Zagórz

Geografie

Zagórz leží na březích řeky Osława před jejím soutokem s řekou San ve vysočině Bukowsko ve Vnějších Východních Karpatech, mezi okresními městy Sanok a Lesko. Je vzdálen necelých 30 km od polských hranic s Ukrajinou a se Slovenskem.

Historie

Obec vznikla ve 14. století, když byla Červená Rus anektována Polským královstvím. +more Na počátku 16. století uvádí dokumenty název Sagorsze a Sogorsch. Zagórz patřila šlechtickému rodu Tarnawski, ale v roce 1490 ji koupil Piotr Kmita Sobieński. V 16. a 17. století měnila obec často majitele.

V roce 1710 vybudoval volyňský vojvoda, hrabě Jan Adam Stadnicki v Zagorzi opevněný komplex kláštera karmelitánů, který sloužil i jako špitál pro válečné veterány. Klášter sloužil i jako útočiště pro povstalce Barské konfedereace. +more V roce 1789, kdy už Zagórz po prvním dělení Polska patřila do rakouské Haliče, byl klášter (jako mnoho dalších) zrušen císařem Josefem II. . V roce 1830 celý komplex vyhořel.

V roce 1880 měla Zagórz 1639 obyvatel, Poláků, Rusínů, Židů a Němců. V té době už sem byla přivedena železnice (roku 1872), stanice První uhersko-haličské dráhy ležela ve čtvrti Nowy Zagórz. +more Brzký vznik železničního uzlu (1884, odbočka směr Krosno-Jasło) přispěl k rozvoji obce, počet obyvatel do roku 1914 vzrostl na 2400 lidí, důležitost uzlu dokládá i fakt, že v té době zde pracovalo kolem 3000 železničních dělníků. Během Polsko-ukrajinské války v letech 1918 a 1919 zdejší železničáři sestavili dva obrněné vlaky „Gromobój“ a „Kozak“, které na trase Zagórz - Szczawne - Komańcza - Łupków chránily oblast před ukrajinskými útoky.

Za Druhé Polské republiky patřila Zagórz do Lvovského vojvodství. 12. +more září 1939 do obce vstoupily první jednotky Wehrmachtu, nadšeně vítané místními obyvateli ukrajinského původu. Během války v oblasti operovala odbojová Zemská armáda. Německá okupace skončila 13. září 1944, příchodem Rudé armády.

Za války ve zdejší části Zasław nacisté zřídili pracovní tábor Zasław, k využití práce polských Židů, kteří posléze skončili ve vyhlazovacím táboře Belzec.

V roce 1972 byl Zagórz s několika sousedními obcemi začleněn do města Sanok. 1. února 1977 získal Zagórz status města.

Doprava

Zagórz je nejzazším železničním uzlem v jihovýchodním Polsku, tratě PKP odtud vedou třemi směry - směrem na východ (směr Krościenko a ukrajinská hranice), na jih (směr Nowy Łupków, Lupkovský průsmyk a slovenské hranice) a na západ (směr Jasło a zbytek Polska). Městská nádraží nesou názvy Zagórz a Nowy Zagórz.

Město protíná i silnice č. 84 vedoucí ze Sanoku do měst Lesko (asi 8 km) a Ustrzyki Dolne (asi 32 km) a hranice s Ukrajinou.

Gmina

Do městsko-vesnické gminy (gmina miejsko-wiejska) patří kromě města Zagórz následujících 11 obcí se starostenstvími (Sołectwo):

Další obcí gminy je Brzozowiec.

Partnerská města

Nagov a Medzilaborce (2005) * Inderøy * Gródek

Kromě toho město spolupracuje se švýcarskou obcí Villars-sur-Glâne.

Klášter

File:Zagórz - monastery ruins landscape.jpg|Ruiny kláštera File:Zagorz monastery ruin 3 beentree.jpg|Ruiny kláštera

Odkazy

Reference

Externí odkazy

[url=http://www.zagorz.pl]Oficiální stránky[/url]

Kategorie:Města v Podkarpatském vojvodství Kategorie:Okres Sanok