Zdeněk Kolovrat-Krakovský

Zdenko Kolovrat-Krakovský (6. února 1836 Bratislava - 24. října 1892 Pellendorf (část obce Gaweinstal, Dolní Rakousy), pokřtěn Maria Zdenko Ludovicus Christina Fridericus Chystophorus), byl český velkostatkář, dramatik, historik a politik z rodu Kolowrat Krakowský Liebsteinský. V letech 1870-75 psal divadelní hry, které byly uváděny mj. v Prozatímním divadle, a účastnil se činnosti archeologického sboru Národního muzea. Po smrti otce v roce 1875 převzal rodový majetek v Rychnově nad Kněžnou a Černíkovicích a většinu času věnoval jeho správě. Roku 1883 byl zvolen poslancem českého zemského sněmu za Stranu konzervativního velkostatku a potvrzen byl i ve volbách v roce 1889. Roku 1884 byl jmenován dědičným členem Panské sněmovny. Byl oceňován jako vzdělaný vlastenecký šlechtic a spisovatel.

Životopis

Narodil se 6. února 1836 v Bratislavě, kde jeho otec Theodor sloužil v armádě u kyrysníků. +more První léta strávil v Uhrách, pak v Haliči (1842-49), pak znovu v Uhrách u Balatonu. Roku 1850 se přestěhovali do Josefova a o dva roky později do Budkova na Moravě. Gymnázium studoval ve Znojmě a po maturitě roku 1855 odešel do Vídně na právnickou fakultu. Tam žil i v následujících letech; například roku 1867 byl uváděn jako předseda vídeňského českého pěveckého souboru. Roku 1868 se přestěhoval do Prahy, kde se zapojil do kulturního a společenského života. V archeologickém sboru Národního muzea například roku 1870 přednášel o zbytcích hradiště u osady Točná (Oppidum Závist). V dubnu následujícího roku byl zvolen za dopisujícího člena tohoto sboru. Roku 1875 věnoval muzeu římskou cihlu z města Carnuntum. Také psal populární divadelní hry (viz Dílo).

13. května 1875 zemřel ve Vídni generál Theodor Kollowrat-Krakowsky a Zdeněk jako nejstarší syn zdědil jeho velkostatky v Rychnově nad Kněžnou a Černíkovicích. +more Od té doby se věnoval převážně péči o rodový majetek, což ho přinutilo k ukončení literární činnosti. Krátce po nástupu zvýšil svým lesníkům platy o polovinu.

27. listopadu 1875 se ve Vídni oženil s hraběnkou Olgou Khevenhüller-Metsch. Měl s ní deset dětí.

Po roce 1875 zpravidla trávil léto v Černíkovicích a zimu v Rychnově a v Praze. Roku 1886 koupil nynější Kolovratský palác ve Valdštejnské ulici na Malé Straně, přestavěl ho v novobarokním stylu a umístil do něj svou obrazárnu, knihovnu a sbírku mincí. +more Bavil se cestováním, četbou české a světové literatury, studiem archivních dokumentů a návštěvami divadla (v Národním měl předplacenou lóži). Roku 1887 se stal členem historického spolku, v roce 1891 byl zvolen za člena výboru Společnosti musea království českého (tj. Národního muzea). Roku 1886 přijal čestné předsednictví sjezdu studentského spolku Krakonoš, který se toho roku konal v Rychnově, a poskytl mu zámeckou jízdárnu pro divadelní představení.

Byl také politicky činný. Před volbami roku 1878 se připojil k prohlášení Strany konzervativního velkostatku, jehož šlechtičtí signatáři vyzývali k volební účasti s cílem dosáhnout státních práv českého království. +more Do českého zemského sněmu byl zvolen roku 1883 a mandát obhájil i roku 1889, v obou případech se státoprávním programem. V lednu 1884 byl jmenován dědičným členem Panské sněmovny.

23. října 1892 odjel s manželkou do dolnorakouského Pellendorfu (část obce Gaweinstal) na návštěvu švagra, hraběte Khevenhüllera. +more Následujícího dne se zúčastnil honu, během nějž ho nejprve postihla srdeční slabost a krátce poté zemřel na infarkt myokardu. Jeho tělo bylo převezeno do Rychnova a tam 31. října pohřbeno v rodinné hrobce. Dědicem panství se stal nezletilý syn Bohuslav (1876-1934).

Byl oceňován jako nadaný spisovatel, obětavý vlastenec a vzorný šlechtic, který se vždy řídil heslem své rodiny: „Věrně a stále“.

Dílo

Proslavil se převážně jako dramatik - autor populárních veseloher a dalších divadelních her, uváděných zejména v letech 1870-75 mj. v Prozatímním divadle. +more Např. : * Libuše (1870) pod pseudonymem Z. K. z K. Byla oceňována jako originální umělecké ztvárnění známého příběhu české mytologie s psychologickým zpracováním lásky dvou hlavních postav, nedostatkem naopak byl přílišný patos a nedostatek poetičnosti. * Na rozcestí (1870) * Zmeškal hodinu (1871), rovněž přeloženo do ruštiny * Trosky (1873) * Domácí prostředek (1875) * Dva sousedé (1875), podle M. E. Bandella.

* Starouškové (1886), rovněž přeloženo do němčiny

Rodina

Dne 27. listopadu 1875 se ve Vídni oženil s hraběnkou Olgou Khevenhüller-Metsch (10. +more 11. 1850 Budapest - 3. 9. 1932 Rychnov nad Kněžnou). Hraběnka Olga byla dcerou Othmara hraběte Khevenhüller-Metsche a Leontiny svobodné paní Kress von Kressenstein, později se stala c. k. palácovou dámou a v roce 1877 dámou Řádu hvězdového kříže. Z jejich manželství pocházelo jedenáct dětí:.

* 1. Maria Bohuslav Karel Zdenko (1876-1934), dědičný člen rakouské Panské sněmovny, poslanec českého zemského sněmu, c. +more k. komoří, rytíř Maltézského řádu, ∞ 1927 Antonie hraběnka Khevenhüller-Metsch (1897-1986, II. ∞ 1939 Vilém Jaroslav Krakovský z Kolovrat, Bohuslavův mladší bratr) * 2. Marie Leontina Cyrila Luisa Olga (1878-1965), ∞ 1905 Oktavián Heřman baron Kopfinger z Trebbineau (1878-1925), JUDr. , rada na ministerstvu zemědělsrví, dvorní rada, rytíř Řádu Františka Josefa * 3. Maria Hanuš Zikmund Otmar Theodor Ignác František (1879-1955), c. k. komoří, rytmistr, diplomat, ∞ 1918 Huberta hraběnka von Wurmbrand-Stuppach (1892-1967) * 4. Maria Zdeněk Anatol František Ignác (1881-1941), c. k. komoří, rytmistr, rytíř Řádu Marie Terezie a Řádu železné koruny, ∞ 1920 Marie Anna hraběnka Thun-Hohenštejnová (1889-1983) * 5. Maria Albík August Ignác (1884-1956), c. k. komoří, rytmistr, držitel Vojenského záslužného kříže * 6. Marie Edina Sophie Ferdinandina (1885-1959), dáma Řádu hvězdového kříže, ∞ 1911 Franz svobodný pán von und zu Franckenstein (1879-1943), c. k. komoří, rytmistr, majitel velkostatků v Horním Rakousku * 7. Maria Norbert Jindřich Ignác (1887-1950), c. k. komoří, rytmistr, rytíř Maltézského řádu, ∞ 1933 Herta Rudolphová (1908-1996) * 8. Maria Vilém Jaroslav Josef Ignác (1888-1965), c. k. komoří, rytmistr, držitel Vojenského záslužného kříže, ∞ 1939 Antonie hraběnka Khevenhüller-Metsch (1897-1986, I. ∞ 1927 Bohuslav Krakovský z Kolovrat, Vilémův starší bratr) * 9. Egon Emil Theodor Ignác (1889-1971), c. k. komoří, rytmistr, ∞ 1940 Eugenie hraběnka Baillet-Latour (1911-1941) * 10. Maria Otmar Konstantin Alfred (1891-1966), státní úředník, rytíř Maltézského řádu * 11. Marie Zdeňka Dolores Olga Melanie Josefa (1893-1958), ∞ 1926 Pierre Renouf.

Odkazy

Reference

Literatura

POUZAR, Vladimír: Almanach českých šlechtických rodů 2011, Praha, 2011; s. 240-243 ISBN 978-80-85955-39-2

Externí odkazy

[url=https://gw. geneanet. +moreorg/jksir. lang=en&pz=vlasta+helene&nz=ksir&ocz=0&p=zdenek&n=kolowrat+krakowsky+libstejnsky]Rodokmen Zdeňka Kolovrata-Krakovského[/url] na geneanet. org * [url=http://w. genealogy. euweb. cz/kolowrat/kolowrat6. html]Rodokmen rodu Kolovratů[/url] * [url=https://www. parlament. gv. at/WWER/PARL/J1848/Kolowrat-Krakowsky_3. shtml]Zdeněk z Kolovrat na webu rakouského parlamentu[/url].

Kategorie:Čeští dramatici Kategorie:Čeští historikové Kategorie:Poslanci českého zemského sněmu Kategorie:Členové Panské sněmovny Kategorie:Členové Strany konzervativního velkostatku Kategorie:Krakovští z Kolovrat Kategorie:Libštejnští z Kolovrat Kategorie:Narození 1836 Kategorie:Narození 6. +more února Kategorie:Narození v Bratislavě Kategorie:Úmrtí 1892 Kategorie:Úmrtí 24. října Kategorie:Úmrtí v Rakousku Kategorie:Zemřelí na infarkt myokardu Kategorie:Muži Kategorie:Historikové 19. století.