. Roku 1967 se Vágner vydal na první studijní cestu do Afriky a roku 1968 vypracoval Projektový úkol na africké safari a rozšíření zoologické zahrady. +more Tento nový koncept zahrady znamenal, že zoo se mj. díky záboru údolí potoka Netřebi rozšíří až na 70 ha a že v letech 1969-72 dojde k výstavbě pavilonů, výběhů, zimovišť, komunikací aj. v hodnotě 118 mil. Kč, k čemuž mělo napomoci i to, že rok předtím se zřizovatelem VČ ZOO stal Východočeský KNV Hradec Králové. Tato výstavba však probíhala mnohem pomaleji a nebyla zcela dokončena ještě ani v březnu 1983, kdy se Vágner vzdal místa. Rozvoj zoo byl však přesto impozantní: Vágner uspořádal osm expedic do Afriky, jejichž cílem byl dovoz africké fauny a díky nimž v zoo přibylo na 2000 nových zvířat, především kopytníků. Tyto mimořádně náročné expedice znamenaly cca 20 tisíc kilometrů dlouhou přepravu zvířat na autech, ve vlaku, na lodích aj. z centrální Afriky, díky profesionální péči však s téměř plnou spolehlivostí a úhyny v řádu jednotek kusů. Už roku 1972 tak disponovala zoo například největším stádem žiraf na světě, a proto bylo vytvořeno nové logo: tři žirafí krky. Vznikly nové vchodové pokladny a turnikety, pavilony pro zebry, nosorožce, antilopy atd. , inženýrské sítě, dílny, v roce 1980 vznikl také Výzkumný a diagnostický ústav vybavený počítačovým systémem. V roce 1983 ještě v Neumannově vile vznikla unikátní galerie o vývoji života na Zemi: galerie obrazů Zdeňka Buriana, oficiálně otevřená 17. 6. 1983.

V dubnu 1975 však byla celá zoo uzavřena pro návštěvníky až do konce roku. Příčinou byla nutnost izolace a celkové karantény poté, co se v dubnu u některých žiraf v zimovišti objevily příznaky afrického typu slintavky a kulhavky SAT1. +more Na základě rozhodnutí veterinární správy bylo celé stádo žiraf (28 žiraf Rothschildových a 18 žiraf síťovaných) v noci z 29. na 30. dubna 1975 postříleno. Toto rozhodnutí nebylo nikdy zcela objasněno a zdokumentováno, protože k němu došlo zřejmě jen na základě nepřímých důkazů a příznaků, nikoliv na základě cíleného sérologického vyšetření (jedinou laboratoří v té době disponovala Velká Británie, kam bylo zřejmě nepřípustné až nemožné dovézt vzorky) a ČSSR o něm ani neinformovala příslušné mezinárodní orgány. Ředitel Vágner v tom spatřoval cílenou akci československé kontrarozvědky s cílem ho profesně diskreditovat - podkladem pro toto tvrzení bylo mj. to, že ostatní vnímavá zvířata z bezprostředního okolí žirafí ubikace (od buvolů po hospodářská zvířata v zázemí zoo) vyšetřena (natož utracena) také nebyla. Žirafí chov byl sice záhy obnoven novým dovozem z Afriky, ale již nikdy nedosáhl podobné velikosti jako původní 46hlavé stádo.

Dalším mezníkem v historii zoo je srpen 1984, kdy se ředitelem VčZOO stal Jiří Svoboda (dosavadní ředitel Správy KRNAP). Během jeho poměrně krátkého působení došlo k významné modernizaci zoo spojené se snahou imitovat přirozené prostředí zvířat ve výbězích - včetně odstraňování mříží a pletiv u různých expozic a jejich nahrazování sklem, příkopy a živými ploty. +more V této době došlo také k výstavbě objektů, které umožnily v pozdější době otevření safari. Zoo se stala největším chovatelem lidoopů v ČSSR, pro které byl otevřen i nový pavilon a kde ředitel Svoboda svým osobním zásahem nechal nahradit projektované betonové a ocelové „atrakce“ pro lidoopy novými dřevěnými. V následujících dvou letech vznikly voliéry ptáků, pavilon plameňáků, expozice malých zvířat, výběhy šelem, kopytníků i surikat, ostrov papoušků, v teráriu vznikla expozice tropické řeky, přestavěn pavilon nosorožců, aj. V létě 1986 bylo do safari pokusně vypuštěno prvních 17 kopytníků.

V prosinci 1988 byl zvolen nový ředitel Pavel Suk, který se zcela soustředil na dokončení projektu Safari, slibovaného veřejnosti již přes deset let: došlo k zásadním parkovým úpravám, výstavbě rozsáhlých oplocení a instalaci unikátních samozavíracích brán mezi oddíly. Veřejnost se na safari poprvé podívala dne 24. +more května 1989, kdy bylo otevřeno pro autobusové výpravy a lidem tak bylo po 21 letech opět zpřístupněno údolí potoka Netřeby. V témže roce byl také otevřen velký přednáškový sál a vzniklo Středisko ekologické výchovy.

Rok 1990 znamenal pro VčZOO začátek několikaletého období nejistoty. V lednu toho roku byl ředitel Suk odvolán, v dubnu 1990 se novým ředitelem stal Ivan Pojar a po uspěchaném zrušení KNV přešlo zřizovatelství VčZOO na nově vzniklý OkÚ Trutnov, včetně účelově vázané státní dotace. +more Ředitel Pojar tehdy bez náhrady zrušil jak Vědecký a diagnostický ústav, tak i téměř polovinu z 247 pracovních míst a dosavadní technici či zahradníci se stali externími dodavateli. Od 1. 1. 1993 se VčZOO přejmenovala na „Východočeskou zoologickou zahradu - safari Dvůr Králové nad Labem“, nicméně zánik ČSFR znamenal i zánik dotace z federálního rozpočtu a OkÚ byl nucen dotaci poskytovat z vlastního rozpočtu, ta však byla logicky mnohem nižší a znamenalo to rázný škrt v provozních i investičních výdajích zoo. Exředitel Vágner se v té době snažil privatizovat zoo jeho rodinnou firmou SAFARI, s. r. o. , protože však v privatizačním projektu dál počítal s trvalými státními dotacemi, byl odmítnut a v roce 1997 Ministerstvo financí od záměru privatizace ustoupilo úplně. Slibně rozjetá výstavba moderního ptačího pavilonu byla zastavena po zastřešení hrubé stavby a v tomto období se realizovaly jen méně náročné investice: pavilon šelem (navíc díky daru soukromé osoby), pavilon nočních zvířat v suterénu Neumannovy vily, rekonstrukce pavilonů tlustokožců, antilop a plazů apod. Ostatní části zoo však postupně chátraly, a to jak pavilony, tak zázemí pro zvířata, zaměstnance i návštěvníky. Přesto se v roce 1994 stala VčZOO členem EAZA.

Novým impulsem se v srpnu 1996 stal nástup rázné Dany Holečkové. Ta krátce po jmenování obnovila výstavbu ptačího pavilonu, zahájila demolice nevyužívaných zchátralých pavilonů ve prospěch rozšíření dosavadních, rozšíření safari o další výběh, zorganizovala dovoz desítek nových živočišných druhů, prosadila vznik nové restaurace U lemura, hotelu Safari, rekonstrukci Neumannovy vily, rozšíření parkoviště pro návštěvníky, přestavbu terária na pavilon Vodních světů, zřízení dětské kontaktní zoo a vznik Safarikempu. +more Ke dni 28. červnu 2005 byla Zoo transformována z příspěvkové organizace na akciovou společnost ve 100% vlastnictví Královéhradeckého kraje a získala IČ 27478246. V roce 2009 byly uskutečněny dvě velké reintrodukční akce, kdy dva nosorožci dvourozí byli navráceni do Tanzanie (do Národního parku Mkomazi) a čtyři severní nosorožci tuponosí do Keni v rámci projektu Poslední šance na přežití. Tento projekt ocenil i britský princ William, ale odsoudili ho někteří odborníci a spory vyvrcholily odchodem Zoo z asociace EAZA a vyloučením z WAZA.

Proti ředitelce Holečkové však už tou dobou vedlo letitou kampaň občanské sdružení Safari Archa 2007, které ji vytýkalo arogantní přístup k podřízeným, neodborné zásahy do chovatelské práce (které mělo údajně za následek úmrtí slonice a jejího ošetřovatele v roce 2001), nesystémovou cenovou politiku (např. zavedení vstupného již pro dvouleté děti) či podbízivý lunaparkový styl. +more Unie českých a slovenských zoologických zahrad tyto „tendenční a účelové mediální výstupy některých jednotlivců a občanských iniciativ, které jsou vedeny osobní záští a vlastními zájmy“, odsoudila a ani zřizovatel neviděl důvod k ředitelčině odvolání. Ten se náhle našel na podzim 2012, když v atmosféře před volbami do krajských zastupitelstev vyzval hejtman Královéhradeckého kraje Lubomír Franc ředitelku k rezignaci, jakkoliv se jí dosud zastával. Volební hnutí Východočeši, na jehož kandidátní listině tehdy Holečková byla, hejtmanovu snahu označilo za žalovatelný předvolební tah a ředitelka složit funkci odmítla, nakonec však rezignovala sama dne 17. října 2012 s tím, že Zoo odevzdává ve výborné kondici: „S potěšením zoo předávám s jedinečnou infrastrukturou, systémem zážitkových programů, funkčním hotelem, unikátním safarikempem a dobrým stavem hospodaření, kterého zoo navzdory ekonomické recesi dosáhla. “.

Od 1. prosince se novým ředitelem stal Přemysl Rabas, který v Zoo pracoval již v letech 1988-90, v letech 1992-2008 vedl Podkrušnohorský zoopark Chomutov a představenstvo Zoo ho ve výběrovém řízení dne 14. +more listopadu 2012 vybralo jako jasného favorita. Přesto se toto rozhodnutí dočkalo ihned kritiky jak od občanského hnutí Safari Archa, tak od porevolučního ředitele Zoo Pojara. Nový ředitel si jako své hlavní úkoly předsevzal zklidnění rozjitřené atmosféry, zlepšení návštěvnosti díky jiné politice vstupného, úpravu kritizovaného safari s vlastními auty a návrat Zoo do odborných asociací, nijak výrazně se přitom nevymezoval vůči své předchůdkyni a většinu jejích kroků hodnotil kladně. Jedním z prvních znaků bylo vytvoření nového a výrazného vizuálního stylu africké batiky, který začal být postupně uváděn do života na orientačních cedulích, na letácích i na nemovitostech podle plánovaného rozšíření specializace na africkou faunu obecně. Už v roce 2013 vzniklo nové dětské hřiště, které získalo cenu Dřevěná stavba roku a bylo doplněno třípatrovým lanovým parkem. Upraven byl i kritizovaný pohyb pěších a motorizovaných návštěvníků po safari díky lávce přes výběh kopytníků. Byla také otevřena „Expozice velkých afrických transportů“, mapující dovozy zvířat uskutečněné J. Vágnerem a návraty zvířat uskutečněné D. Holečkovou.

Čtvrtstoleté výročí otevření afrického safari pro veřejnost bylo dne 31. května 2014 oslaveno mj. +more jeho přejmenováním na Africké Safari Josefa Vágnera a 12. července 2015 bylo v něm otevřeno Lví safari (jediné ve střední Evropě, kde se návštěvníci mohou mezi volně vypuštěnými lvy projíždět ve vlastních autech nebo ve speciálně upravených vozech). V tomto roce byl také konečně zrekonstruován léta chátrající amfiteátr a ve staré části Zoo vznikla i stylové africká vesnička Gwando.

V roce 2016 oslavila Zoo 70. výročí od založení. +more I v tomto roce došlo k mnoha významným počinům: Česká pošta vydala 600 archů příležitostných známek, které byly vyprodány v řádu dní. V Zoo se uskutečnila výroční konference 17 členských států EARAZA, safari se dočkalo nového stylového vjezdového objektu s pokladnami a navazující patrovou dřevěnou restaurací Kibo, v areálu safari vzniklo městečko Tiébélé (podle předlohy z Burkina Faso s etnografickou výstavou a nová část Zoo byla dne 19. září 2016 prohlášena kulturní památkou. Do Zoo se také po více než deseti letech vrátili hroši a v Africe úspěšně pokračovaly snahy o obnovu populace nosorožců bílých severních. Díky tomu a díky dalším aktivitám návštěvnost po pěti letech opět překročila půlmilionovou hranici.

Od roku 2018 se začal používat nový marketingový název Safari park Dvůr Králové, oficiální název zapsaný v obchodním rejstříku se však nezměnil. V témže roce proběhla plánovaná rekonstrukce restaurace Lemur s přilehlým hotelem kdy bylo k původní přízemní budově přistavěno patro. +more Současně s tím proběhla rekonstrukce pokladen a vchodu do zoo. Rovněž začala plánovaná výstavba zimní expozice pro žirafy. Ke konci roku začala také rekonstrukce pavilonů ptačí svět a vodní světy. Ke konci roku 2018 se po 29 letech narodilo mládě hrocha.

V roce 2019 pokračovala rekonstrukce tropické řeky v pavilonu vodní světy a pavilonu Ptačí světy. Probíhaly dokončovací práce na expozici žiraf. +more V červnu byl slavnostně znovu otevřen pavilón Ptačí svět , ve kterém nově vznikly expozice suché oblasti ostrova Madagaskar a expozice tropického lesa Kongo. V témže roce se podařilo vytvořit chovnou skupinu lvů a následně díky tomu se po 30. letech podařilo odchovat 2 lvíčata Lva Berberského. V prosinci byla zpřístupněna nová expozice žiraf, kde konečně návštěvníci mohou pozorovat žirafy i v zimě nebo za špatného počasí, kdy je nelze vidět ve venkovním výběhu.

Na rok 2020 je naplánováno znovu otevření zrekonstruované expozice v pavilónu Vodní světy. A začít by měla také výstavba výstavba nové části zoo nazvané expozice Jihozápadní Afriky , zaměřené především na vodní faunu Afriky jako jsou krokodýli, tučňáci nebo lachtani .

Expozice