Cesko.wiki Zeměpisné souřadnice
Author
Albert FloresZeměpisné souřadnice jsou číselné hodnoty, které přesně určují polohu bodu na Zemi. Každý bod na Zemi má své zeměpisné souřadnice, které se skládají z geografické šířky a délky. Geografická šířka udává vzdálenost bodu od rovníku, obvykle se udává v stupních (severní nebo jižní šířka). Geografická délka udává vzdálenost bodu od poledníku, obvykle se také udává v stupních (východní nebo západní délka). Zeměpisné souřadnice jsou důležité pro navigaci a určování polohy na mapě. Jsou také klíčové pro geografický informační systém (GIS), který využívá prostorových dat. Souřadnice se mohou zapisovat různými způsoby, nejčastěji se však používá formát stupně, minuty a sekundy (DMS) nebo formát stupňů a desetinných míst (DD). Zeměpisné souřadnice jsou určovány pomocí různých navigačních metod, jako jsou GPS (globální navigační systém), triangulace nebo astronomické metody. Dnes jsou zeměpisné souřadnice běžně používány v navigačních zařízeních, mapových aplikacích a různých dalších technologiích. Tato stránka na české Wikipedii poskytuje podrobné informace o zeměpisných souřadnicích, jejich definici, zápisu a významu pro lidskou geografii. Obsahuje také odkazy na další související články a zdroje.
Zeměpisná šířka (φ) a délka (λ) Zeměpisné souřadnice (koordináty) se používají k určení polohy na povrchu Země. Nejčastěji se používají tři údaje: zeměpisná šířka a zeměpisná délka udávané ve stupních a nadmořská výška v metrech nad mořem.
Jednotlivé souřadnice
Zeměpisná šířka udává, na jaké rovnoběžce se dané místo nachází a tedy jaká je jeho úhlová vzdálenost od rovníku. Zeměpisná šířka se pohybuje mezi 0° (rovník) a 90° (zemské póly) a rozlišuje se severní a jižní podle severní a jižní polokoule. +more Zápis souřadnice pak vypadá např. 50. 0764133N (N - North, označuje severní polokouli. S - South pro jižní polokouli) nebo N 50°4. 58480', případně 50°4'35. 088"N. V češtině se původně používaly zkratky pro severní šířku (s. š. ) nebo jižní šířku (j. š. ). Někdy se místo zkratek využívá kladná hodnota pro hodnoty severní šířky a záporná hodnota pro hodnoty jižní šířky.
Zeměpisná délka udává, na jakém poledníku se místo nachází, tedy jaká je jeho úhlová vzdálenost od základního poledníku. Zeměpisná délka se pohybuje mezi 0° (nultý poledník procházející Greenwichem) a 180° (protilehlý poledník, kterým prochází datová hranice). +more Rozlišuje se východní a západní podle východní a západní polokoule. Zápis souřadnice pak vypadá např. 14. 4233839E (E - East, označuje východní polokouli. W - West pro západní polokouli) nebo E 14°25. 40303', případně 14°25'24. 182"E. V češtině se původně používaly zkratky pro východní délku (v. d. ) nebo západní délku (z. d. ). Někdy se místo zkratek využívá kladná hodnota pro hodnoty východní délky a záporná hodnota pro hodnoty západní délky.
Nadmořská výška udává svislou vzdálenost od střední hladiny moře. Ta je teoreticky stanovena jako nulová výška nad zemským povrchem. +more Udává se v metrech nad mořem (m n. m. ) nebo metrech pod hladinou moře, případně, např. v letectví, ve stopách.
Obvykle se souřadnice uvádějí v pořadí zeměpisná šířka - zeměpisná délka. Tradičně se označují řeckými písmeny φ (zeměpisná šířka) a λ (zeměpisná délka). +more Někdy se označují latinskými písmeny x, y nebo X, Y - pak se souřadnice uvádějí zpravidla v opačném pořadí: nejprve zeměpisná délka (x) a pak teprve zeměpisná šířka (y).
Jednoznačné určení polohy
Pro jednoznačné určení polohy na povrchu Země není nadmořská výška nutná, například pro nalezení místa v mapě nebo na glóbusu postačí zeměpisná šířka a délka. Třetí souřadnici nahradí údaj o tom, že se místo nachází na zemském povrchu. +more Nadmořskou výšku však ze zbývajících dvou souřadnic nelze zjistit přímo (vypočítat), ale lze ji odečíst z map, které jsou výsledkem mapování terénu dané oblasti.
Zeměpisné souřadnice jsou v podstatě sférické souřadnice s počátkem ve středu Země. Zeměpisná šířka a délka určují polohový vektor, směr od počátku souřadnic, ve kterém se dané místo nachází (na zemském povrchu). +more Třetí sférickou souřadnicí by byla vzdálenost daného místa od počátku souřadnic, tedy poloměr Země v daném místě neboli vzdálenost od středu Země. Z praktických důvodů je však místo toho měřena od mezinárodně určené „nulové“ výšky na povrchu Země.
Zjišťování souřadnic
Souřadnice lze zjistit odečtením z mapy (či podle jiného referenčního bodu) nebo je změřit v daném místě v terénu. Od roku 2000, kdy byl americký vojenský systém GPS uvolněn pro civilní využití, se zeměpisné souřadnice nejčastěji měří zařízením pro příjem a zpracování signálu z družicového polohového systému. +more Předtím se používala astronavigace, tedy zjišťování polohy nebeských těles pomocí sextantu a výpočet souřadnic za pomocí astronomických tabulek a hodinek určujících přesný (greenwichský) čas.
Alternativní zeměpisné souřadnice
Kromě běžných zeměpisných souřadnic se pro určení zeměpisné polohy na povrchu Země používají i jiné systémy. Příkladem je Mercatorův systém souřadnic (UTM), který dělí zemský povrch soustavou pravidelných mřížek. +more Z tohoto systému je odvozený Vojenský mřížkový referenční systém (MGRS) užívaný v Severoatlantické alianci (NATO).
Reference
Související články
GPS * nadmořská výška * World Geodetic System * soustava souřadnic
Externí odkazy
Kategorie:Kartografie Kategorie:Geodézie Kategorie:Soustavy souřadnic