Zaniklé elektrárny v Česku
Author
Albert FloresV průběhu historie elektrifikace Českých zemí vzniklo a zaniklo mnoho energetických zdrojů. Tento seznam obsahuje zaniklé elektrárny v Česku, jejichž souhrnný výkon je vyšší než 200 HP (147 kW) a které již neprodukují elektrickou energii.
Elektrárna Hradec Králové - Hučák - parní blok
Elektrárna byla vybudována souběžně s doposud pracující vodní elektrárnou, protože Labe nemohlo zajistit vzhledem ke kolísajícímu průtoku stabilní dodávku elektrické energie.
Slavnostní spuštění proběhlo 12. 2. +more 1910 ve 2 hodiny odpoledne, v té době v ní pracovaly dva parní stroje, každý o výkonu 400 HP. Mezi lety 1912-1915 byla elektrárna rozšířena o parní turbínu s výkonem 1500 HP. Poslední energii dodala parní elektrárna roku 5. 1. 1946.
Technická data | |
---|---|
Provoz | 1910-1946 |
Typ elektrárny | parní |
Typ proudu | střídavý |
Storjní vybavení | |
2× parní stroj | 400 HP |
1× parní turbína | 1500 HP |
Celkový výkon | 2300 HP (1960 kW) |
Elektrárna Praha-Holešovice
Její historie se začíná psát roku 1897, kdy bylo rozhodnuto o jednotné elektrizaci Prahy, do provozu byla spuštěna roku 1900.
Technická data | |
---|---|
Provoz | 1900-19?? |
Typ elektrárny | parní |
Typ proudu | střídavý |
strojní vybavení | |
5× parní stroj | 1000 HP |
1× parní stroj | 1000 kW |
1× parní stroj | 3000 HP |
1× parní turbína | 5000 HP |
2× parní turbína | 3600 kW |
2× parní turbína | 8500 kW |
Celkový výkon | 13 000 HP (9 555 kW) + 29 200 kW |
Elektrárna Vodňany
Byla vybudována v roce 1904, investiční náklady činily zhruba 210 000 tehdejších korun, dodávala energii pro 24 veřejných obloukových lamp a 80 veřejných žárovek, navíc bylo připojeno 2250 soukromých žárovek a 61 motorů o výkonu 243 HP. V roce 1914 byl vybudován rotační měnič o výkonu 18 HP.
Technická Data | |
---|---|
Provoz | 1904-19. |
Typ elektrárny | parní |
Typ proudu | stejnosměrný |
Strojní vybavení | |
1× parní stroj | 130 HP |
1× parní stroj | 80 HP |
1× rotační měnič | 18 HP |
Akumulátor | . +more Ah |
Celkový výkon | 228 HP (167,5 kW) |
Elektrárna Ervěnice
Ervěnice I
Historie elektrárny je spjata s elektrárnou v Holešovicích a zásobování Prahy elektrickým proudem. Krátce po první světové válce začíná narůstat poptávka po elektrické energii. +more Elektrárny na území hlavního města přestávaly stačit rostoucím nárokům, proto se začal hledat nový zdroj elektrické energie. Jako nejrychlejší varianta se jevilo vybudování tepelné elektrárny. Se stavbou se započalo v roce 1923 a první elektrickou energii do sítě začala elektrárna dodávat 26. února 1926. Konec provozu byl v dubnu 1965. V roce 1931 elektrárna pokrývala 80 % pražské spotřeby elektrického proudu.
Elektrárna stávala u zaniklých Ervěnic poblíž dolu Hedvika, jehož odpadní uhlí spalovala. Provozní voda se čerpala z Ohře u Tvršic, odkud se dopravovala potrubím do vodojemu u Holešic a z něj do elektrárny. +more Po vybudování dřínovské nádrže se voda čerpala z ní. Z počátku.
Technická data | |
---|---|
Provoz | 1926-1965 |
Typ elektrárny | parní |
Typ proudu | střídavý |
strojní vybavení | |
3× parní turbína | 15 MW |
1× parní turbína | 25 MW |
Celkový výkon | 70 MW |
Ervěnice II
Tak jako historie Ervěnic I byla spojená se vznikem ČSR, plány Ervěnic II byly spojeny s válečnými běsy. Třetí říše plánovala vytvořit na území okolo Mostu obrovské chemické a energetické komplexy, které by sloužily jako zdroje pro německý průmysl. +more Ervěnice II měly být jednou z největších, ne-li největší elektrárnou na světě s výkonem 1000 MW. S jejím budování se začalo v roce 1941. První kotel a turbíny byly uvedeny do provozu v roce 1948, stavba dokončena v roce 1952. Konec provozu v roce 1980.
Technická data | |
---|---|
Provoz | 1948-1980 |
Typ elektrárny | parní |
Typ proudu | střídavý |
strojní vybavení | |
. x parní turbína | . +more MW |
Celkový výkon | 140 MW |
Elektrárna Vyšší Brod
Elektrárna byla dostavěna v roce 1902, spuštěna v roce 1903, sloužila jako zdroj energie pro papírny ve Větřní.
Technická data | |
---|---|
Provoz | 1903-195? |
Typ elektrárny | vodní |
Typ proudu | střídavý (42 Hz) |
strojní vybavení | |
3× vodní turbína | 1 700 kW |
1× vodní turbína | 2 700 kW |
1× vodní turbína | 9 000 kW |
Celkový výkon | 16 800 kW |
Elektrárna Lomazice
Vodní elektrárna Lomazice stávala u Lomazic zatopených vodní nádrží Nechranice, asi sedm kilometrů od Kadaně. Založilo ji město Kadaň, které se stavbou velmi zadlužilo. +more Provoz elektrárny byl zahájen v roce 1925 a už následujícího roku elektrárna zásobovala 233 sídel v okolí Kadaně, ale i v sousedních okresech. Vodu z Ohře k elektrárně přiváděl sedm kilometrů dlouhý kanál. Výrobu elektřiny zajišťovala trojice Francisových turbín s celkovým výkonem 7 280 kW.
Technická data | |
---|---|
Provoz | 1925-1965 |
Typ elektrárny | vodní |
Typ proudu | |
strojní vybavení | |
3× vodní turbína | |
Celkový výkon | 7 280 kW |
Elektrárna Mydlovary
Jednalo se o první zařízení v ČSR, které mělo ověřit možnosti spalování lignitu, jenž se hojně vyskytoval v okolí Mydlovar. První experimentální elektrárna měla výkon 2 × 400 kW, zprovozněna byla roku 1922, odstavena byla pak v roce 1927, o rok dříve však začala již běžet definitivní elektrárna s práškovými kotly a TG1 o výkonu 3 MW. +more V roce 1928 najely do provozu další kotle K3 a K4 a TG2 o výkonu 6 MW. Další rozšíření přišlo v roce 1935 (kotel K5), v roce 1939 nové TG 3 o výkonu 10 MW, v roce 1940 kotel K6. Další rozvoj následoval až v roce 1965 s teplárenským kotlem K7 a TG 4 o výkonu 6 MW. Zároveň se spuštěním tohoto kotle byly definitivně odstaveny nejstarší kotle K1-K4 a TG 1 a rovněž v tomto roce byl postaven 100 m vysoký komín. V roce 1973 přešla elektrárna na spalování sokolovského hruboprachu. Z elektrárny se stala spíše teplárna (zásobovala MAPE Mydlovary a město České Budějovice) a z toho důvodu byly odstaveny postupně TG 2 (1976), TG 3 (1984), poslední TG 4 o výkonu 6 MW byl odstaven v roce 1998, čímž zanikla v tomto místě výroba elektřiny nepřetržitě zde trvající od roku 1922.
. Technická data Provoz 1926-1998 Typ elektrárny parní Typ proudu střídavý strojní vybavení 1× parní turbína 3 MW 2× parní turbína 6 MW 1× parní turbína 10 MW Celkový výkon 25 MW
Elektrárna Oslavany
Její historie se začíná psát v roce 1911, kdy se započalo s výstavbou, provoz zahájila 1. dubna 1913, instalováno bylo 6 kotlů a 2×TG s celkovým výkonem 6,8 MW, který byl postupně navyšován až na konečných maximálních 115 MW postavením 50 MW bloku v roce 1964. +more Elektrárna jako palivo kromě místního černého uhlí z jižní části Rosicko-oslavanského revíru (z dolů Kukla, Františka a později Jindřich II) využívala i polské černé uhlí a zemní plyn. Do vybudování elektrárny Dukovany představovala po elektrárně Hodonín druhý největší jihomoravský zdroj. Její provoz byl ukončen, v návaznosti na útlum těžby uhlí v okolí, dne 30. května 1993. Tabulka zachycuje poslední funkční konfiguraci.
Technická data | |
---|---|
Provoz | 1913-1993 (80 let) |
Typ elektrárny | parní |
Typ proudu | střídavý |
strojní vybavení | |
3× turboalternátor | 21 MW |
1× turboalternátor | 50 MW |
Celkový výkon | 115 MW (s přetížením) |
Elektrárna Hlubočky
Byla vybudována v letech 1921-1922 firmou Pittel & Brausewetter, v roce 1934 ji koupilo město Olomouc, aby sloužila jako doplňkový zdroj k elektrárně SME v Přerově. Od sedmdesátých let byla provozována jako teplárna, její provoz byl definitivně ukončen v roce 1997.
Technická data | |
---|---|
Provoz | 1922 - 197. - elektrárna |
Provoz | 197. +more - 1997 - teplárna |
Typ elektrárny | parní |
Typ proudu | střídavý |
strojní vybavení | |
2× turboalternátor | 3,2 MW |
Celkový výkon | 6,4 MW |
Elektrárna Poříčí 1
Stavební práce byla zahájeny v roce 1912 v tehdy samostatném Poříčí u Trutnova. Zdrojem paliva byly doly na černé uhlí na Svatoňovicku, Žacléřsku a Radvanicku, s nimiž byla spojena železnicí. +more K chlazení byla využita voda z řek Ličné a Úpy. Dne 23. 2. 1914 byla elektrárna o výkonu 4,5 MW uvedena do provozu, kdy začala dodávat proud do cca 60 obcí. Výrobu páry dodávalo šest kotlů (každý o výkonu 7,5 tun páry za hodinu), později byly postaveny ještě další dva. Ve strojovně elektrárny byly v provozu dva TG o výkonu 2× 4,5 MW. V následujících letech se uskutečnila modernizace elektrárny, díky čemuž její výkon několikanásobně vzrostl. Přibyly také tři komíny, postavené v letech 1920, 1922 a 1929. .
Během druhé světové války se výkon elektrárny postupně snižoval, až v roce 1945 poklesl ze 26 MW na asi 6 MW. V 50. +more letech dostala elektrárna název Elektrárna Poříčí I, aby se tím odlišila od nově postavené elektrárny v Poříčí, spuštěné v roce 1957. V letech 1964-1966 se v Elektrárně Poříčí I vyrábělo germanium z popílku zachyceného na elektrofiltrech kotlů. V roce 1965 se výroba germania stala prvořadým úkolem elektrárny, tento strategický prvek se používal při výrobě polovodičů a tato výroba měla přednost i před výrobou elektřiny. Provoz elektrárny byl ukončen dne 31. 12. 1970.
Technická data | |
---|---|
Provoz | 1914-1970 |
Typ elektrárny | parní |
Typ proudu | střídavý |
Elektrárna Tušimice I
Byla vybudována a spuštěna v letech 1963-1964 a v provozu byla do roku 1998. Komín vysoký 196 m byl zbourán v roce 2005. +more Jako palivo využívala hnědé uhlí z dolů Nástup Tušimice, které bylo dopravováno pásovou dopravou přímo od těžebních strojů až do elektrárny.
. Technická data Provoz 1964-1998 Typ elektrárny parní Typ proudu střídavý strojní vybavení 6× parní turbína 110 MW Celkový výkon 660 MW
Reference
Externí odkazy
Brožura ČEZ: Vodní Elektrárna Hučák * http://koda. kominari. +morecz/. action=karta&cislo=0815 * http://chramy. cz/index. php. p_page=3&p_uzel=1771 * http://www. ckrumlov. info/docs/cz/region_histor_elevb. xml * https://web. archive. org/web/20050219120746/http://stavlisty. cz/2004/11/mydlovary. html * http://3pol. cz/436/print * http://www. rosicko-oslavansko. cz/13-historie/32-elektrarna-oslavany/ * http://www. geocaching. com/seek/cache_details. aspx. guid=17c8861c-2657-4c31-a297-e5635da264bb * http://fabriky. cz/2008_elektrarna_hlubocky/index. htm * [url=http://www. vyssibrod-historicky. cz/fotoalbum/hydrocentrala-fmy-i. spiro-sohne/]Historie a fotografie elektrárny Vyšší Brod[/url].