Zemes māte

Zemes māte - „Matka země“ - je lotyšská bohyně země, jedna z nejvýznamnějších mātes, lotyšských mateřských bohyň. Její nejbližší analogií je litevská Žemina. Často splývá s obecnou personifikovanou Zemí a s Veļu māte („matkou vélů") - duší zemřelých, protože také převádí zemřelé do podsvětí. Liší se však od ní tím, že se zajímá spíše o tělo mrtvého a není jí připisována krutost. Tato její funkce se objevuje například v tomto úryvku z jedné dainy:

Zpráva Augusta Wilhelma Hupela z přelomu 18. a 19. +more století týkající se Lotyšů, Livonců a Estonců zmiňuje bohyni země, které bylo na zvláštních místech obětováno první mléko, máslo, vlna a peníze a 23. dubna černý kohout a kterou může být právě Zemes māte. Podle Wilhelma Mannhardta tato bohyně vládla původně také rostlinám a zvířatům, podle Janīny Kursīte se jednalo o vládkyni koloběhu života a plodnosti. Pēteris Šmits považoval Zemes māte za jednu z hlavních lotyšských bohyň, která společně s Dìevsem tvořila základní indoevropskou dvojici Země - Nebe.

Reference

Kategorie:Lotyšské bohyně Kategorie:Bohyně země