Zavlekov (tvrz)

Technology

12 hours ago

Author

Tvrz Zavlekov je zřícenina v obci Zavlekov v okrese Klatovy. Ve čtrnáctém století ji založil Dluhomil z Velhartic. Jako panské sídlo sloužila až do počátku šestnáctého století, kdy byla opuštěna. Zřícenina tvrze je od roku 1964 chráněna jako kulturní památka.

Historie

Prvním známým majitelem Zavlekova byl Dluhomil z Velhartic připomínaný v letech 1334 a 1377, který nejspíš založil zdejší tvrz. Panství po něm zdědil syn Bušek ze Zavlekova, který zde žil v roce 1394 s manželkou Eliškou. +more Když zemřel, prodala vdova Eliška roku 1404 panství Janovi z Herštejna a Velhartic. Ve skutečnosti mu prodala jen svůj věnný podíl, protože Jan z Herštejna byl Buškovým synovcem a většinu panství po něm zdědil už o několik let dříve. V kupní smlouvě se nachází první písemná zmínka o tvrzi. Kromě ní ke statku patřil poplužní dvůr, ves Zavlekov, poplužní dvůr v Mladicích, Stojanovice, Chvališovice, Jarkovice, Sviní, Konkovice a dvory v Tužicích, Újezdci a Točicích.

Jan z Herštejna měl syny Arnošta, Půtu a Viléma. Vilém získal od krále Ladislava odúmrť po Elišce. +more Tomu se roku 1456 bránili oba jeho bratři a začali se o majetek soudit. Na pokyn krále Jiřího z Poděbrad byly ohledány desky zemské, přičemž se zjistilo, že Vilémova žádost o odúmrť byla zbytečná, protože jeho otec panství řádně koupil. Spor byl ukončen roku 1465 tak, že každý z bratrů získal spravedlivý podíl.

Později se stal majitelem Zavlekova Jan Herštejnský z Velhartic, který jej okolo roku 1480 prodal Půtovi Švihovskému z Rýzmberka. Půta Švihovský jako významný šlechtic na Zavlekově nesídlil, a jeho syn Břetislav Švihovský z Rýzmberka zavlekovský statek roku 1504 zastavil na dobu tří let Přibíkovi z Chlumu za 700 kop grošů. +more Přibík svá práva brzy převedl na matku Kateřinu z Michnic na Nalžovech, a ta mu je v závěti z roku 1539 vrátila zpět. Břetislav Švihovský krátce poté Zavlekov vyplatil a roku 1544 jej prodal spolu se vsí Vidhošť Janovi Dlouhoveskému z Dlouhé Vsi za 825 kop grošů. Ve smlouvě se zavlekovská tvrz uvádí jako pustá („též s pustým zámkem v Zavlekomě“). Jan Dlouhoveský si potom přímo ve vsi postavil novou tvrz, která stávala v zemědělském dvoře. Po čase zanikla a na jejích zbytcích postavili sýpku. Jediným jejím pozůstatkem byl ve dvacátém století pozdně gotický portál ve dvoře jednotného zemědělského družstva.

Stavební podoba

Tvrz stojí na skalisku rozděleném šíjovým příkopem. Jádro tvrze má lichoběžníkový půdorys a je postavené z lomového kamene. +more Dochovalo se do výšky prvního patra, ale část zdiva pochází z první poloviny devatenáctého století (podle Miloslava Bělohlávka až z roku 1856), kdy byla zřícenina romanticky upravena. Při úpravách byla v severozápadním nároží přistavěna okrouhlá bašta. Z původní stavby se dochovaly sklepy a gotický portál v úrovni prvního patra.